Češi jsou pracanti, ale výkonem za vyspělou Evropou stále zaostávají
Češi jsou nejpracovitější obyvatelé Evropské unie. Alespoň to tak vyplývá ze statistiky Eurostatu, zveřejněné toto pondělí. O čem ale taková statistika vlastně vypovídá? Otázkou je, nakolik jsou Češi také výkonní.
"Každá země Evropské unie si může v podstatě legislativu na trhu práce řídit podle svého vlastního uvážení, podle toho, co ona shledává, že je pro její trh práce nejlepší. Možná se ale ukazuje, že i když legislativně deklarujeme určité minimální množství hodin, které musí člověk odpracovat, a zároveň to není sloučeno s nějakými motivačními prvky, tak takové opatření je k ničemu."
Říká ředitel odboru Evropské unie České spořitelny Petr Zahradník. Své tvrzení dokládá na příkladu ekonomicky velmi vyspělého Nizozemska. Tamní obyvatelé zamíří v průměru do práce jen na 31 a půl hodiny týdně.
"Nizozemci jsou vůči svému vlastnímu trhu práce velice flexibilní. Umožňují ve velké míře částečné pracovní úvazky, umožňují zcela dobrovolný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. A jak se zdá, nese to ovoce."
Je zřejmé, že prosperita země se v moderní době odvíjí od průměrné délky pracovní doby jen minimálně. Především je důležité zkoumat, jakou hodnotu člověk v pracovní době vytvoří, jaká je produktivita jeho práce.
To samozřejmě vůbec neznamená, že by Češi byli méně zdatní. Naopak, jakmile dostanou příležitost pracovat s kvalitním managementem, s kvalitní technikou a technologií, hned jsou z nich vysoce produktivní machři na světové úrovni. Hodně přitom také záleží na tom, v jakém odvětví pracují.
"Vyšší přidaná hodnota je v současné době vytvářena ve velmi pokročilých odvětvích zpracovatelského průmyslu a sofistikovaných službách."
Vraťme se ale ještě k pracovní době. Češi jsou v unii rekordmany v počtu pracovních hodin a nemohou se chlubit ani délkou zákonem stanovené dovolené. Ta činí dvacet dnů, zatímco třeba v Rakousku, Dánsku nebo Španělsku mají zaměstnanci nárok na třicet dnů. Útěchou může být fakt, že existují vyspělé země, kde je dovolená výrazně kratší. Například ve Spojených státech mají zaměstnanci nárok převážně jen na dva týdny dovolené.
