Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Analytici: Vývoj ekonomiky ve 2. čtvrtletí bude ještě horší

Data o vývoji ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí jsou podle ekonomů oslovených ČTK jen předzvěstí ještě horšího vývoje ekonomiky ve druhém čtvrtletí, kdy se plně projevila opatření proti šíření koronaviru. Ve druhém čtvrtletí tak může být podle analytiků propad ekonomiky až dvouciferný. Za celý rok pak čekají pokles HDP mezi šesti až deseti procenty, přičemž většina odhadů počítá se zhruba sedmiprocentním poklesem.

Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí meziročně o 2 procenta a mezičtvrtletně o 3,3 procenta. Jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010. "Na sestupné fázi bylo české hospodářství před nástupem koronakrize, avšak necelé tři týdny restrikcí a dobrovolných odstávek stáhly ekonomiku do hluboké recese. A to ještě budou výsledky prvního čtvrtletí vypadat skvěle proti tomu, co nás čeká za čísla ve druhém čtvrtletí," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Nadále tak počítá letos s desetiprocentním propadem ekonomiky. Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že propad ekonomiky v samotném březnu byl přes deset procent a v posledních týdnech března až čtvrtinový.

Správa dosud dostala 792.000 žádostí o příspěvek OSVČ

Finanční správa do pondělka přijala 792.333 žádostí o vyplacení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Celkem vyřídila přes 790.000 žádostí a vyplatila 17,7 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které zveřejnila finanční správa na twitteru. OSVČ mohou o příspěvek žádat od 9. dubna. Jedná se o 500 korun denně. Zároveň již mohou žádat o příspěvek společníci malých společností s ručením omezeným. Ti by také měli podle vládní novely dostávat stejně jako osoby samostatně výdělečně činné 500 korun denně. Od 12. března do 8. června by mohlo jít až o 44.500 korun. Příspěvek nepodléhá exekuci ani dani z příjmů. Dosáhnou na něj i OSVČ, které současně pracují v zaměstnaneckém poměru jako pedagogové.

Nakažených covidem v pondělí přibyly jako o víkendu tři desítky

Nakažených koronavirem v pondělí přibylo v Česku 34, tedy podobně jako o víkendu. Proti sobotě a neděli se ale výrazně více testovalo, laboratoře provedly 5091 testů. Celkem bylo v zemi od začátku epidemie zjištěno 9308 nemocných, více než dvě třetiny se už vyléčily. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 2345 lidí, přičemž u mnohých má mírný průběh, v nemocnici je 123 nakažených. Počet zemřelých s koronavirem se v pondělí zvýšil o jednoho na 321. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 09:00.

Na Dole Darkov společnosti OKD v Karviné, kde je ohnisko koronaviru, začala druhá etapa plošného testování zaměstnanců. Testování má ověřit, zda se nemoc covid-19 později neprojevila u pracovníků, jejichž vzorky byly při prvních testech před dvěma týdny negativní, řekla ČTK mluvčí OKD Naďa Chattová. Na dole současně od pondělí pokračuje dekontaminace prostor. Nemoc se na dole začala šířit před měsícem. Do pondělka byla v souvislosti s tímto ohniskem potvrzena nákaza u 356 lidí. Je mezi nimi 236 zaměstnanců dolu a 114 jejich příbuzných. Šest pozitivně testovaných jsou lidé z jiných firem, které na dole provádějí například údržbu.

Šéf unijní diplomacie Borrell: Smrt Floyda je zneužitím moci, lidé mohou protestovat

Evropská unie je šokována smrtí černocha George Floyda ve Spojených státech, která byla zjevným zneužitím moci. Prohlásil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož EU podporuje právo Američanů na poklidné protesty. Evropský blok zároveň odsuzuje jakékoli projevy násilí, dodal Borrell. "Je to zneužití moci, které je třeba odsoudit," řekl dnes novinářům španělský politik k Floydově skonu, který byl minulý týden důsledkem násilného zásahu bělošského policisty při zatýkání ve městě Minneapolis. EU podle Borrella podporuje právo na poklidné protesty, zároveň však odsuzuje "jakékoli násilí a rasismus" a vyzývá ke zklidnění situace. Borrell rovněž podotkl, že by se společnost měla mít "na pozoru před přehnaným používáním síly" ze strany policie, která musí respektovat lidská práva.

Jourová se postavila za Twitter v jeho sporu s Trumpem

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se postavila na stranu internetové společnosti Twitter ve sporu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o nakládání s obsahem jeho příspěvků. Trumpovi vadilo, že sociální síť označila několik jeho příspěvků za nepřesné, kvůli čemuž se pokusil změnit zákon chránící sítě před odpovědností za obsah zveřejněný uživateli. Jourová v pondělí večer na twitteru uvedla, že podporuje snahu této společnosti upozorňovat na nepřesné informace.

"Tady nejde o cenzuru. Jde o označování nepravdivých nebo zavádějících informací, které mohou způsobit veřejné škody," napsala Jourová, která má v exekutivě Evropské unie na starosti mimo jiné boj s dezinformacemi. "Rolí veřejných úřadů je zajistit ochranu základních práv online i offline. Tato práva chrání všechny občany, nejen ty mocné," uvedla k americkému sporu Jourová. Evropská komise se dlouhodobě snaží přesvědčovat velké sociální sítě, aby odstraňovaly příspěvky, které porušují zákon, případně označovaly ty zavádějící a usnadňovaly lidem cestu ke spolehlivým zdrojům ověřených informací.

Babiš označil za nesmysl, že mu má zákon o majitelích pomáhat

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil za nesmysl tvrzení, že mu zákon o evidenci skutečných majitelů, který v pondělí schválila vláda, má pomoci ve sporu o střetu zájmů. Kritici upozorňují na to, že díky předpisu by nebyl považován za majitele koncernu Agrofert, ale jen za vlastníka svěřenských fondů, do kterých ho vložil. Babiš odmítl podezření, že mu ostatní ministři "šli na ruku". Očekává, že kolem zákona bude v Parlamentu plamenná diskuse, ale sám k věci nemá co říct. Premiér řekl, že sám zákonu ani nerozumí. Piráti upozornili, že předpis neposoudil ani vládní odbor, který běžně zkoumá soulad české a unijní úpravy.

Komunisté, kteří podporují menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, umožní projednat kontroverzní zákon o majitelích ve Sněmovně, chtějí ale aby z návrhu vypadla diskutovaná zmínka o svěřenských fondech. Zákon o evidenci skutečných majitelů, který v pondělí schválila vláda, má podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče zachovat princip rovnosti, výjimka týkající se svěřenských fondů proto KSČM vadí. V případě, že by ve Sněmovně nedoznala předloha změn, zřejmě by ji komunisté nepodpořili, uvedl Grospič na tiskové konferenci.

Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje Babiš za kampaň

Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje premiér Andrej Babiš (ANO) za kampaň. Vláda podle něj řeší situaci malých obcí, velká města by měla investovat z rezerv a být solidární. Místopředsedkyně poslanců ČSSD Kateřina Valachová novinářům řekla, že koalice jedná o spravedlivém mechanismu, jak obcím výpadek příjmů nahradit. Nemělo by se podle ní jednat jen o dotace. Proti krácení rozpočtů obcí a krajů protestuje například Svaz místních samospráv (SMS), který chce uspořádat protestní shromáždění v Praze. Šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek zvažuje podání ústavní stížnosti.

Obce kvůli vyplácení koronavirové pomoci ze sdílených daní přijdou o 20 miliard korun, odhaduje Svaz (SMS). Vyzval starosty, aby na radnice vyvěsili oznámení, že jsou kvůli použití sdílených daní na sanování škod po epidemii ve stávkové pohotovosti. Babiš to označil za kampaň. Kritizoval v té souvislosti i lidovecký návrh vrátit obcím peníze příspěvkem na každého obyvatele. Obce by tak podle něj nedostaly dost. Lidovci uvedli, že kompenzace formou dotací není vhodná, protože přináší pro malé obce nadměrnou byrokracii. Upozornili také, že dotační programy nebudou vyhovovat potřebám všech obcí. "Každý starosta nejlíp ví, jak má peníze utratit, ne aby mu ministerstva diktovala, co je pro něj nejlepší," řekl Bartošek.

Kompenzace za koronavirus by mohly kluby dostávat od července

Sportovní kluby, které utrpěly ztráty kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru, by mohly dotace z mimořádného programu COVID-Sport dostávat od první poloviny července. Na tiskové konferenci to řekl předseda Národní sportovní agentury (NSA) Milan Hnilička. V programu, který v pondělí schválila vláda, je k dispozici jedna miliarda korun. Kluby a tělovýchovné jednoty o něj budou mít pravděpodobně velký zájem. Dotace bude sportovním organizacím kompenzovat náklady na provoz zařízení, která kvůli koronaviru nesměla fungovat, výdaje za zrušené nebo odložené akce nebo nájemné, které musely hradit, i když nesměly provozovat svou činnost. Dotace pokryje maximálně polovinu doložených ztrát.

Masakr německých obyvatel v Postoloprtech už není tabu

Jeden z největších poválečných masakrů německy mluvících obyvatel se odehrál před 75 lety v Postoloprtech na Lounsku. Město k výročí žádnou akci nepřipravuje. Na oběti vzpomenuli zástupci radnice při květnovém pietním aktu na hřbitově, kde je od roku 2010 pamětní deska. Historik Michal Pehr ČTK řekl, že pro objasnění události se udělalo nejvíc v posledních dvaceti letech. Postoloprty se ocitly ve 30. letech 20. století na hranici tehdejších Sudet a republiky. Na konci války byli místní Němci soustředěni do internačního střediska v kasárnách a část do bývalého tábora Hitlerjugend v bažantnici. Postříleno a pohřbeno v masových hrobech bylo nejméně 763 lidí.

"Jakkoliv je to nepříjemné, je zapotřebí najít v sobě sílu a uvést události bez příkras. Stejně důležité je říci si, čím byly ovlivněny, že válka sice skončila podpisem mírových dohod, v mnoha lidech ale žila bohužel dál," uvedl Pehr. Masakr, jehož oběťmi mohlo být podle některých odhadů až 2000 lidí, zapadá podle Pehra do celkové nálady tehdejší společnosti. V roce 1947 byly exhumovány hromadné hroby, viníci ale nebyli označeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. Po roce 1948 se o masakru 40 let mlčelo, pozornost se mu začala věnovat až v 90. letech. V roce 2009 kriminalisté označili hlavní pachatele, kteří v té době už byli mrtví. Když se začalo o násilnostech na Němcích mluvit v 90. letech minulého století, vyvolalo to podle Pehra až hysterickou reakci řady lidí. Dnes je to přijímáno spíše věcně.

Medard je v současnosti největším rekultivačním jezerem v Česku

Rekultivační jezero Medard na Sokolovsku je v současnosti největším jezerem svého typu v Česku. Jezero, které vzniklo zaplavením zbytkové jámy hnědouhelných lomů, s plochou 493,5 hektaru výrazně přesahuje druhé největší rekultivační jezero Most na Mostecku (311 ha). Napouštět se začalo vodou z řeky Ohře před deseti lety, 4. června 2010. Zaplaveny byly jámy mezi obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany a Citice. Uhlí se zde těžilo v dole Libík od roku 1872, v dole Medard od roku 1918, těžbu zde majitel dolů Sokolovská uhelná ukončil v roce 2000.

Vzniklo jezero s délkou čtyři kilometry, šířkou 1,5 kilometru a nejvyšší hloubkou 50 metrů. Zadržuje 120 milionů m3 vody a jeho břehové linie, kolem které má vyrůst rozsáhlý rekreační areál, je dlouhá přes 12 kilometrů. U Medardu se počítá například s golfovým hřištěm, které by mělo být určeno pro širší veřejnost. Na severní straně jezera se také počítá s bytovou výstavbou. V současnosti se na dobudování okolí jezera, které ještě není oficiálně zpřístupněno ke koupání, čeká, nicméně je již nyní oblíbeným rekreačním místem. V roce 2018 zde například dobrovolníci u příležitosti 100. výročí vzniku Československa zasadili stovku dubů nazvanou Alej přátelství. V Česku je již několik obdobných rekultivačních jezer.

Počasí

Jasno až polojasno, během dne převážně oblačno, ojediněle přeháňky. Nejvyšší denní teploty 16 až 20 °C, v Čechách 19 až 23 °C, v 1000 m na horách kolem 10 °C.