Denní souhrn zpráv

0:00
/
0:00

Lidé v Česku si připomněli výročí srpna 1968

Lidé včetně vrcholných politiků si u budovy Českého rozhlasu v Praze připomněli 47. výročí okupace socialistického Československa vojsky Varšavské smlouvy, kterou skončilo takzvané Pražské jaro. Předseda Senátu Milan Štěch v projevu zmínil i nynější postup Ruska vůči Ukrajině. Určitou paralelu k srpnu 1968 připustil také premiér Bohuslav Sobotka. Štěch uvedl, že je omyl se domnívat, že srpnové události roku 1968 jsou vzdálenou minulostí. Znovu podle něho nastaly napjaté doby. "Rusko se opět odhodlalo k invazi a obsadilo Krym, území suverénní Ukrajiny. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je sice formálně uzavřený, ale ve skutečnosti se tam stále bojuje," řekl předseda Senátu. Výročí vpádu vojsk si u Národního muzea v Praze připomněla platforma BEZ komunistů.cz, opoziční politici i někteří potomci těch, kteří zahynuli.

Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice ČSSR v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí. Několik neozbrojených demonstrantů zahynulo v srpnu 1968 i před budovou rozhlasu na Vinohradech, k níž v pátek politici položili věnce. Lidové noviny ve čtvrtek napsaly, že Vojenský historický ústav poprvé sečetl civilní oběti sovětských vojsk v Československu od srpna 1968 do roku 1991. Historici dospěli k číslu 402, přičemž toto číslo podle nich nemusí být konečné, mnoho materiálů v minulosti se skartovalo.

Zeman, Valachová a rektoři budou jednat o jmenování profesorů

Prezident Miloš Zeman, ministryně Kateřina Valachová (za ČSSD) a členové České konference rektorů se v říjnu sejdou, aby hledali "finální shodu" na způsobu jmenování profesorů. Valachová to řekla po jednání s prezidentem v Lánech. Jmenování profesorů vyvolává opakovaně spory mezi hlavou státu a akademickou obcí. Podle návrhu Hradu by profesory mohl jmenovat šéf Senátu, ministr či ministryně školství, či samotní rektoři. Valachová je pro zachování nynějšího modelu, kdy profesory jmenuje prezident.

Zeman a Valachová se shodli na důležitosti boje proti xenofobii

Prezident Miloš Zeman a ministryně školství Kateřina Valachová (za ČSSD) se shodli na tom, že boj s xenofobií je důležitý, ale je třeba rozlišovat v přístupu k usazeným cizincům a k migrační vlně. Výzva vědců k toleranci vůči uprchlíkům s tím podle Valachové není v rozporu. Ministryně to řekla po jednání s prezidentem v Lánech.

Vědci zveřejnili svou výzvu proti xenofobii. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček je za to zkritizoval, akademici podle něj prohlubují příkop mezi společností a elitami. Tvrdil, že je to jeho osobní názor, který přednáší se svolením prezidenta. K výzvě vědců se naopak připojili Valachová, ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ČSSD). Zeman Ovčáčkův výrok nekomentoval. Valachová řekla, že ani ona nemá potřebu vyjádření mluvčího na adresu vědců komentovat.

Sudetští Němci z Rakouska mají zájem o odškodnění

Drtivá většina sudetských Němců a jejich potomků žijících v Horních Rakousích má zájem o odškodnění za majetek, o který přišli kvůli odsunu z Československa po druhé světové válce. Českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka s takovým požadavkem během tiskové konference v Linci konfrontoval předseda zemského sdružení sudetských Němců v Horních Rakousích Peter Ludwig. Zaorálek uvedl, že to pro něj není téma. Český ministr zahraničí jednal v Rakousku se svým protějškěm Sebastianem Kurzem.

Ludwig, jehož sdružení má prý kolem 3000 členů, vystoupil na závěr tiskové konference po jednání Zaorálka s rakouským ministrem zahraničí Sebastianem Kurzem. Šéfovi české diplomacie přitom sdělil, že z ankety mezi členy jeho spolku vyplynulo, že velká většina z nich by se stále nechtěla vzdát nároku na svůj majetek v Česku. ČTK později upřesnil, že takové přesvědčení vyjádřilo v korespondenčním hlasování 95 procent dotázaných. Předseda regionálního sudetoněmeckého sdružení proto požádal Zaorálka, aby takový postoj tlumočil v Praze. ČTK řekl, že není pro to, aby se konkrétní majetek sudetských Němců ještě dnes vracel, ale měla by se za něj bývalým majitelům a jejich potomkům vyplatit náhrada. Podpořil by také zřízení fondu, z něhož by se financovaly společné česko-rakouské projekty. "Pro mě to není téma, protože si myslím, že my nemáme žádnou potřebu s rakouskou stranou řešit to, co jsme v případě česko-německých vztahů řešili Česko-německou deklarací (z roku 1997)," uvedl v reakci Zaorálek.

Zaorálek navštíví Írán, setká se i s Rúháním

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) navštíví s podnikateli na začátku září Írán. Setká se se svým protějškem Mohammadem Džavádem Zarífem i s prezidentem Hasanem Rúháním. Na dotaz ČTK to sdělilo ministerstvo zahraničních věcí. Cestu ministra bude příští týden schvalovat vláda. Cílem návštěvy je podle ministerstva přispět "k dalšímu rozvoji bilaterálních vztahů s Íránem v politické a zejména ekonomické oblasti, a využít tak jejich oživení po letech stagnace". Zaorálka proto doprovodí do Teheránu a Isfahánu početná podnikatelská delegace. Kromě Rúháního a Zarífa Zaorálek potká také ministra průmyslu a dolů Mohammada Rezu Nematzadého, ministra financí Alíma Tadžebníjá nebo předsedu parlamentu Alíma Larídžáníma. Kromě obchodních záležitostí by měl Zaorálek v Íránu jednat také o aktuální situaci včetně boje proti extremismu a terorismu. Hospodářská komora již dříve uvedla, že plánuje v Íránu uspořádat několik setkání s místními podnikateli. Z Česka by do Íránu měli odletět zástupci českých firem z oborů hutnictví, energetiky, farmacie, logistiky, dopravní infrastruktury nebo bankovnictví.

Pražská ČSSD a ANO odmítají spekulace o změně koalice

Pražská ČSSD i ANO, které Praze vládnou spolu s Trojkoalicí, svorně odmítají, že by vedly jednání o možné koaliční spolupráci s některou z opozičních stran. Novinářům to řekla primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a předseda krajského výkonného výboru ČSSD Miloslav Ludvík. V úvahu by přicházela ODS a hlavně TOP 09, ani jedna ze stran ale jednání nepřipouští. Spekulace o změně koalice se šíří kvůli neshodám kolem náměstka primátorky Matěje Stropnického (Trojkoalice/SZ). Zároveň se mluví i o konci samotné primátorky, která v ANO údajně ztratila důvěru. Předseda zastupitelského klubu Michal Hašek spekulace ohledně možné výměny primátorky nepřipustil. Na dotaz ČTK řekl, že takové úvahy jsou nefér a nejsou na pořadu dne.

Podnikatelé a odbory se neshodují na způsobu růstu minimální mzdy

Zaměstnavatelé a odboráři se neshodují na tom, jak by se měl v příštích letech stanovovat růst minimální mzdy. Podle zástupců firem by se nejnižší výdělek měl zvedat podle jasně stanovených pravidel, měl by se tedy navázat na medián mzdy. Odbory by přidávání prozatím nechaly na politicích, a to do doby, než by minimální mzda dosáhla dvou pětin průměrného výdělku. Vyplývá to z vyjádření zástupců organizací zaměstnavatelů a předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly. O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda svým nařízením. Někdejší kabinety například v roce 1999 a 2000 zvedly nejnižší výdělek za rok hned dvakrát, mezi lety 1992 a 1996 či 2007 až 2013 naopak vůbec. O úpravě předem jedná tripartita. Zaměstnavatelé, odboráři a členové kabinetu se ale většinou na částce nedohodnou. Letos předáci požadovali růst o tisícikorunu, podnikatelé navrhovali 500 korun a vláda schválila 700 korun. Loni se sice odbory a zaměstnavatelé shodli na 500 korunách, kabinet rozhodl ale o 700 korunách. Minimální mzda se od ledna zvýší na 9900 korun.

Vozidel s povinným ručením letos přibylo 130.000 na 7,28 milionu

Počet vozů pojištěných v rámci pojištění odpovědnosti za provoz motorových vozidel, tzv. povinného ručení, v prvním pololetí o 130.000 na 7,277 milionu aut. ČTK to zjistila na webových stránkách České kanceláře pojistitelů (ČKP). Registrovaných vozidel bylo podle statistiky Centrálního registru vozidel přes 8,05 milionu. Povinné ručení bude podle pojišťoven letos a v příštím roce dál zdražovat. Důvodem jsou vyšší náklady pojišťoven na škody na zdraví v důsledku změn v občanském zákoníku. Loni pojistky zdražily o zhruba desetinu.

Šest lidí čelí obžalobě v kauze úvěrů České exportní banky

Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na šest lidí v kauze České exportní banky. Viní je z porušování povinnosti při správě cizího majetku, většinu z nich také z porušování závazných pravidel hospodářského styku. Uvedlo to na svém webu. Případ se týká poskytování údajně nezákonných či neobezřetných úvěrů na projekty v Číně a Tunisku. Podle policie vznikla škoda přes půl miliardy korun, mezi obžalovanými jsou bývalí členové vedení banky. Banka uvedla, že je připravena v této věci maximálně spolupracovat.

Česká policie v pátek odhalila 104 běženců

Cizinecká policie za pátek v Česku odhalila 104 běženců. Většina z nich cestovala ve dvou velkých skupinách - 48 lidí převážela maďarská dodávka, kterou zastavila policie na dálnici D5. Dalších 50 běženců policie našla na pražském hlavním nádraží, když jeli mezinárodním rychlíkem. Další jednotlivce chytila v Pardubicích a na jižní Moravě. ČTK to řekla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Znalci potvrdili úmrtí pacientů z Rumburku kvůli draslíku

Všechny údajné oběti zdravotní sestry Věry Marešové zemřely v důsledku podání vysoké dávky draslíku. U soudu to řekl znalec Radek Matlach, u kterého si posudek zadala policie. Marešová čelí obžalobě z vražd šesti pacientů v Lužické nemocnici v Rumburku. Pacienty z jednotky intenzivní péče Lužické nemocnice v Rumburku podle obžaloby zabíjela právě draslíkem. Marešová podle obžaloby pacienty zabíjela draslíkem od roku 2010 do loňského června. Nejmladší oběti bylo 35 let, nejstarší 85 let. Důvodem měla být podle žalobce snaha usnadnit si práci. Marešová už na začátku hlavního líčení vinu odmítla. Hrozí jí až doživotní vězení.

V případě poslední údajné oběti měli znalci k dispozici jak tělo, tak výsledky odběrů krve. Těžce nemocná žena zemřela v rumburské nemocnici loni na začátku června. "Příčinou smrti byla vysoká hladina draslíku. Neumím si stav vysvětlit jinak," řekl soudu Matlach. Žena byla podle znalců ve vážném stavu, selhávaly jí orgány, pro náhlou srdeční fibrilaci a úmrtí ale nevidí jiný důvod. "Nebyl důvod, aby tam (u srdce) došlo k tak prudké změně," řekl Matlach. Podle lékaře Jiřího Závodského, který na posudku obžaloby spolupracoval, by žena nejspíš stejně zemřela. "S největší pravděpodobností by pacientka dříve či později zemřela," doplnil Závodský. U pěti ostatních obětí znalci vycházeli především ze zdravotní dokumentace a záznamů křivek EKG. Podle Matlacha byli všichni pacienti stabilizovaní, náhle u nich došlo k zástavě srdce a smrti. "Křivka EKG odpovídá vysoké dávce draslíku," zopakoval Matlach.

Čechům v okolí bydliště nejvíc chybí pekařství či restaurace

Čechům v okolí jejich bydliště nejvíc chybí pekařství, smíšené zboží a restaurace. Vyplývá to z výsledků projektu Hledá se obchod, v anketě hlasovalo přes 27.000 lidí. Podněty budou sloužit firmám a živnostníkům jako indicie, zda by měli v daném místě naději na úspěch. Vyplývá to z www stránek projektu, za kterým stojí ČSOB. V kategorii maloobchodu nejvíc lidí (759) postrádá u svého bydliště prodejce oblečení. Mezi službami a řemesly nejčastěji chybí čistírna, u volnočasových aktivit je to zase bazén a fitness centrum. "Zajímavé kupříkladu je, že lidé chtějí rybárnu stejně často jako řeznictví," uvedla mluvčí projektu Martina Slavíková. Školku či jesle postrádá ve své blízkosti 396 hlasujících, hřiště pak 661.

Nová expozice v Mor. krasu představuje vznik a vývoj jeskyní

Speleologové vybudovali v turistickém centru u jeskyně Výpustek v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras na Blanensku expozici přibližující vznik a vývoj jeskyní. Příchozí v ní najdou kosti zvířat, pro která byly jeskyně v době ledové útočištěm, výstava také představuje geologii krasu a děti si v ní mohou zahrát na jeskyňáře. ČTK to řekl Robert Dvořáček ze správy Výpustku. Vybudování expozice přišlo na 12 milionů korun, přičemž z větší části ji zaplatila Evropská unie. Jeskyně byla za komunismu i se svým okolím přísně střeženým vojenským areálem. V podzemí totiž armáda vybudovala protiatomový kryt, z něhož mělo velení řídit vojenské operace v případě války. Kryt je nyní turistickou atrakcí. Jeskyně je pro veřejnost otevřena od roku 2008, kdy se stala jednou ze 14 veřejnosti zpřístupněných jeskyní v České republice.

Vizovické Trnkobraní zahájil košt slivovice a jiných pálenek

Tradičním koštem slivovice a jiných ovocných pálenek začal na Zlínsku festival Vizovické Trnkobraní. V areálu tamní likérky se hodnotí přes 900 vzorků a tu nejlepší pálenku budou moci ochutnat v sobotu i návštěvníci festivalu, řekl ČTK výrobní ředitel pořadatelské likérky Rudolf Jelínek Jiří Koňařík. Do Vizovic tradičně přijíždí až 20.000 návštěvníků, letos se koná 48. ročník této akce.

V Třeboni začaly Rybářské slavnosti, potrvají do neděle

Koncertem k poslechu a tanci začaly v Třeboni pod hrází rybníka Svět Rybářské slavnosti. Potrvají do neděle. Prezentují se na nich rybářské řemeslo a gastronomie. Návštěvníci během soboty mohou třeba ochutnat novinku - kapří lupínky, sledovat, jak se pletou rybářské sítě i velkolepý ohňostroj. Připraveno je divadlo i koncerty, řekl ČTK Luděk Švejcar z odboru kultury a cestovního ruchu města. V sobotu bude na Masarykově náměstí v historickém centru tradiční trh. Pletení sítí tam předvedou studenti Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína, kuchaři zase filetování kapra. Na Rybářských slavnostech budou také vyhlášeny výsledky druhého ročníku hlasování o nejlepší rybí polévku. Rybářské slavnosti se letos nesou v duchu připomínky 480. výročí od narození nejslavnějšího českého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan.

Sport

Čtyřkajak Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál, Jan Štěrba vstoupil suverénně do mistrovství světa v rychlostní kanoistice v Miláně. Čeští reprezentanti bez problémů ovládli svoji rozjížďku a postoupili přímo do nedělního finále, kde budou bojovat nejen o medaile, ale i o postup na olympijské hry v Riu de Janeiro.

Počasí v sobotu

Oblačno až polojasno. Teploty 21 až 25 stupňů Celsia.