Češi rozhodují o složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu

r_2100x1400_radio_praha.png

Úderem páteční čtrnácté hodiny se po celé zemi otevřely volební místnosti. Začaly komunální a ve třetině obvodů také senátní volby. Podrobnosti zjišťovala Martina Lustigová. Martino, říkali jsme, kdy se volební místnosti otevírají... Kdy ale volby skončí a kdy budeme znát výsledky?

Jak senátní, tak komunální volby skončí v sobotu ve čtrnáct hodin. Kompletní výsledky by měly být známy nejpozději v neděli ráno, výsledky senátních voleb můžeme očekávat i dříve. Veřejnost může průběžné i konečné výsledky sledovat mimo jiné na volebním serveru Českého statistického úřadu.


Senát ČR
Pravidelně po dvou letech se obměňuje jedna třetina Senátu. Zvolený senátor získává šestiletý mandát, což znamená, že v jednom volebním obvodě se k senátním volbám chodí právě jednou za šest let. A kolik kandidátů vlastně v letošních senátních volbách usiluje o mandát? Na to jsem se zeptala mluvčího předsedy Českého statistického úřadu Romana Proroka: "Hraje se o 27 senátních křesel. Je 204 kandidátů, z toho 164 mužů a 40 žen."

Zatímco pro volby do Poslanecké sněmovny se používá poměrný volební systém, pro volby do Senátu byl určen dvoukolový většinový systém. Jeho hlavní znaky rozebírá politolog Jiří Pehe: "Je to systém, v němž je země rozdělena do jednomandátových obvodů. To znamená, že z každého obvodu se do Senátu může kvalifikovat pouze jeden politik, jeden senátor. Pokud v prvním kole senátních voleb některý kandidát získá více než padesát procent, postupuje automaticky do Senátu, tedy nekoná se druhé kolo. V případě, že se tak nestane, postupují do druhého kola dva kandidáti s nejlepšími výsledky a ve druhém kole se pak rozhodne mezi nimi." Jiří Pehe ale neočekává, že se někdo stane senátorem hned v prvním kole: "Vyloučit se to samozřejmě nedá. Co ovšem vidíme ve volbách do Senátu s postupujícím časem je to, že ubývá takových těch velkých výrazných osobností, takže do určité míry by to bylo překvapení, pokud by někdo vyhrál hned v prvním kole."

Proč byl pro senátní volby vybrán většinový systém? Politolog Petr Just hledá důvody už v období první republiky, kdy v Československu také fungoval dvoukomorový parlament: "Jedno z jeho hlavních negativ bylo, že byl téměř po každých volbách ustaven naprosto stejným způsobem, měl naprosto stejné složení. Mezi důvody stejného složení patřilo to, že se volby konaly ve stejnou dobu a že byl pro obě komory zvolen naprosto stejný volební systém. Zákonodárci, když tvořili ústavu České republiky, tak se snažili vyvarovat toho, aby obě komory byly složeny stejným způsobem. Hlavní důvod, proč byl Senát zřízen, byl ten, že měl být reflexí dolní komory parlamentu, v tomto případě Poslanecké sněmovny. A aby mohl být reflexí, aby mohl Poslanecké sněmovně vracet návrhy, upravovat návrhy, dávat jiné návrhy, tak bylo potřeba, aby tam bylo jiné složení, které by mohlo přinést trochu jiný pohled na danou legislativu."


Komunální volby se v České republice konají vždy po čtyřech letech. Počty zastupitelů se v jednotlivých obcích liší. Proto se také liší počet kandidátů, které volič vybírá. Při komunálních volbách si můžeme vybrat jednotlivé kandidáty z různých stran, jednu politickou stranu nebo oba způsoby kombinovat.

Roman Prorok z Českého statistického úřadu prozrazuje, kolik kandidátů se v letošních komunálních volbách uchází o mandát: "V komunálních volbách bude o 62 500 mandátů ve všech obcích a městech České republiky, s výjimkou osmnácti, kde se nevolí, protože se tam nepodařilo sestavit kandidátku, soutěžit celkem 201 128 kandidátů, což je podle všech údajů historicky nejvyšší číslo."

Po vstupu České republiky do Evropské unie mohou v komunálních volbách odevzdávat svůj hlas i cizinci, kteří jsou občany členských států EU. Voličem je také kolega z anglické redakce Radia Praha David Vaughan. Co ho vede k tomu, že jde volit? "Řekl bych, že je to v podstatě něco jako občanská povinnost. Když tady žiji - je to můj jakoby domov - a mohu volit, je to skoro jako povinnost jít volit. Myslím si, že je to strašně hezké, skoro jakoby zázračné, že jen pár let po konci studené války je něco takového možné."

O komunálních volbách se tvrdí, že jejich výsledek není odrazem politických nálad voličů. S tím souhlasí i politolog Petr Just, který upozorňuje, že celostátní strany a hnutí nekandidují ve všech obcích: "V řadě malých obcí najdeme spíš sdružení nezávislých kandidátů, různá regionální sdružení občanů té dané obce, řadu nezávislých kandidátů, apod. Už i struktura subjektů, které kandidují do voleb, zvláště v menších obcích, je odlišná od struktury celostátní politiky a celostátního stranického systému. Zvláště v malých obcích platí tvrzení, že celostátní politika a komunální politika jsou od sebe do značné míry odděleny a působí nezávisle."