Denní souhrn zpráv

Od úterý se otevřou všechny přechody s Německem a Rakouskem

Od úterý budou kontroly na hranicích s Rakouskem a Německem pouze namátkové, se zeměmi se otevřou všechny silniční a železniční přechody. Na zasedání schválila vláda návrh vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Nadále ale bude povinné při vstupu do země dokládat negativní test na nemoc covid-19, zároveň zůstává v platnosti opatření neumožňující vstup do Česka turistům. Ministerstvo vnitra to sdělilo ČTK v tiskové zprávě. Překračovat hranice na stanovených místech bude možné bez časového omezení. Pro lety v schengenském prostoru se budou moci využít letiště v Brně-Tuřanech, Karlových Varech, Ostravě-Mošnově, Pardubicích a Praze-Kbelích. Dosud byla pro mezinárodní lety otevřena pouze pražská Ruzyně.

Za překročení vnitřní hranice mimo místo určené k překračování vnitřních hranic nebo úmyslné vyhnutí se kontrole hrozí pokuta až 50.000 korun. Za nedodržení opatření ministerstva zdravotnictví, například nedodržení podmínky předložit negativní test, nedodržení karantény nebo nezákonný vstup na území, je možné uložit pokutu až milion korun. Další uvolnění hraničního režimu by mělo nastat 8. června, kdy by Česko upustilo od testů na covid-19 u lidí, kteří se budou vracet ze států, co budou z epidemiologického hlediska nerizikové. Mluvil o tom minulý týden ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Mezi nerizikovými státy by podle něj byly například Rakousko, Slovensko či Chorvatsko, Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) později hovořil také o Řecku a Bulharsku.

Darkov byl odstaven z těžby, stav nebezpečí hejtman nevyhlásí

Důl Darkov těžební společnosti OKD v Karviné byl kvůli hromadné nákaze covidem-19 odstaven z důlní těžby. Přešel na technologické minimum, odčerpává jen vodu a větrá. Po jednání krajského krizového štábu to oznámil moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Důl podle něj nelze zavřít, to by znamenalo zavření celého OKD. Vzhledem k opatřením krajské hygienické stanice a zastavení těžby ale nepovažuje za nutné vyhlašovat stav nebezpečí. Není důvod zavírat Karvinou, řekl hejtman novinářům.

V souvislosti s nákazou covidem-19 v Dole Darkov společnosti OKD v Karviné hygienici eviduji 239 nakažených. Oproti neděli počet vzrostl o 27. V evidenci přibylo 20 pozitivně testovaných zaměstnanců dolu a sedm jejich příbuzných. Krajská hygienická stanice (KHS) v Ostravě to uvedla v tiskové zprávě. Dnes na Dole Darkov skončilo plošné odebírání vzorků zaměstnanců. Celkem hygienici ve spolupráci se zdravotníky a vojáky odebrali vzorky přibližně 2500 lidem. Všechny ještě nejsou vyhodnocené, dá se tak očekávat, že počet nakažených lidí v evidenci ještě poroste. Svrčinová uvedla, že většina nakažených z Darkova je v produktivním věku od 25 do 55 let, jejich průměrný věk je 47,8 roku. Hygienikům by podle ní mohlo trvat tři až čtyři týdny, než se jim podaří ohraničit ložisko nákazy, tedy dohledat všechny kontakty a nařídit karantény nebo udělat jiná potřebná opatření.

V České republice se dosud koronavirem nakazilo 8972 lidí, dnes zatím přibylo 17 nových případů. Z nemoci covid-19 se v zemi vyléčilo 6180 lidí. Počet obětí se dnes rozšířil o dvě na 317. Aktuálně je v Česku 2475 nakažených, ráno jich přitom statistiky evidovaly více než 2550. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví k dnešním 17:30.

Automobilka TPCA obnovila výrobu zastavenou kvůli koronaviru

Kolínská automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) po více než dvouměsíční odstávce obnovila výrobu, kterou přerušila ve středu 18. března večer kvůli pandemii koronaviru. Dnes vyrobí asi 300 aut, plná výrobní kapacita je 900 aut. Na plnou kapacitu začne firma vyrábět v pátek, řekl ČTK mluvčí TPCA Tomáš Paroubek. Od začátku bude TPCA vyrábět na obě dvě směny, do práce se vrátí všichni zaměstnanci. Obnovení výroby provází desítky hygienických opatření. U vstupu do závodu jsou termokamery, které monitorují teplotu zaměstnanců. Firma má v tuto chvíli podle Paroubka dostatek objednávek, zajištěn je i transport vozidel do zahraničí. TPCA má zajištěné i dodávky dílů.

Poměr nakažených k počtu testovaných stoupl v neděli na 1,96 pct

Poměr nakažených covidem-19 k počtu testovaných stoupl v neděli na 1,96 procenta. Vyšší byl naposledy 20. dubna, kdy činil 2,35 procenta. V neděli přibylo 65 nových případů, přičemž laboratoře provedly 3317 testů. Celkový počet případů nákazy v Česku se blíží 9000, k dnešnímu ránu jich ministerstvo zdravotnictví eviduje 8957, zemřelých je 315. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k 09:00. Vyléčených je 6083, aktuálně se s nemocí potýká 2559 lidí.

Podle epidemiologů jsou nyní problémem lokální ohniska, v současné době zejména na Karvinsku v Dole Darkov, kde nákaza covidem-19 propukla před více než týdnem. Hygienici tam evidují celkem 212 nakažených. Všechny odebrané vzorky ale ještě nevyhodnotili, lze tedy očekávat, že počet nakažených ještě poroste. Na Karvinsku proto dál platí zákaz návštěv v nemocnicích a sociálních zařízeních a povoleny nejsou ani hromadné akce nad 100 osob. Jinde v Česku se ode dneška mohou konat hromadné akce ve venkovních i vnitřních prostorách s účastí nejvýše 300 osob.

Mnoho lidí nosí dál venku roušky, i když už nemusí

I když lidé v Česku ode dneška už nemusí venku nosit při dodržení odstupů roušky, velká část z nich si i dál nos a ústa na veřejnosti zakrývá. Někteří si nasazovali roušku jen při průchodu kolem ostatních, v některých městech podle zjištění zpravodajů ČTK nosili roušky častěji senioři. Všichni bez rozdílu pak dál povinně nosí ochranu dýchacích cest při použití veřejné dopravy, v obchodech, úřadech, nemocnicích a dalších vnitřních prostorech. V ulicích Prahy či na zastávkách MHD měla dnes ráno roušku převážná většina lidí. Podobná situace byla i v centru Prahy. Někteří měli roušku "v pohotovosti" na krku, jen naprosté minimum lidí nemělo roušku vůbec. Pražané čekající na zastávkách roušky často nosili i v případě, že mezi sebou při čekání dodržovali větší než dvoumetrové rozestupy.

Na železničních nádražích v Praze, Ostravě nebo Olomouci většina lidí roušky ráno používala, a to nejen uvnitř výpravních budov, ale i na nástupištích. Cestující je často sundávali až po východu z nádražních budov. Ve vlacích jsou roušky nadále povinné. Na nádraží v Radotíně mělo ráno roušku odhadem 80 procent lidí čekajících na vlak do centra Prahy. Naopak v Černošicích lidé, kteří šli po ulicích, roušky často neměli, stejně jako ti, co čekali kolem osmé hodiny ráno na tamním nádraží. V Plzni měla zhruba polovina lidí v ulicích kolem centra roušky nebo respirátory. "Vím o tom, že už se to nemusí, ale pořád mám strach, hlavně o své nejbližší," řekla ČTK zhruba padesátiletá žena. Také v Ostravě nadále většina lidí nosí na ulici roušky, i když nemusí. K vidění jsou často třeba dva lidé, kteří jdou spolu, jeden roušku má, a druhý ne. Před nastoupením do tramvaje nebo autobusu, stejně tak před vstupem do obchodu si roušky nasazují všichni.

Tripartita podporuje konání strojírenského veletrhu v Brně

Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV) v Brně by se měl letos v říjnu konat. Po jednání tripartity to dnes řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle něj zaměstnavatelé a odbory pořádání akce podpořily. Podle plánu se má MSV konat od 5. do 9. října. Podle Havlíčka byli epidemiologové zatím opatrní. "Na druhou stranu i po diskusi s panem ministrem zdravotnictví (Adamem) Vojtěchem jsme se shodli, že veletrhy jsou klíčem k úspěchu českého průmyslu a že například strojírenský veletrh by bylo velmi špatné, abychom nedělali," uvedl vicepremiér. Nevyloučil, že se může akce uskutečnit za přísnějších hygienických podmínek.

MSV je podle svého webu nejvýznamnějším průmyslovým veletrhem ve střední Evropě. Každý rok se na něm představuje přes 1600 vystavovatelů, víc než polovina z nich je z ciziny. Návštěvníků je kolem 80.000, ze zahraničí přijíždí 16 procent z nich. Podle Havlíčka by veletrh měl ukázat, že Česko koronavirovou nákazu rychle zvládlo a "je v plné polní". Akci označil za prestižní.

NKÚ: Na armádní techniku jdou miliardy, část není provozuschopná

Ministerstvo obrany (MO) investovalo v letech 2016 až 2018 do nové techniky české armády 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy korun stály opravy, údržba a náhradní díly. Přesto nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích nebo prodražování oprav a údržby obrněné techniky. ČTK to v tiskové zprávě sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

"Při nákupech obrněné techniky se MO nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011," uvedli kontroloři. Podle nich to, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje. Výdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018, zjistil NKÚ. Problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem se projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků. V kontrolovaných letech 2016 až 2018 bylo provozuschopných méně než 43 procent tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti, podotkli kontroloři.

Resort uvedl, že technika není v mnoha případech schopná provozu, protože kvůli svému stáří překročila technickou životnost. U modernizovaných tanků jsou problémy podle resortu způsobeny jejich "jedinečným a málopočetným provedením", kvůli čemuž je komplikované shánět náhradní díly a opravy provádět. Totéž se týká i obrněných transportérů Pandur. Resort odmítl, že by neměl při plánování výdajů v koncepčních dokumentech jednoznačně definované potřeby armády. "Modernizační projekty realizované v současné době jsou v souladu s dlouhodobým výhledem pro obranu 2035 a aktuální koncepcí výstavby armády 2030," uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Nesouhlasí ani s tím, že se nezabýval náklady na celý životní cyklus techniky. Tato analýza je podle MO důležitou součástí strategických modernizačních dokumentů.

Hamáček: Pozice České republiky k Izraeli zůstává neměnná

Pozice České republiky k Izraeli zůstává neměnná a Česko v nedávné době významně podpořilo Izrael na mezinárodních fórech, napsal na twitteru po dnešní schůzce s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (oba ČSSD). Petříček a jeho předchůdci Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09) v sobotním Právu v článku kritizovali izraelské plány na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu, záměr by podle nich byl porušením mezinárodního práva. Článek kritizovali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO) a některé organizace.

Izraelská vláda má v červenci zahájit debatu o případném připojení židovských osad k Izraeli, což by znamenalo anexi tohoto území. Palestinci a mnoho zemí považují židovské osady, které Izrael od roku 1967 vybudoval na Západním břehu Jordánu, za nelegální z pohledu Ženevské konvence, která zakazuje výstavbu na území zabraném při válce. Izrael argumentuje svými bezpečnostními potřebami a rovněž biblickým odkazem na historické židovské území, jež se nachází na dnešním Západním břehu Jordánu. Petříček se svými dvěma předchůdci ve společném článku napsal, že anexe osad by do budoucna vyloučila vytvoření samostatného státu. Upozornili, že s řešením blízkovýchodního konfliktu v podobě vytvoření izraelského a palestinského státu počítají mezinárodní dohody, rezoluce OSN i koncepce české zahraniční politiky.

Zemřela spisovatelka a jedna z mluvčích Charty 77 Zdena Tominová

Ve věku 79 let v Praze zemřela spisovatelka a jedna z mluvčích disidentského hnutí Charta 77 Zdena Tominová. Společně s manželem filozofem Juliusem Tomanem byli jedněmi z prvních, kteří podepsali prohlášení Charty 77. Ze strany komunistického režimu čelila rodina kvůli působení v disentu neustálé šikaně, která vyústila v odchod Tominových z Československa. V exilu ve Velké Británii Tominová mimo jiné pracovala pro BBC. Zdena Tominová, která před podpisem Charty 77 pracovala jako tlumočnice, se mluvčí hnutí stala v únoru 1979 jako druhá žena po zpěvačce Martě Kubišové.

Perzekuce režimu dolehla i na syny Tominových Marka a Lukáše. Rodina se proto rozhodla využít nabídky z Oxfordu na stáž pro Julia Tomina. V roce 1980 dostali výjezdní doložku a i s dětmi odjeli do Velké Británie. Režim je poté zbavil občanství a neumožnil jim návrat do vlasti. Zdena Tominová pracovala pro britskou rozhlasovou a televizní společnost BBC a věnovala se psaní. Julius Tomin v cizině přednášel na univerzitách. Po pádu komunismu se do vlasti natrvalo vrátili jen jejich synové.

Nakladatelství čelí trestnímu oznámení kvůli kalendáři s nacisty

Předseda Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma podal trestní oznámení kvůli kalendáři s portréty osobností třetí říše pro rok 2021, které vydalo nakladatelství Naše vojsko. Společnost podle něj porušila zákon, který zakazuje propagaci hnutí potlačujícího práva a svobody člověka. Klíma zároveň požádal poslance, aby v zákoně výslovně označili prodej za formu propagace.

Policie již dříve nakladatelství prošetřovala kvůli tričkům a hrnkům s portréty nacistického vůdce Adolfa Hitlera či zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Případ však v létě 2018 uzavřela s tím, že se trestný čin nestal. Policisté podle tehdejšího vyjádření mluvčího Jana Daňka neprokázali, "že by pohnutkou či motivem pro vydání morálně diskutabilních potisků na hrnky a trička, bylo cokoliv jiného než zisk v rámci ekonomické činnosti". Mluvčí dodal, že obecný zákaz zobrazování či veřejné prezentace jakýchkoliv symbolů nebo osob v českém právu zakotven není. Také šéf nakladatelství Naše Vojsko Emerich Drtina v médiích tehdy uvedl, že prodejem předmětů nedělá propagaci. "Každá osobnost má nějaký význam v historii. Nechceme být jako za socialismu. Co se nesmělo, to se škrtalo a nesmělo se to psát. Myslím si, že dnes jsme v demokracii, kde můžeme cokoliv," řekl serveru iROZHLAS.cz. Jeden ze zástupců společnosti pak serveru Lidovky.cz sdělil, že jsou tyto propagační předměty nejprodávanější z celého sortimentu nakladatelství.

Průzkum: Nabízená bezbariérová místa se pro vozíčkáře nehodí

Nabízená bezbariérová pracovní místa se podle průzkumu České asociace paraplegiků - CZEPA často pro vozíčkáře nehodí. Téměř 60 procent z nezaměstnaných respondentů práci hledá, ale nemůže vhodnou najít. Vadí jim také nabízený nízký plat vzhledem k jejich vzdělání nebo zkušenostem a nabízené podřadné práce, informovala asociace v tiskové zprávě. V roce 2018 žilo v ČR přes 14.400 lidí s poraněním míchy a ochrnutím dolních nebo všech končetin. Každý rok jich přibývá asi 250, z nich 170 se může pohybovat pouze na vozíku.

Průzkumu asociace se zúčastnilo 146 lidí po poranění míchy pohybujících se pouze na vozíku, kteří pobírají třetí stupeň invalidního důchodu. Dávky od státu ale podle průzkumu stačí jen desetině respondentů, kteří nepracují. "Ze strany zaměstnavatelů by respondenti uvítali častější možnost práce z domu a více nabídek částečných úvazků," uvedla asociace. Přes 80 procent respondentů si myslí, že stát zaměstnávání handicapovaných nepodporuje dostatečně. Mohl by podle nich například motivovat zaměstnance, kteří si práci aktivně hledali a udrželi zvýšením invalidního důchodu podle odpracovaných let, vyšším příspěvkem na dopravu nebo častější úhradou kompenzačních pomůcek. Změnit by se podle nich měl i systém rekvalifikací, které nabízí Úřad práce.

Festival Pražské jaro uvede Adama Plachetku živě z Rudolfina

Alternativní program festivalu Pražské jaro dnes nabídne on-line přenos koncertu Adama Plachetky z pražského Rudolfina, kde představí Zimní cestu Franze Schuberta. Úspěšného českého pěvce na klavír doprovodí David Švec. Plachetka, který před patnácti lety debutoval v pražském Národním divadle, na Pražském jaru letos vystoupí po desáté. Zimní cestou nazval německý básník Wilhelm Müller svých 24 drobných básní o stesku, samotě, vzdoru i rezignaci. Jde o jakýsi intimní deník láskou zklamaného člověka, který na cestě zimní krajinou poznává sám sebe.

Vzhledem k opatřením proti šíření koronaviru se letos festival koná on-line. Základem alternativního programu je 11 živě přenášených koncertů z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. Vybrané koncerty letošního Pražského jara vysílají Česká televize a Český rozhlas. Do celého světa jsou vystoupení zprostředkována sítí Českých center a velvyslanectví ČR.

V Národním muzeu začala výstava roušek, sbírají je i jiná muzea

V hlavní budově Národního muzea začala výstava roušek, které jeho pracovníci shromažďovali od vypuknutí pandemie covid-19. Výstava se jmenuje Držíme spolu, ukazuje různé typy roušek od designérů, konfekčních firem, zakázkových krejčovství i ty podomácku šité. A představí i příběhy, které se skrývají za jejich vznikem, uvedlo muzeum v tiskové zprávě.

Návštěvníci výstavy v Národním muzeu uvidí roušky, které vznikly v počátku pandemie pro porodnici v Praze Podolí, roušku na pomoc autistickým dětem, osobní roušky známých návrhářů, ručně malované roušky, roušku ušitou ze svatební košile nebo roušku pro ženy, kterým chybí rtěnka, či roušky pro zamilované. "Symbolem koronavirové krize v České republice se bezpochyby staly roušky. Národní muzeum jich několik desítek za poslední týdny převzalo do svých sbírek, včetně popsaných příběhů, které je provází. Symbolicky v den, kdy již není nutno zakrývat venku naše tváře rouškami, otevíráme malou výstavu těch nejzajímavějších, také jako poděkování všem, kteří v těžké době pomáhali ostatním," uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Zámek Čechy pod Kosířem vystaví Mánesovu Švadlenku

Ozdobou návštěvnické sezony zámku v Čechách pod Kosířem, který se otevře po nucené pauze v úterý, bude jeden z nejslavnějších obrazů Josefa Mánesa Švadlenka. Dílo z poloviny 19. století zapůjčila zámku Národní galerie v Praze, na Moravě se obraz objevil naposledy zhruba před půl stoletím. Zámek, na kterém jeden z nejslavnějších českých malířů léta pobýval, si letos připomíná 200 let od jeho narození. Po ukončení sezony se obraz spolu s ostatními díly ze zámku vrátí do Prahy.

Obraz Švadlenka Mánes namaloval v letech 1858 až 1859. Podle Národní galerie v Praze, která má obraz ve svých sbírkách, jde o nejlepší ukázku Mánesovy žánrové malby. Zachycuje postavu těhotné dívky, jež sklání hlavu v pláči nad rozešitými svatebními šaty. Podle některých výkladů může jít o portrét Františky Pokorné, nevěsty Mánesova přítele a malíře Adolfa Kosárka, který v době své svatby byl již těžce nemocen tuberkulózou. Zámek se otevře v úterý po uvolnění vládních opatření.

Počasí

Oblačno až zataženo, přeháňky nebo občasný déšť. Nejvyšší denní teploty 11 až 15 °C, na jižní Moravě až 17 °C, v 1000 m na horách kolem 7 °C.