Postavení Senátu v českém politickém systému

Před týdnem proběhlo druhé kolo senátních voleb. Zájem voličů o vhození hlasovacího lístku do urny byl už tradičně velmi malý. Znamená nízká volební účast něco pro legitimitu Senátu? A kde máme hledat příčiny toho, že se Senát netěší u české veřejnosti příliš velké vážnosti? To jsou jen některá témata, o kterých si Martina Lustigová povídala s politologem Petrem Justem.

Foto: ČTK

Minulý víkend přišlo k senátním volbám jen něco málo přes 20 procent voličů... V médiích se rozebírá, jakou má vlastně senát za těchto okolností legitimitu... Jaký je váš názor?

"To, že přijde malý počet voličů určitě žádným způsobem neznehodnocuje práci instituce jako celku. Žijeme v prostředí demokratického zřízení a demokracie má i tu výhodu, že lidem dává možnost k volbám přijít i nepřijít, zvolit si, koho chtějí. Senátor, který je zvolen ve volbách, k nimž se dostavil malý počet voličů, má samozřejmě naprosto stejné postavení jako senátor, který byl třeba zvolen v jiném volebním obvodě, kde byla vyšší volební účast. Senát legitimitu má, legitimita je mu dána volbami. A to, že k volbám přijde malý počet voličů, by v tomto případě nemělo hrát žádnou roli. Já bych v tom zpochybnění legitimity Senátu neviděl."

Senát existuje v moderní české politice už deset let. Získal si podle vás u lidí dostatečnou vážnost?

"Je otázka, jak lidé Senát vnímají. Pokud se zeptáme občanů, co se jim vybaví, když se řekne Senát, tak většinou mluví o odkladišti politiků, o zbytečné instituci, říkají, že je to žrout peněz, zmiňují imunitu, paláce, auta, cestovní kancelář. Ale to je možná i trošku dáno tím, že toto jsou informace, které jim zprostředkovávají média. Domnívám se, že média málo zprostředkovávají informace o tom, co Senát vlastně dělá a jakých úspěchů dosáhl. A pokud opravdu sledujeme legislativní proces a zásahy Senátu do legislativního procesu, tak vidíme, že v průměru 60-80 procent senátních zásahů do legislativy a senátních návrhů je akceptováno. Pokud se tedy díváme na jeho úspěšnost v legislativním procesu, pak si myslím, že si svoje místo v politickém systému vydobyl. Ale samozřejmě jde o to, jak ho vnímají občané a jaké informace jsou občanům zprostředkovávány."

A není také chybou politiků, že nedokázali lidem význam Senátu vysvětlit? Je to opravdu jen úloha médií?

Senát ČR

"Samozřejmě nic není pouze černé nebo bílé, všechno má více stránek. Viníka určitě nelze hledat pouze v jedné instituci. Na druhou stranu, abychom byli upřímní, Senát má poměrně kvalitní internetové stránky, vydává časopis, který je distribuován po knihovnách, má své informační centrum. Pokud někdo opravdu chce znát informace o Senátu, chce vědět, jakým způsobem Senát pracuje, chce se dozvědět, jakých výsledků dosáhl v legislativním procesu, tak má poměrně dost příležitostí, jak to učinit. Senátoři nemohou obcházet občany od dveří ke dveřím a říkat jim: ´Podívejte se, toto jsme udělali dobře.´ Myslím si, že pokud se lidé sami nebudou chtít přesvědčit, co Senát dělá a jak je úspěšný, tak pak je jakékoliv přesvědčování politiků zbytečné."

Bylo by možné zvýšit vážnost Senátu v očích veřejnost například posílením jeho pravomocí?

"Posílení pravomocí by nemuselo nutně vést k tomu, že by Senát byl populárnější. Myslím si, že tady bude hodně záležet na tom, jak Senát bude své současné pravomoci vykonávat, jak bude navenek jednat, jakým způsobem se bude zapojovat do legislativního procesu. Posílení pravomocí nevidím jako nezbytně nutný předpoklad toho, aby Senát byl vnímán pozitivněji."