Denní souhrn zpráv

Praha: Zástupci 16 zemí EU vyzvali osmadvacítku, aby nekrátila finance na kohezi

Zástupci šestnácti členských zemí Evropské unie společně vyzvali, aby Unie ve svém víceletém finančním plánu na roky 2021-2027 nekrátila peníze na politiku soudržnosti. Na jednání v Praze se na tom shodli členové skupiny Přátel koheze, složené především z východních členů osmadvacítky. Politika koheze - neboli soudržnosti - přerozděluje společné peníze členských států a posílá je především do chudších států a regionů. Stoupenci této politiky zároveň na pražském summitu vyzvali k tomu, aby členské státy mohly pružněji nakládat s penězi z evropských fondů. Skupina ve společné deklaraci, kterou zveřejnil na svých internetových stránkách Úřad vlády ČR, označila politiku soudržnosti za klíčový investiční nástroj EU. Politika podle nich výrazně přispěla ke sbližování životní úrovně v členských státech i k fungování vnitřního trhu. Skupina vyjádřila přesvědčení, že kohezní politiku lze využít i k řešení nových výzev, jako jsou změna klimatu nebo transformace průmyslu. Pod deklaraci se podepsali zástupci 13 zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, a Španělska, Portugalska a Řecka. Chtějí také omezit takzvané rozpočtové rabaty, díky kterým bohatší státy nemusejí do společného rozpočtu přispívat výrazně více, než z něj dostávají.

V současném víceletém finančním rámci na roky 2014 až 2020 má Česko možnost získat z kohezních fondů zhruba 20,5 miliardy eur (523 miliard korun). Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve uvedl, že v nadcházejícím období by Česku mělo připadnout méně peněz, protože země bohatne.

Premiéry V4 zklamalo, že unie nepodpořila rozšíření o země Balkánu

Premiéry zemí visegrádské skupiny zklamalo, že se státy Evropské unie na říjnovém summitu neshodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Uvedli to na úterní tiskové konferenci po společném jednání v Praze. Slovenský předseda vlády Peter Pellegrini označil chování unie za negativní signál pro země západního Balkánu a jejich občany. Pro návrh zahájit rozhovory s Albánií a Severní Makedonií byla na dvoudenním summitu prezidentů a premiérů v polovině října velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo. Tirana i Skopje podle Evropské komise vyhověly požadavkům, avšak podle diplomatů byla proti zahájení přístupových rozhovorů zejména Francie, výhrady mělo i Nizozemsko a Dánsko. Rozšiřování považuje slovenský premiér za investici. "Nejen ekonomickou, ale i bezpečnostní," uvedl. Varoval před tím, že by se balkánské státy v případě další migrační vlny mohly rozhodnout uprchlíky nechat volně směřovat dál do Evropy. Zklamání z výsledků evropského summitu vyjádřili i český premiér Andrej Babiš (ANO) a maďarský předseda vlády Viktor Orbán.

Policie nebude vyšetřovat pardubickou Synthesii kvůli žádosti po evropskou dotaci

Policie nenašla důvody pro zahájení trestního řízení proti firmě Synthesia, která patří do skupiny Agrofert. Trestní oznámení podalo v červnu ministerstvo práce a sociální věcí. Firmu ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO podezíralo z toho, že při žádosti o dotaci z evropského sociálního fondu uvedla nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Synthesia chtěla prostředky z EU platit vzdělávací programy pro zaměstnance. Dvoumiliónovou dotaci ale nezískala.

Stát vyhlásil soutěž na prodejce elektronických vinět v obchodech

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) vyhlásil soutěž na zajištění prodeje elektronických dálničních známek na obchodních místech. Předpokládaná hodnota zakázky je 926 milionů korun. Vinětu tak stále bude vedle internetu možné koupit také v kamenných prodejnách. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Systém elektronických dálničních známek začne fungovat od roku 2021. V současnosti si motoristé mohou koupit papírovou dálniční známku na řadě obchodních míst, například na benzinových pumpách, na poštách a v dalších prodejnách. Od roku 2021, kdy začnou místo papírových vinět platit elektronické známky, bude možné kupony koupit na internetu, stát ovšem zachová i prodej v kamenných obchodech. Stát proto nyní začal hledat dodavatele, který zajistí výběr dálničního poplatku na obchodních místech a také jejich následný provoz.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Stát vybral loni za dálniční známky 5,16 miliardy korun, o rok dříve byly výnosy z prodeje vinět kolem pěti miliard korun.

STEM: Volby by vyhrálo ANO před Piráty, levice zastavila propad

Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO s 33,1 procenta hlasů před Piráty a ODS. Komunisté a sociální demokracie zastavili propad. Mezi čtyřmi a pěti procenty by dostala TOP 09, STAN a Trikolóra. Vyplývá to z volebního modelu agentury STEM. Pro vstup do Sněmovny potřebují strany získat pět procent, statistická chyba průzkumu je plus minus dva procentní body u menších stran a plus minus tři procentní body u větších. "ANO dominuje politické scéně a jeho postavení je stabilní," uvedli autoři průzkumu. Říjnový výsledek hnutí premiéra Andreje Babiše je mírně lepší než 32,5 procenta v předchozím průzkumu STEM z června. Piráti si proti červnu pohoršili z 15,6 procenta na říjnových 12,2 procenta, možný zisk občanských demokratů se snížil na 10,5 procenta z 13,1 procenta v červnu. Podle STEM je podpora Pirátů kolísavá, ODS ve srovnání s červnem hypoteticky ztratila ve Sněmovně pět míst. Komunisté na čtvrtém místě si proti červnu polepšili ze 7,8 na 8,4 procenta. Sociální demokraté by v říjnu získali 6,5 procenta, tedy o desetinu procentního bodu víc než v červnu. SPD mírně ztratila na 7,5 procenta ze 7,9 procenta v červnu. Lidovci by dostali 5,6 procenta, v červnovém volebním modelu STEM to bylo o desetinu procentního bodu méně. Lehce nahoru šla také podpora TOP 09 z červnových 3,7 procenta na 4,4 procenta v říjnu a stejně i STAN z červnových 3,8 procenta na aktuálních 4,3 procenta. Trikolóra by v říjnu dostala 4,2 procenta. Zisk dalších stran by nepřesáhl dvě procenta.

Prodej aut do konce října klesl o 7,2 procenta na 211 tisíc vozů

Prodej nových osobních aut za deset měsíců letošního roku meziročně klesl o 7,2 procenta na 211.045 vozů. V říjnu se však odbyt o 1,2 procenta zvýšil. Oznámil to Svaz dovozců automobilů. První je značka Škoda Auto se 72.657 registrovanými vozy, následují Volkswagen s prodejem 17.518 aut a Hyundai s 15.963 automobily. Na dalších místech jsou Dacia, Peugeot a Toyota. Prodej nákladních vozidel oproti loňsku vzrostl o 3,6 procenta na 8457 aut. Registrace autobusů vzrostly o 20,7 procenta na 1020 vozidel. V říjnu vzrostly meziročně o 50 procent. Nejvíce prodal SOR, Iveco a Scania. Kategorie motocyklů zaznamenala nárůst o 11,4 procenta na 17.676 strojů.

Průzkum: Dvě třetiny lidí nad 60 let v Česku bydlí ve vlastních domech či bytech

Dvě třetiny lidí nad 60 let v Česku bydlí ve vlastních domech nebo bytech. Zhruba 35 procent z nich má čtyřpokojový byt, 30 procent vlastní třípokojový byt. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Residomo. Za ideální považuje vlastnické bydlení 84 procent z oslovené tisícovky lidí od 60 do 85 let. "Mohlo by se zdát, že po odchodu dětí z bytu vzniká nevyužitá plocha. Jenže 40 procent seniorů řeklo, že žádnou plochu navíc nemají a jen necelá pětina něco takového řeší," uvedl ředitel vnějších vztahů Residomo Roman Frkous. Senioři podle něj velmi často nechají uvolněný pokoj po dětech v původním stavu pro návštěvy potomků nebo vnoučat. "Často si také splní sen v podobě zřízení pracovny nebo druhé ložnice," doplnil Frkous. Ve výhledu deseti až 20 let počítají necelé dvě pětiny oslovených s tím, že využijí zařízení pro bydlení seniorů. Starší lidé podle průzkumu při výběru také preferují před domovy pro seniory domy s pečovatelskou službou.

Průzkum pro Residomo vypracovala agentura STEM/MARK na začátku září. Za seniora se považovaly tři čtvrtiny oslovených. Ve věkové skupině od 60 do 64 let se za seniora nepovažovala téměř polovina respondentů. Většina z oslovených souhlasí s tím, že se věková hranice prototypu důchodce posouvá neustále výše.

Mikuláš Peksa rezignoval na post místopředsedy Pirátské strany

Europoslanec Mikuláš Peksa z Pirátů rezignoval na post místopředsedy strany. Oznámil to na svém facebooku a twitteru. Reagoval na rozhodnutí straníků ponechat ve funkci místopředsedy Jakuba Michálka. Peksa původně plánoval odchod až k 24. listopadu - a to v tom případě, že den předtím bude Michálek místopředsedou. V úterý ale řekl, že necítí potřebu rozhodnutí prodlužovat. "Vzhledem k rozhodnutí celostátního fóra a skutečnosti, že jsem byl v neděli zvolen předsedou Evropské pirátské strany, necítím potřebu čekání prodlužovat a tímto se s okamžitou platností vzdávám funkce místopředsedy České pirátské strany," uvedl.

Michálek čelil hlasování o odvolání poté, co si někteří členové strany stěžovali, že se chová arogantně a psychicky šikanuje podřízené. On sám to odmítal. Tvrdil, že po svých podřízených vyžaduje jen vysoké pracovní nasazení. Už dříve oznámil, že na lednovém fóru v Ostravě na pozici místopředsedy znovu kandidovat nebude. Odůvodnil to mimo jiné tím, že jej práce ve Sněmovně naplňuje a plně vytěžuje.

Poslanec KSČM Grospič se omluvil za svá slova o obětech srpna 1968

Poslanec a místopředseda KSČM Stanislav Grospič se omluvil za výrok o obětech srpna roku 1968. Reagoval na své nedávné vystoupení ve vysílání Českého rozhlasu o tom, jestli má být 21. srpen významným dnem. V debatě řekl, že obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zemřeli, byli většinou oběti dopravních nehod. Grospič v úterý označil svá slova za nešťastná, vstup vojsk Varšavské smlouvy byl podle něj špatný a přinesl české společnosti negativa. V krátkém vystoupení bez dotazů novinářů před jednáním Sněmovny řekl, že nikdy nehanobí oběti s poškozeným zdravím včetně ztráty života.

KSČM se od Grospičových slov nedistancovala. Personální důsledky pro Grospiče, který je ve Sněmovně předsedou mandátového a imunitního výboru, vyvodit přes výzvy dalších stran odmítla. Předseda strany Vojtěch Filip nicméně řekl, že každý člen by měl být zdrženlivý ve svých prohlášeních a dbát na to, aby byla v souladu s oficiální linií strany.

Z exkomunistických zemí Evropy se o demokracii bojí nejmíň Češi

Z evropských zemí patřících do někdejšího východního bloku si nejmenší starosti o demokracii dělají Češi, naopak Slováci se o ni obávají nejvíce. Vyplývá to z průzkumu, který provedla agentura YouGov na objednávku nadace Open Society Foundations v šesti státech. Ze sondáže, jejíž výsledky agentura zveřejnila, vyplývá, že 47 procent respondentů v Česku si myslí, že demokracie je v jejich zemi ohrožená. Naproti tomu obavy o demokracii ve své vlasti dalo najevo 61 procent dotázaných Slováků. Více než polovina obyvatel si podle průzkumu dělá kvůli demokracii vrásky i v ostatních zkoumaných zemích. V Polsku je to 51 procent, v Německu 52 procent a v Maďarsku a Rumunsku 58 procent. "Zdá se, že některé ze svobod získaných v roce 1989 jsou dnes pod tlakem," konstatuje zpráva agentury YouGov vycházející z uvedené ankety. Výsledky průzkum byly zveřejněné krátce před 30. výročí pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989.

V Česku přibývá závětí, jejich počet letos zřejmě překoná rekordy

Sepsaných závětí letos bude nejvíce v historii České republiky. Odhaduje to Notářská komora. Podle ní lidé od začátku roku do konce září napsali skoro 18 tisíc závětí - tedy asi o dva tisíce víc než loni. V poslední vůli lidé nejčastěji myslí na své příbuzné, výjimkou ale nejsou ani neziskové organizace nebo charity. Podle prezidenta Notářské komory Radima Neubauera mezi zájemci o závěť přibývají taky zástupci mladé generace. "Která cestuje, podniká nebo žijí v nesezdaném svazku a chtěli by myslet na partnery. A pak také střední generace, tedy lidé, kteří vstupují do druhého či třetího manželství, a chtějí pořešit vztahy mezi dětmi," vysvětluje. Závěť lidé můžou vlastnoručně sepsat i bez notáře. Kdo ji napíše na počítači, musí mít u sebe dva svědky, jinak je listina neplatná. Majetek lidí, kteří žádné dědice nemají, získá stát. Loni to byly movité i nemovité věci za víc než dvě stě milionů korun. Nemovitosti pak pro zastupování státu ve věcech majetkových nabízí k využití ostatním státním institucím. Nevyužitý majetek skončí v elektronických aukcích nebo v dražbách. Peníze, které z prodeje stát získá, odvádí do státního rozpočtu.

Bioklimatologové: Milionové škody, které pravidelně způsobují jarní mrazy, budou častější než dosud

Nenadálé jarní mrazy budou častější a také ničivější. Taková je prognóza bioklimatologů projektu Intersucho, kteří zpracovali potenciál pěstování vinné révy na jihu Moravy na dalších 80 let. Kvůli oteplování se keře ze zimního spánku probudí dřív a proti mrazu budou méně odolné. Dřívější start a pozdější konec vegetační sezony taky znamená, že rostliny musejí přežít delší chladné noci.

Počasí na středu

Převážně oblačno, v Čechách ráno ojediněle mlhy, na jihozápadě a místy i na západě, jinde jen ojediněle, přeháňky. Nejvyšší teploty 9 až 13 °C, na západě kolem 8 °C, na horách kolem 4 stupňů Celsia.