ČSÚ:ČR plní maastrichtská kritéria, ale roste kvůli tomu pomaleji

Česká republika loni jako jediná ze čtveřice nových členských zemí EU ze střední Evropy splnila tři že čtyř maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura. Zaplatila za to však nižším tempem hospodářského růstu, protože Polsko, Slovensko a Maďarsko rostly i při vyšší inflaci rychleji. Uvádí to analýza makroekonomického vývoje, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Česká ekonomika se ve srovnání s ostatními středoevropskými státy vyvíjela v letech 1997 až 2004 nejpomaleji a průměrné tempo růstu bylo nižší i proti patnáctce zemí EU. Relativní úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele k průměru evropské pětadvacítky v letech 1997 až 2000 dokonce klesala. Česku se však dlouhodobě daří dodržovat cenovou stabilitu. Například spotřebitelské ceny vzrostly od roku 1996 do letošního března o 37,2 procenta, což byl nejnižší přírůstek ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi, které loni vstoupily do EU. Česko plní také požadovanou úroveň úrokových sazeb a loni snížilo i schodek veřejných rozpočtů pod tři procenta hrubého domácího produktu. Ještě o rok dříve to bylo téměř 12 procent. Na příznivějším výsledku se projevil nižší schodek státního rozpočtu i převod nevyčerpaných téměř 26 miliard korun do rezervních fondů. Daří se i českému vývozu, podíl českého zboží na zahraničních trzích roste a příznivě se vyvíjejí i směnné relace. To znamená, že zatímco ceny dováženého zboží rostly v letech 1993 až 2004 v průměru o 1,1 procenta ročně, vývozci mohli zdražovat až o 2,5 procenta ročně. Český vývoz se v roce 2002 podílel na světovém obchodu 1,5 procenta.