Česko a sirotci ze Sýrie? Konečné slovo by měla mít vláda

"Proč bychom je přijímali? Máme sirotky i u nás, které musíme připravit na vstup do života." Tak reagoval v deníku Právo premiér Andrej Babiš na návrh europoslankyně za KDU-ČSL Michaely Šojdrové, aby Česko zvážilo přijetí 50 sirotků z řeckých uprchlických táborů.

Foto: ČТК/AP/Ugur Can

50 osiřelých dětí ze Sýrie by mohlo, alespoň na čas, nalézt útočiště v Česku. Stát by tak ukázal, že je solidární a chce pomáhat. Myslí ti to alespoň lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová:

Michaela Šojdrová, foto: Filip Jandourek, ČRo

"Jsou to zranitelní teenageři, kteří jsou ovlivnitelní, manipulovatelní a potřebují vzdělávání a ochranu."

Premiér Babiš ale jakékoliv přijímání odmítá s tím, že dětem by se mělo pomoci tam, kde se narodily a žijí. Zdůrazňuje také, že debata se netýká malých dětí, ale chlapců ve věku 12 až 17 let. Se Šojdrovou se sejde, myšlenku ale z její strany považuje za "plácnutí do vody".

"Ona byla někdy v dubnu na nějakých ostrovech a teď přišla s tímto tématem."

Na premiérova slova záhy zareagovala politická scéna. Podle předsedy koaliční ČSSD Jana Hamáčka by Česko zvládlo 50 osiřelých dětí ze Sýrie přijmout, žádný konkrétní návrh se ale neobjevil a debaty jsou jen teoretické. Opoziční TOP 09 oznámila, že navrhne ve středu sněmovně přijmout usnesení, ve kterém by poslanci vládu k přijetí 50 sirotků z uprchlických táborů vyzvali.

Stát si vybírá, koho přijme

Andrej Babiš, foto: ČTK / Michal Krumphanzl

Přijetí Syřanů podpořili i někteří další zákonodárci a také iniciativa Češi pomáhají. Ta uvedla, že má seznam víc než pěti desítek rodin, které by byly ochotny syrské sirotky přijmout. Další pak nabízejí hlídání nebo doučování. Podle poslankyně za hnutí ANO Heleny Válkové je v tomto případě mimo jiné i problematické označení sirotek. Nedá se podle ní zjistit, jestli je konkrétní dítě opravdu oboustranný sirotek. Šojdrová ale tvrdí, že častěji než slovo sirotek používá termín "nedoprovázené dítě" a nejednalo by se také o úplnou adopci.

Pokud by se Česko někdy rozhodlo jakékoliv uprchlíky přijmout, konečné slovo by měla právě vláda. Potvrzuje to také ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

"Je poměrně běžné, že si státy kladou kritéria na to, koho preferují a koho by chtěli přijmout. Velmi často stát vysílá svou komisi odborníků, která se s těmi lidmi sejde a baví se o tom, jestli je to někdo, koho chce český stát apod. Je to věc, se kterou Česká republika má zkušenost. V minulosti jsme již přesídlovali."

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička Babišův postoj označil za hraniční z pohledu mezinárodních závazků. Právník Tomáš Jungwirth, pak serveru iRozhlas řekl, že Česko proti mezinárodnímu právu nejde, jeho přístup má ale „katastrofální dopad" na mezinárodní vztahy.