Chicago při oslavách poděkuje krajanům, kteří pomohli vzniku Československa
Chicago i americký Středozápad sehrály při vzniku Československa důležitou roli. Dodnes tu žijí tisíce potomků českých emigrantů, a 100. výročí vzniku Československa si tu připomenou na koncertech, výstavách či setkáních. Oslav se zúčastní řada osobností, například potomci chicagského průmyslníka a filantropa Charlese Cranea, který se stal Masarykovým přítelem. Na organizaci oslav se podílí generální konzul ČR v Chicagu Bořek Lizec.
„Já si myslím, že bez pomoci Chicaga a amerického Středozápadu by dokonce Československo možná ani nevzniklo. Ta role spočívala především v tom, že Tomáš Garrigue Masaryk díky svým předchozím působením v Chicagu v letech 1902 a 1907 získal představu o tom, že má na americkém Středozápadě silnou oporu. Procestoval nejen Chicago, ale i další místa, ve kterých přednášel. Potom v roce 1914, když se rozhodl, že bude o vytvoření Československa bojovat, tak se měl na koho obrátit. Oslovil krajany v Americe, a požádal je, aby finančně na budování Československa přispívali. Zároveň také později vyslyšeli jeho výzvu, a začali vstupovat jak do americké armády, tak do armády československé, která se formovala ve Francii. Toto byly klíčové věci. Bylo nesmírně důležité, že našel vlivné přátele, kteří mu pomáhali získat souhlas s vytvořením Československa ze strany Spojených států. Masaryk byl přesvědčen, že tento souhlas bude pro vznik republiky klíčový".
Které to byly osobnosti z české komunity, a které z amerického veřejného života?
„Myslím, že největší ocenění si zaslouží chicagský průmyslník a filantrop Charles Crane, který se stal Masarykovým přítelem. Zajistil mu pozvání do Chicaga už v roce 1902. V roce 1914 otevřel Masaryka bezlimitní účet, aby tu kampaň vůbec mohl zahájit. Crane byl především hlavním podporovatelem a sponzorem kampaní amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Pomohl mu k prezidentskému úřadu a potom působil jako jeho poradce. A právě on vytrvale žádal prezidenta Wilsona, aby se s Masarykem setkal. Doporučil mu ho jako skvělého státníka, který bude přínosem pro jeho rozhodování o budoucnosti Evropy. Příbuzní Charlese Cranea se zúčastní těch oslav v Chicagu. Ale nerad bych zapomněl na další. Mezi ty patří bývalý kongresman Adolph Sabath. Byl to Čechoameričan, který až do začátku nového tisíciletí držel rekord nejdéle sloužícího Kongresmana ve Sněmovně reprezentantů. Potom také Louis Brandeis, což byl Čechoameričan z Kentucky. Ten se stal soudcem Nejvyššího soudu právě v době působení Woodrowa Wilsona ve funkci, a oni dva se také za to, aby se Wilson věnoval Masarykovi přimlouvali".
Určitě přispívali i čeští krajané. Kolik se podařilo na účtu nasbírat?
„Na tu vlastní kampaň do konce roku 1918 se nasbíralo 1,5 miliónu dolarů. Ta euforická vlna, kterou přineslo vytvoření Československa, dokázala vzbudit takovou podporu, že ještě dalších 7 miliónů dolarů, ať už ve zboží nebo ve financích, směřovala do Československa v roce následujícím. Finanční příspěvky také pomohly tomu, že se podařilo udržet československé legie v Rusku. Krajané posílali pomoc. Byly tam dámské spolky, které si říkaly Včelky, a ty neúnavně balily balíky potravinové pomoci a ošacení pro naši armádu v Rusku".
Chicago si bude tato události připomínat. Jaký bude program?
„Bude se slavit ve dvou víkendech. V posledním zářijovém víkendu a v prvním listopadovém. Hudební žánry pokryjeme snad všechny. Během oslav vystoupí nejen Česká filharmonie, která představí díla Antonína Dvořáka včetně Symfonie z Nového světa, která má vazbu ke Spojených státům. Představí se i česká rocková legenda Petr Janda a největší česko-americká rocková legenda Jim Peterik, což je muž, který získal Grammy za píseň Eye of the Tiger, kterou složil pro známé filmy o Rockym. Je to velká světová hvězda. Těším se, že si spolu s Petrem Jandou společně zahrají některé písně, už se na to připravují na dálku, a budou spolu zkoušet. Čekají nás vystoupení The Swings, kteří by měli nastolit tu správnou atmosféru první republiky na Galavečeru, protože interpretují swingovou hudbu 30. a 40. let. Vystoupí i swingový zpěvák Jan Smigmator. Nezapomněli jsme ani na polku, protože krajané, kteří přicházeli do Ameriky často už od poloviny 19. století, tak je pro ně tento hudební žánr stále na vrcholu. Oni se těší, že budou moci slyšet autentickou českou polku v podání nestora české dechovky Jiřího Helána, který je znám ze své kariéry s Moravankou, když zpíval s Jožkou Černým. Připravíme také výstavu výtvarného umění. Chceme představit tři výtvarníky, kteří měli silné vazby k Chicagu, a zároveň měli zásluhy o budování Československa. Jedná se o Alfonse Muchu, sochaře Albína Poláška a grafika Vojtěcha Preissiga".
Budou na oslavách i potomci lidí, kteří se podíleli na podpoře vzniku Československa?
„To byla naše velká snaha. To výročí je především příležitostí, abychom poděkovali právě za tu pomoc. Za pomoc krajanů a dalších přátel pro vytvoření naší státnosti a také její obnovení po druhé světové válce. Víme už, že se zúčastní pravnučka Tomáše Garrigue Masaryka Charlotta Kotíková. Vážím si, že se zúčastní hned několik zástupců rodiny zmiňovaného Charlese Cranea, kterému se přezdívalo kmotr Československa. Budou tam jeho pravnučky a vnučky Frances Crane, která byla manželkou Jana Masaryka. Galavečera se zúčastní i pan Anthon Cermak Kerner, který je vnukem Antonína Čermáka, slavného chicagského starosty, a také synem illinoiského guvernéra. To byl také krajan, a jmenoval se Otto Kerner. Dokonce nás navštíví paní, která je jedním ze symbolů Československé republiky. Jmenuje se Eva Haňková - Neugebauerová. Byla vyobrazena na slavné poštovní známce společně s Tomášem Garrigue Masarykem, který ji jako malou holčičku drží v náručí. Nyní žije v Michiganu, a přijede se svou rodinou. Československo opustila v roce 1948. Měl jsem možnost se s ní setkat. Jak říká, nikdy pro ni Československo nepřestalo být velice důležité a snažila se dělat maximum toho, aby byla Československu schopná pomáhat".
Jak je dnes velká česká komunita v Chicagu?
„Dosud se hlásí k českému původu, to znamená, že ho aktivně zaškrtávají při sčítání lidu, přibližně 125 tisíc Američanů v té chicagské oblasti. Je to číslo velké, a ve skutečnosti bude ještě větší, protože ne každý to samozřejmě aktivně zaškrtne. Když jsem v nějaké společnosti, tak občas zkouším statistiku. Když je tam sto lidí, ptám se: kolik vás je, jestli to odpovídá tomu číslu, a většinou mi ruku zvedne větší počet lidí, což mě samozřejmě moc těší. Pak ještě přicházejí, a říkají, že jsou velice hrdi na svůj český původ, že jsou stoprocentními Čechy, byť jejich předkové přišli třeba v 19. století. A v neposlední řadě říkají, že by mi rádi pomohli, a co mohou udělat pro nás. Toho si nesmírně vážím, myslím, že se s tím nesetkávám úplně všude na světě. Toho, že máme takovou českou enklávu na druhé straně planety, je něco, z čeho musíme mít radost".
Jak je to s češtinou? Stále ještě aktivně hovoří česky, nebo už češtinu krajané zapomínají?
„Tím, že přišli v 19. století, tak je těžké, aby si češtinu uchovali. Ale možná posluchače překvapím, když řeknu, že s lidmi, jejichž předci přišli v polovině 19. století, a mluví stále česky, se setkávám. Není to v Chicagu, městě, kde je velká fluktuace obyvatel, ale jinde na Středozápadě. Tam číslo lidí, kteří se hlásí k českému původu je až 750 tisíc. Tak v těchto odlehlejších místech, kde se uchovávají historické komunity, se často setkám s lidmi, kteří dokonce nemají v češtině ani přízvuk. Je to skutečně obdivuhodné".
Která krajanská organizace je v Chicagu nejaktivnější?
„Když mě budou poslouchat moji přátelé v Chicagu, tak musím zvolit diplomatickou odpověď, proto řeknu, že je jich celá řada. Budu jmenovat například amerického Sokola, který tam má pět Jednot. Je tam Ústředna moravských spolků, která s námi na oslavách spolupracuje. Jejich součástí bude 79. ročník Moravského dne, což je folkórní festival, kde vystoupí Jiří Helán, bude tam vystoupení 200 krojovaných tanečníků v historických krojích, často i sto let starých. Pak tam jsou české školy. Je tam spolek, který se stará o Národní hřbitov, kde se také uskuteční pietní akt. To je zřejmě největší český hřbitov na světě. Pyšní se řadou památníků, není to jen místo odpočinku zemřelých, ale také místo hrdosti na to, co Češi v Americe dokázali. Jsou tam například památníky vojákům, kteří bojovali na frontách první světové války za naši nezávislost".
