Češi rozhodli, jak se bude jejich země prezentovat ve světě

Týden zahraničních Čechů, foto: www.czechtourism.cz

Během letošních prázdnin měli Češi možnost podílet se na rozhodování o tom, jak se bude jejich země prezentovat ve světě. Možnost hlasovat měli sice fakticky jen lidé s přístupem k internetu, zapojení široké veřejnosti do tohoto procesu ale bezesporu přineslo několik zajímavých momentů.

Bubliny už nejsou prázdné. Byly naplněny obsahem, nalezeným o prázdninách. V červenci a srpnu proběhla společná akce českého ministerstva zahraničí a internetového serveru Aktuálně.cz, jejímž cílem bylo zmapovat, co považují Češi v prezentaci své země za důležité, a objevit známá i méně známá "nej". Abychom nenechali bez vysvětlení úvodní zmínku o bublinách, připomeňme, že jde o projekt nové vizuální identity České republiky, tedy pěti komiksových bublin různých barev a tvarů. Objevené a internetovým hlasováním vybrané exkluzivity měly být původně zařazeny také do pěti kategorií a dohromady měly vydat na rovnou stovku symbolů.

Kategorií je ale nakonec šest. Ty původně zamýšlené totiž neodkázaly obsáhnout četné návrhy čtenářů, aby se Česká republika ve světě chlubila svými sportovci a jejich výkony.

Ještěd, foto: CzechTourism
A tak byla zřízena speciální kategorie. Tváře atletů Romana Šebrleho a Tomáše Dvořáka, lyžařky Kateřiny Neumannové, hokejistů Jaromíra Jágra a Dominika Haška, akrobata na lyžích Aleše Valenty, běžce Emila Zátopka a fotbalistů Petra Čecha, Pavla Nedvěda, Milana Baroše nebo také Františka Pláničky a Josefa Bicana bude odteď české ministerstvo zahraničí zařazovat do nejrůznějších prezentačních výstupů.

"Česká nej využijeme při náplni prezentačních materiálů pro naše ambasády a česká centra, například při koncipování výstav, při uveřejňování na internetové stránky nebo při tvorbě tiskovin,"říká ředitelka odboru zahraniční prezentace ministerstva Jana Adamcová a dodává: "Cílová skupina této prezentace jsou výlučně zahraniční občané nebo cizinci, kteří navštěvují Českou republiku. Nikoli domácí publikum. My jsme jenom chtěli zapojit českou veřejnost, aby se vyjádřila k tomu, co si myslí, že ti cizinci by se o nás měli dozvídat."

Relikviář sv. Maura, foto: NPÚ
Týká se to samozřejmě všech kategorií: mezi pamětihodnostmi to tedy bude na prvním místě Karlův most, ale pak také pražská Staronová synagoga, relikviář svatého Maura přístupný na zámku v Bečově nad Teplou, české korunovační klenoty nebo brněnská vila Tugendhat. A ještě vysílač na Ještědu, Český Krumlov, Lednicko-valtický areál. "Překvapilo nás, že neuspěly například pamětihodnosti, jako je největší stadion na světě - Strahovský stadion, nebo jedna z největších jezdeckých soch na světě - socha Jana Žižky z pražského Vítkova," poznamenala k tomu Adamcová.

Možná víc prostoru pro objevování neznámého poskytla kategorie přírodních zajímavostí: zvítězily Kamenné varhany, skalní přírodní památka u Kamenického Šenova. Druhý je kladrubský kůň, třetí zase soustava turistických značek. Připomeňme ale i krkonošskou květinku - zvonek český, chodského psa, teplicko-adršpašské skály, třeboňské rybníky a český granát.

Pomník Járy Cimrmana v Kaprouně
A když jsme u něj, stojí za to s trochou ironie přeskočit do kategorie průmysl a obchod, kde se na jedenáctém místě skví plastická trhavina semtex. Bez ohledu na názor organizátorů taková byla volba publika, i když nejvíc hlasů získalo české sklo.

Kuriozit bylo podle Adamcové více: "No kuriozity, které nás překvapovaly, bylo například navržení igelitových tašek jako módního doplňku, nebo navržení zahrádkářských kolonií jako typicky českých staveb."

Největší kuriozitou je ale osobnost, která ve stovce českých "nej" zaujala čestné 101. místo: "Na základě velkého zájmu čtenářů jsme jako 101. ČESKÉ NEJ vyhlásili rovněž Járu Cimrmana, který si myslím, že velmi dobře ilustruje schopnost našeho národa dělat si ze sebe legraci."

Jinak se ze svých osobností Češi nejvíce chtějí chlubit například vynálezcem Františkem Křižíkem, chemikem a objevitelem zatím nejúčinnějšího léku proti AIDS Antonínem Holým, chemikem - nositelem Nobelovy ceny - Jaroslavem Heyrovským a objevitelem krevních skupin Františkem Jánským, zařazenými do kategorie věda a výzkum. Osobnosti ovládly také kategorii kultura, v níž se nejvíce ceněným dílem stala světoznámá polka Škoda lásky.