Český prezident Havel byl na týdenní pracovní návštěvě USA

Český prezident Václav Havel přiletěl 4. září pozdě večer SELČ do New Yorku a zahájil tak svou týdenní pracovní návštěvu Spojených států. Jejím hlavním bodem byla účast na třídenním "summitu tisíciletí" OSN, který se konal v New Yorku od středy do pátku.

Václav Havel

Oficiální program zahájil Havel v úterý převzetím čestného doktorátu práv na Michiganské univerzitě v Ann Arbor nedaleko Detroitu. Vedení univerzity, která patří mezi nejuznávanější vysoké školy na světě, tak ocenilo jeho činnost jakožto spisovatele, filozofa a státníka a obzvláště pak jeho politické a morální postoje jak v dobách komunismu, tak po pádu totalitních režimů ve střední a východní Evropě.

Havel se ve svém děkovném projevu zamýšlel nad tím, jaký je rozdíl mezi informací a pravdou. Učinil tak na příkladu boje prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka za prokázání nepravosti "středověkých" rukopisů, které měly v době českého národního obrození svědčit o pradávné kulturnosti českého národa. Rukopisy byly "objeveny" v roce 1817, kdy byla Michiganská univerzita založena, upozornil Havel.

Prezident podpořil také program českých studií na Michiganské univerzitě, která byla jednou z prvních veřejných univerzit v USA. V současnosti na ní studuje přes 51.000 posluchačů ze Spojených států a více než stovky dalších zemí. Již od padesátých let je předním střediskem studia české kultury, historie, jazyka a politiky v USA, celé její oddělení slovanských jazyků a literatury má více než 200 studentů.

Havel se zúčastnil miléniového summitu, který byl patrně největším setkáním státníků v historii. Představitelé států a vlád se na něm zabývali rolí Spojených národů v 21. století. Mezi nejzávažnějšími problémy, jejichž řešení se pokusili najít, patří palčivá chudoba několika miliard lidí, posílení mírové činnosti OSN a efektivní způsoby ochrany životního prostředí. Český prezident vystoupil s projevem až v závěrečný den summitu.

Na newyorské Kolumbijské univerzitě Havel ve čtvrtek zahájil výstavu fotografií z každoročního setkání osobností na Pražském hradě Fórum 2000. Večer se pak zúčastnil galavečeře, na které sdružení Američtí přátelé České republiky udělilo americké ministryni zahraničí Madeleine Albrightové Cenu za zásluhy o mezinárodní spravedlnost a lidská práva. Při předávání ceny Havel nazval Albrightovou nejvlivnější Češkou a patrně nejvlivnější ženou na světě. Na slavnostní večeři, které se zúčastnili mezi jinými americký dramatik Arthur Miller, tenistka Martina Navrátilová a bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Wesley Clark, promluvil z videozáznamu také prezident Bill Clinton. Ten vyzdvihl zásluhy své ministryně a vysoce ocenil americko-české vztahy přerůstající v partnerství.

V sobotu se na Ellisově ostrově při otevření výstavy "Čeští emigranti v Americe" prezident setkal s česko-americkou komunitou. Výstava o českých emigrantech je umístěna v muzeu přistěhovalectví, které se na Ellisově ostrově nachází. Ostrov nedaleko sochy Svobody sloužil v letech 1892 až 1954 jako přistěhovalecká stanice. Po dobu její existence jí prošlo na dvanáct miliónů emigrantů; na počátku dvacátého století, kdy přistěhovalecká vlna kulminovala, to bylo až pět tisíc osob denně. Materiály výstavy pocházejí ze sbírek pražského Náprstkova muzea. Výstava obsahuje fotografie, osobní dokumenty a další předměty patřící Čechům, kteří do všech koutů USA přicházeli.

V neděli se Václav Havel sešel s bývalým americkým prezidentem Georgem Bushem při obědě v jeho soukromé rezidenci v Kennebunkportu v americkém státě Maine. Jak informoval Havlův mluvčí Ladislav Špaček, hovořilo se mimo jiné o situaci v České republice a rozšiřování Severoatlantické aliance. Soukromého setkání se zúčastnil i bývalý Bushův poradce pro otázky národní bezpečnosti Brent Scowcroft a exministr zahraničí USA Lawrence Eagleburger. K otevírání NATO Václav Havel podle Špačka zdůraznil, že v Evropě nesmí vzniknout nová linie, která by kontinent rozdělovala. Prezident vysvětloval úlohu Ruska v nové Evropě.