Denní souhrn zpráv
Ministr Zaorálek odmítl, že by při útoku hackerů unikly tajné informace
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) odmítl, že by při útoku hackerů na ministerstvo zahraničí unikly tajné informace. Piráti ale mohli získat materiály, které jsou citlivé pro osoby a instituce. Zaorálek to řekl na mimořádné tiskové konferenci. Obsah ukradených materiálů ani délku útoku podle něj není možné nyní určit. Trval ale podle něj několik měsíců. Útok hackerů na ministerstvo zahraničí Zaorálek oznámil v úterý. Situaci označil za vážnou. Už v úterý řekl, že utajené informace nebyly ohroženy. Dnes odmítl, že by se prozradily strategické informace. Připustil, že například jeho e-maily mohly obsahovat informace, jejichž únik je pro něj nepříjemný. Neohrožují ale národní bezpečnost. Zaorálek se kvůli útokům sešel se šéfy tajných služeb nebo novým ředitelem Národního bezpečnostního úřadu Jiří Langem. Odložil proto odlet na pracovní cestu na Balkán.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) trvá na důsledném vyšetření toho, odkud na veřejnost unikly informace o hackerském útoku na české ministerstvo zahraničí. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) o útoku informoval v úterý poté, co o něm napsala některá média. Chovanec řekl, že státní orgány o činnosti hackerů věděly s předstihem a předčasný únik může ohrozit vyšetřování.
Zpráva komise o reorganizaci policie znovu rozdmýchala spor v koalici
Cílem loňské reorganizace policie nebylo odstranit bývalého ředitele protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu, omezení činnosti policejních útvarů nebo zabránění vyšetřování kauz. Ve své zprávě to konstatovala vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Její závěry mezi politiky znovu rozdmýchaly spor o reorganizaci. Představitelé ČSSD hovoří o tom, že loňské neshody byly divadlem hnutí ANO a jeho předsedy Andreje Babiše, podle pravicové opozice zneužilo ANO téma v krajských volbách. Babiš naopak zprávu i komisi zpochybnil a hovořil v souvislosti s ní o výsměchu či šaškárně. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) jeho slova odsoudili s tím, že by mohla vést až ke zpochybnění demokracie.
Předseda komise Pavel Blažek (ODS) přednesl zprávu po více než půlročním vyšetřování. V úvodu řekl, že organizační změnu může navrhnout policejní prezident a schválit ministr vnitra. Nikde podle komise není zakotvena povinnost informovat o tom státní zástupce. Přesto vedení policie přípravu reformy podcenilo a nedostatečně projednalo.
Stropnický: Od 2018 se chceme zapojit do posílení NATO na východě
Od roku 2018 by se Česko chtělo zapojit do posílení východního křídla NATO, a to buď pod vedením Kanady v Estonsku, nebo Německa v Litvě. Během zasedání ministrů obrany visegrádské čtyřky v Polsku to podle webu ministerstva obrany řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Česká armáda také nabídla Polsku uskupení o velikosti praporu na rok 2020 do aliančních sil velmi rychlé reakce, ve kterých bude Polsko v roce 2020 vedoucí zemí.
CVVM: Ze státníků Češi nejvíc věří Obamovi, nejméně Merkelové
Pro Čechy je nejdůvěryhodnější politickou osobností bývalý americký prezident Barack Obama. Důvěřuje mu 56 procent lidí, tedy o čtyři procentní body více než české hlavě státu Miloši Zemanovi. Naopak největší nedůvěru Češi pociťují k německé kancléřce Angele Merkelové. Vyplývá to z výsledků prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Na třetím místě žebříčku se s 42 procenty umístil slovenský premiér Robert Fico. Čtvrtá skončila demokratická kandidátka na post prezidenta USA Hillary Clintonová (34 procent), pátý byl slovenský prezident Andrej Kiska (32 procent). Současný americký prezident Donald Trump skončil v průzkumu šestý. Věřilo mu 30 procent dotázaných.
Sociology také zajímalo, ke kterým světovým státníkům Češi cítí největší nedůvěru. Nejvyšší podíl negativních hlasů nasbírala německá kancléřka Angela Merkelová. Křesťanskodemokratické političce nedůvěřovalo 74 procent dotázaných. Dobře z průzkumu nevyšel ani ruský prezident Vladimir Putin, kterému nedůvěřuje 64 procent Čechů. Průzkum CVVM se konal loni od 28. listopadu do 12. prosince. Zapojilo se do něj 1028 lidí starších 15 let.
V EU se dospělo ke shodě o velkoobchodních platbách za roaming
Zástupci členských zemí Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise se shodli na podobě poplatků, které si od června budou moci navzájem účtovat mobilní operátoři za využívání roamingových služeb. Už loni na jaře se poplatky za používání mobilních telefonů v jiné zemi EU snížily a v červnu mají v zásadě zmizet úplně. Dohodu vyjednávačů ještě musí formální potvrdit členské země a europarlament. Pokud dohoda začne platit, přinese podle mluvčího Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Martina Drtiny koncovým spotřebitelům citelné snížení nákladů na telefonování z dovolené či zahraničních cest.
Některé státy mimo EU zakázaly kvůli chřipce dovoz drůbeže z ČR
Kvůli ptačí chřipce zakázalo několik států mimo Evropskou unii dovoz drůbežího masa nebo živé drůbeže z České republiky. Jde o Rusko, Ukrajinu, Srbsko, Mexiko, Izrael a Hongkong. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Zákaz většinou platí pro zboží z krajů, kde se chřipka v chovech vyskytla. "Vzhledem k těmto restrikcím bohužel nelze vyloučit určitý pokles vývozu do zmíněných teritorií," dodala Ježková. Například vajec se za 12 měsíců do konce loňského listopadu vyvezlo do Ruska z ČR za půl miliardy korun. V Česku je 15 ohnisek ptačí chřipky, zatím bylo v republice utraceno zhruba 40.000 ptáků. Nemoc se v ČR objevila začátkem roku po deseti letech.
Šlechtová dala zelenou návrhu zákona o sociálním bydlení
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) s výhradami podepsala návrh zákona o sociálním bydlení. Prosazení zákona má vláda ve svém programu a koaliční dohodě. Přípravu normy ale poznamenaly neshody mezi koaličními politiky. Osm desítek organizací na pomoc lidem v tísni vyzvalo vládu, aby návrh zákona schválila do konce ledna, jinak se nestihne do parlamentních voleb přijmout.
Podle poslední verze zákona by měl sociální byty přidělovat Státní fond rozvoje bydlení, potřebným by je měl dát do tří let. Obce by mohly sociální byty mít jen dobrovolně. Pokud by je poskytovaly, dostaly by na jejich výstavbu a údržbu i na sociální práci s nájemníky dotace od státu. Bydlení by lidem v nouzi měly zajistit do dvou let. Podle původních plánů měly obce mít sociální bydlení povinně.
ČNB pokračuje v intervencích a zhoršila odhad vývoje ekonomiky
Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v devizových intervencích s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rovněž uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. V nové prognóze centrální banka zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním i příštím roce na 2,8 procenta z předchozích 2,9 procenta.
Ministerstvo chystá tendr na nový systém výplaty penzí za asi 300 mil Kč
Ministerstvo práce se chystá v létě vyhlásit velký tendr na nový informační systém, a to na vyplácení důchodů. Podle plánů by měl vyjít zhruba na 300 milionů korun a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) by ho měla používat od roku 2020. ČTK to řekl náměstek ministryně práce Robert Baxa. ČSSZ vyplácí 2,88 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí, ale také nemocenskou a mateřskou. Přes úřad ročně proteče několik stovek miliard korun. Nynější systém a programy, které používá, jsou podle Baxy staré 20 či 30 let.
Pracovníci v pobočkách správy žádosti klientů nyní jen evidují, zpracovává je centrála. S novým systémem by se záležitosti vyřizovaly na místě. Proces by se tak zrychlil, žadatelé by navíc nemuseli díky propojení systémů poskytovat tolik údajů a s papíry obcházet několik úřadů. Rozvíjet se podle Baxy bude elektronická komunikace a portál, na němž se lidé dostanou ke svým údajům o odvodech, penzích či nemocenské.
Sněmovna podpořila zmírnění podmínek pro dávky postiženým
Podmínky pro poskytování dávek na takzvané zvláštní pomůcky zdravotně postiženým lidem by se mohly zmírnit. Změny, které navrhli lidovečtí poslanci už loni v září, Sněmovna v prvním kole projednávání podpořila. Dopad změn na státní rozpočet odhadují lidovci na 540 milionů korun ročně. Předlohu, za kterou se postavili byť s výhradami i zástupci opozice, připravili ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením.
Zatímco nyní mohou handicapovaní lidé žádat o příspěvek na pomůcku, která je dražší než 24.000 korun, novela by hranici snížila na 8000 korun. Na dotaci by měli nárok lidé, kteří mají příjem nižší než dvanáctinásobek životního minima místo nynějšího osminásobku. Předloha by navíc zrušila posuzování příjmů všech lidí, kteří s postiženým žijí ve společné domácnosti. Dotaci na pořízení automobilu by stát mohl nově poskytovat už po sedmi letech místo nynějších deseti let.
Ministerstvo zemědělství chce dát na demonstrační farmu až milion korun ročně
Demonstrační farmy, na kterých budou zemědělci předvádět ostatním, jak se správně hospodaří, dostanou až milion korun ročně. Během tří let chce stát takto rozdělit až 30 milionů korun. Podle agrárního analytika Petra Havla tak ministerstvo zvýhodní část trhu. V letošním roce se projekt zaměří především na péči o půdu," uvedlo ministerstvo zemědělství. Vodní erozí je v ČR ohroženo až 60 procent zemědělské půdy.
Kvůli velkému počtu úrazů na ledu posílila FN v Plzni ambulance
Kvůli velkému počtu úrazů po pádu chodců na zledovatělých chodnících a silnicích plzeňská fakultní nemocnice musela posílit služby lékařů na úrazové ambulanci. Počty pacientů s úrazem narostly až o sto procent, řekla ČTK mluvčí největšího zdravotnického zařízení na západě Čech Gabriela Levorová. S ledovkou a mrznoucím deštěm se potýkali silničáři, hasiči, chodci i řidiči v celém kraji. Nejhorší situace byla na Tachovsku a Plzeňsku. Po poledni se situace začala pomalu uklidňovat. V kraji se dnes stalo přes 70 nehod, což je několikanásobek běžného stavu, řekla policejní mluvčí Markéta Fialová.
V českém centru v Mnichově začíná výstava o nucené práci
Osudy osob nuceně pracovně nasazených za druhé světové války i dějiny míst, na kterých museli na českém území pracovat, připomíná výstava Ztracená paměť, která začíná v českém centru v Mnichově. Na českém území se do takových nucených prací musely zapojit statisíce lidí. "Lidí, kteří byli kvůli nuceným pracím deportováni do příhraničních oblastí na území předválečného Československa, bylo přes 300.000," řekl ČTK kurátor výstavy Adam Alfons z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Zhruba 240.000 z nich byli civilisté, kolem 70.000 váleční zajatci. Mezi civilisty tvořili největší skupinu občané Československa, kterých bylo přes 100.000.
Nový koncertní sál v Brně chtějí projektovat dva mezinárodní týmy
Dva mezinárodní týmy se utkají o možnost projektovat Janáčkovo kulturní centrum, nový koncertní sál v centru Brna. Prostor podobných parametrů v Česku nevznikl přes 100 let. Podle vedení města jsou v týmech světová esa se zkušenostmi z desítek podobných staveb. První tým vznikl kolem společnosti Nagata Acoustic, která se podílela bezmála na 60 sálech včetně nedávno otevřené Labské filharmonie v Hamburku. Základem druhého uskupení je globálně působící, původně britská společnost Arup. V soutěži se prokázala například sály ve Vratislavi, Aalborgu a Quebeku.
Fotoreportér Šibík představí svou práci za posledních deset let
Práci známého českého fotoreportéra Jana Šibíka za posledních deset let ukazuje výstava, která začala na Staroměstské radnici v Praze. Podle autora, držitele mnoha tuzemských i mezinárodních cen, je výstava i svědectvím o proměně světa v uplynulé dekádě. Šibík během ní navštívil a dokumentoval následky tajfunu na Filipínách či zemětřesení na Haiti, arabské jaro, ruskou intervenci na Ukrajině či uprchlickou krizi posledních let. Výstava potrvá do 13. března. Jan Šibík podnikl na 250 reportážních cest do celého světa.
Liberland: bývalá hájovna by se měla stát sídlem Parlamentu
Samozvaný stát Liberland letos plánuje opravy bývalé hájovny, která by se měla stát sídlem Parlamentu. První obyvatelé budou žít na houseboatech, jejichž podoba vznikla v architektonickém studiu nedávno zemřelé slavné britské architektky iráckého původu Zahy Hadidové. Novinářům to oznámil Vít Jedlička, který nový stát vyhlásil předloni v dubnu na sporném území mezi Srbskem a Chorvatskem. O Liberland má podle Jedličky zájem řada architektů, sešly se i futuristické návrhy, z nichž například jeden počítá se zachováním přírody a budovy plánuje v podobě trychtýřů, v nichž budou sídlit firmy, kterým se líbí koncept dobrovolných daní.
Sport
Utkání prvního kola Davisova poháru mezi australskými a českými tenisty rozehraje hostující jednička Jiří Veselý proti domácímu debutantovi Jordanu Thompsonovi. Zápas začne v klubu Kooyong v Melbourne a po něm nastoupí do druhé dvouhry nováček Jan Šátral proti favorizovanému Nicku Kyrgiosovi. O pořadí singlů rozhodl los. Českému týmu chybí jednička Tomáš Berdych i další dva hráči Lukáš Rosol s Adamem Pavláskem. Veselého s Šátralem v Melbourne doplňují osmatřicetiletý veterán Radek Štěpánek a další tenista bez jediného daviscupového startu dvacetiletý Zdeněk Kolář. Favoritem je tak Austrálie, která se ve dvouhrách spoléhá na světovou patnáctku jednadvacetiletého Kyrgiose a ve čtyřhře zase na čerstvého vítěze debla na Australian Open Johna Peerse.
Devatenáctiletý skokan na lyžích Viktor Polášek je juniorským mistrem světa. Závodník z Nového Města na Moravě navázal na šampionátu v Park City v Utahu na deset let staré zlato Romana Koudelky. Udržel vedení po prvním kole a za skoky dlouhé 97 a 96,5 metru dostal 263,2 bodu. O 2,6 bodu porazil Itala Alexe Insama, bronz získal Němec Constantin Schmid.
Marta Křepelková vybojovala na zimní univerziádě v Almaty bronzovou medaili ve skoku na lyžích. Pětadvacetiletá studentka ČVUT udržela třetí místo z prvního kola a postarala se o první cenný kov české výpravy v Kazachstánu. Na můstku Křepelková nestačila jen na Japonky Haruku Iwasaovou a Juku Kobajašiovou.
Kateřina Chourová získala ve snowboardcrossu bronz na univerziádě v Kazachstánu a po čtyřech letech se z této akce dočkala druhé medaile. V Trentu v roce 2013 skončila druhá za pozdější olympijskou vítězkou Evou Samkovou.
Biatlonistka Markéta Davidová obsadila třetí místo ve vytrvalostním závodě na 12,5 km na otevřeném mistrovství Evropy v Novém Městě na Moravě. Úspěch domácího týmu podtrhla pátým místem Simona Maříková. Vítězství vybojovala Němka Anna Weidelová, které se jako jediné z celého startovního pole podařila bezchybná střelba.
Počasí
Většinou zataženo, mlhavo. Nejvyšší teploty -1 až +3 °C, ojediněle kolem 5 °C, v 1000 m na horách kolem 5 °C.
Letošní leden byl sedmý nejchladnější od roku 1961, kdy se začaly na území Česka zaznamenávat celkové průměry teplot. Průměrná teplota v lednu 2017 dosáhla podle předběžných údajů minus 5,6 stupně Celsia. Chladnější leden než letos byl naposledy zaznamenán před 11 lety - v lednu 2006 činila průměrná teplota minus šest stupňů. Vůbec nejstudenější první měsíc roku za 56 let pravidelného měření meteorologové podle mluvčího zaznamenali v roce 1963, kdy průměrná teplota klesla na minus 8,8 stupně. Letošní leden provázely v Česku tuhé mrazy, často celodenní, kdy se rtuť teploměru nedostala přes nulu ani přes den.
