Česko-britský spor o ropná ložiska na Moravě zaměstnává politiky i agenty tajných služeb

r_2100x1400_radio_praha.png

Ropná ložiska na Moravě jsou předmětem česko-britského sporu, do něhož se už zapojili politici, diplomaté i agenti bezpečnostních služeb. Nebývalý rozruch vyvolala intervence dvou vlivných Britů - exministra zahraničí Malcolma Rifkinda a někdejšího velitele vojsk NATO v Evropě generála Jeremy MacKenzieho. Podrobnosti nabízí Zdeňka Kuchyňová.

Oba Britové navštívili nezávisle na sobě v květnu a v červnu českou ambasádu v Londýně, aby zde hájili zájmy britské firmy Ramco, v jejíž správní radě je exministr Rifkind. O co vlastně ve sporu jde? Firma Ramco spolupracovala s hodonínskou společností Moravské naftové doly na průzkumech ropných ložisek na jižní Moravě. Poté, co naftové doly náhle ukončily spolupráci a firma Ramco se začala obávat o svou více než půlmiliardovou korunovou investici, vyslovili oba vysoce postavení pánové na českém velvyslanectví obavy z možného napojení na mezinárodní organizovaný zločin. Oba uvedli, že by ložiska ropy mohla padnout do nepravých rukou. Moravské naftové doly vlastní ze 49,9 procenta firma podnikatele Karla Komárka SPP Bohemia. A právě na způsob jednání tohoto muže, který má vlivné postavení v českém plynárenství, upozorňovaly intervence z Británie. České ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že celá záležitost je sporem dvou soukromých firem a z tohoto důvodu se věcí nehodlá zabývat.

Jak na celou situaci reagují Moravské naftové doly, kterých se celý spor týká nejvíce?

Ty se chtějí samozřejmě bránit. Jak zjistila jihomoravská zpravodajka Českého rozhlasu, Moravské naftové doly nikdy neměly s firmou Ramco, za kterou měli lobovat britští představitelé, smlouvu. Tu uzavřely s firmou Meduza Czech Operations, která je však pravděpodobně dceřinou společností firmy Ramco. Jak uvádějí představitelé Moravských naftových dolů, podmínky smlouvy dodrželi. Protože však nové představenstvo dolu posléze zjistilo, že smlouva je v rozporu s českým obchodním zákoníkem a s horním zákonem, řádně a v termínu ji vypovědělo. Na novou dohodu firma Meduza nepřistoupila. Předseda představenstva dolů Karel Komárek tvrdí, že následné útoky v médiích jsou dlouho připravovanou dezinformační kampaní:

"Společnost Moravské naftové doly odmítá jakýkoliv nátlak, ať už diplomatický nebo jiný v jednáních mezi společností Meduza a společností Moravské naftové doly. Celá akce, která má za úkol nás naprosto znemožnit před veřejností, byla podle našich dokladů a dokumentů, které se k nám omylem dostaly poštou, popsána před dvěma měsíci a dnes se naplňuje její scénář. My to bereme jako naprosto bezcharakterní jednání závistivých a nenávistných lidí, díky tomu, že obhajujeme velmi tvrdě a seriózně zájmy akcionářů společnosti Moravské naftové doly. Všechny tyto informace byly předány relevantní právní kanceláři se sídlem v Londýně, která v této věci povede soudní spor."

Administrativa společnosti Meduza se podle Komárka zřejmě spletla a zaměnila obálky, protože na britské velvyslanectví v Praze přišly v květnu faktury určené Moravským naftovým dolům a naopak dolům dorazil plán nátlaku na ně, původně určený velvyslanectví.