Státní rozpočet snížil schodek, chyběla ale opatření k růstu a potlačení recese
Státní rozpočet za loňský rok má nižší schodek, než se čekalo - ve výši 101 miliard korun. Schválený plán počítal s deficitem o 4 miliardy vyšším. Na rozpočet dopadla úsporná opatření, ale projevil se podle analytiků i vyšší příliv evropských dotací. Rozpočet si vysloužil tvrdou kritiku opozice, zejména ČSSD. Vláda podle ní obětovala hospodářský růst, přiškrtila ekonomiku a přivedla ji k propadu. Rozpočet se nelíbí ani některým ekonomům a odborům.
"Je to zpráva dobrá i špatná. Dobrá z pohledu veřejných financí, protože se daří pokračovat v nastolené cestě snižování deficitu a přibližování se rozpočtové disciplíně. Špatná zpráva je to pro ekonomiku, protože rychlá cesta k rozpočtové disciplíně samozřejmě ekonomice nesvědčí, protože rozpočtové škrty, respektive vyšší daně omezují prostor pro zotavení ekonomiky z recese."
A komentář k rozpočtu přidává i exministr financí Ivan Pilip. Radiu Česko řekl:
"Vliv měla řada faktorů, které nevyplývají přímo z hospodářské politiky vlády, ale z některých spíš jednorázových operací a zlepšení doúčtování evropských fondů, které přišly v daleko větším množství do České republiky než v roce předchozím. To byla čísla, která zlepšila celkovou bilanci o desítky miliard. To sehrálo, řekl bych, větší roli."
V roce 2011 státní rozpočet skončil schodkem téměř 143 miliard korun. Důvodem byly tehdy právě potíže při čerpání z evropských fondů. Podle vlády se vedle loňských úspor na provozních a mzdových výdajích jednotlivých resortů snížily výdaje na sociální dávky o deset miliard korun. Klesly také náklady na tzv. obsluhu dluhu, tedy toho, co stát zaplatí na úrocích za půjčené peníze. Ivan Pilip k tomu říká:
Příjmy rozpočtu byly loni o více než 42 miliard Kč nižší, než předpokládal optimistický návrh. Z evropských fondů rozpočet získal přes 30 miliard. Na dani z přidané hodnoty loni stát inkasoval téměř 200 miliard korun, což představuje meziroční nárůst. Jako ve většině zemí v Evropě ale klesla spotřeba u zboží ve vyšší, tzv. základní sazbě DPH, kam patří většina výrobků. Podle vyjádření ministra Miroslava Kalouska tak lidé obracejí v kapse každou korunu. Jen za prvních devět měsíců loňského roku klesly výdaje na spotřebu o 178 miliard korun. Konec roku však přinesl obrat a kvůli vyšší DPH přece jen přiteklo do rozpočtu 8 miliard korun navíc oproti předloňsku. Ivan Pilip říká, že vládě nadělala vrásky také nečekaně dlouhá recese, ve které se český stát nachází.
"Loňský rozpočet počítal s růstem 2,5 procenta, na tom byl postaven. Růst nebyl žádný. Je jasné, že současné změny růst příliš nepodporují a vláda potom sahá i k věcem, které jsou trochu účetními triky a nebo jsou jednorázové, protože na dofinancování důchodů vláda použila 18 nebo 16 miliard z privatizačního účtu. Čili zatím to funguje, je to dobře a signál to není špatný, ale ta skutečná změna situace v ekonomice tímto rozpočtem naznačena není."
Česko si i přes recesi podle ministerstva financí půjčuje nejlevněji ze všech zemí střední a východní Evropy. Potvrdil to i David Marek.
Letos má očekávaný schodek rozpočtu klesnout na 100 miliard korun - tedy být nižší ještě i miliardu. Pro letošek ale vláda neuvažuje o mimořádných opatřeních, kterými by ještě srážela schodek. I podle Davida Marka je pravý čas na to, aby vláda podpořila prorůstová opatření.
"Adekvátní a dostatečnou reakcí na krizi by bylo nechat působit tzv. automatické stabilizátory, což jsou daně a některé sociální dávky tak, aby ekonomiku stimulovaly v době, kdy to potřebuje. To by znamenalo, že by vláda připustila o něco vyšší deficit právě z toho důvodu, že se vybírá méně na daních právě kvůli recesi a tak dále. Zároveň by nepřistupovala k dalším jednorázovým negativním krokům z pohledu ekonomiky, které by měly snižovat rozpočtový deficit."
Ministr Miroslav Kalousek v listopadu prohlásil, že na posílení ekonomického růstu by v příštích třech letech mělo jít až 35 miliard korun. Škrtat se nebude třeba ve výdajích na vědu a výzkum. Podle českých deníků má dostat větší podporu export, efektivněji se mají využívat evropské fondy, peníze z prodeje emisních povolenek by měly jít do dotací na zateplování budov nebo na nákup alternativních zdrojů vytápění. Stát vybral loni na dani z příjmů u zaměstnanců přes 81 miliard korun, inkaso daně z příjmů u drobných živnostníků dosáhlo jen necelých dvou miliard. Nepoměr mezi odvody zaměstnanců a živnostníků považuje vláda za dlouhodobě neudržitelný a neobhajitelný.
"Je to nepopulární mezi 750 tisíci lidí, kteří vlastní živnostenský list. Já ale nevidím vůbec žádný důvod, proč by z pohledu daní neměly být podmínky pro zaměstnance a živnostníky naprosto stejné. Zatímco inkaso daní pro zaměstnance každý rok roste, v případě živnostníků se v posledních letech výrazně snížilo. S nadsázkou se dá říci, že živnostníci neplatí žádné daně, a přesto používají společné statky, jako jsou silnice, policie, požárníky a podobně. Přijde mi, že se z živnostníků stali tak trochu černí pasažéři české společnosti."
