Dobrá rada nad zlato, říká blogerka Eva Hrochová na Tenerife

Stránku Češi a Slováci na Tenerife vytvořila blogerka Eva Hrochová. Nabízí rady těm, kteří chtějí na Tenerife žít nebo cestovat. Jaká byla její životní cesta na ostrov v Atlantiku? Nepřišla tam z Česka, ale překvapivě z Itálie.

„Já jsem se provdala do Itálie. Žila jsem téměř dvanáct let v Toskánsku. Na Tenerife jsem se dostala s mým druhým manželem, žiju tu už deset let, mám tu rodinu. Ale musím říct, že Praha, odkud pocházím, mi chybí".

Žila jste ve dvou zemích, v Itálii, a na Tenerife. Kde se vám zdá život jednodušší?

„Určitě na Tenerife. Já jsem takový typický kozoroh, my bez práce nemůžeme žít, a jsme aktivní. V Itálii byl pro mě veliký problém pracovat. Pro mě jako bývalého realitního makléře práce byla, ale smlouva se neudělala. Tady na Tenerife je situace jiná. Pro lidí, kteří mluví pěti šesti jazyky, což je i můj případ, není problém najít si práci. Měla jsem osm let obchod pro turisty. Prodávala jsem módu z Itálie a suvenýry. Pracovat je pro mě důležité, ale pracovní podmínky se mi v Itálii nelíbily".

Jak se vám líbí na Tenerife počasí?

„Je tu nejlíp v Evropě. Proto sem většina důchodců přilétá na zimu, a zůstane až do Velikonoc. Díky tomu i rostou ceny. Já vždycky na blogu Češi a Slováci na Tenerife, upozorňuji, že máme hlavní sezónu přes zimu. Ceny přes zimu jdou nahoru. Mluvíme o bytech, o letenkách, exkurzích. Přes zimu je ve všech evropských státech zima, kdežto my máme teploty kolem 24 stupňů. Přes léto je tu na mě příliš teplo, protože teploty se vyšplhají i na 38 až 40 stupňů".

Kdy jste se rozhodla psát blog Češi a Slováci na Tenerife?

„Zavřela jsem obchod, ale nad blogem jsem přemýšlela už dřív. V dnešním světě jsou nejcennější informace. Proto jsem původně udělala stránku veřejnou. Ale bohužel jsem měla špatné zkušenosti s tím, co mi tam lidi psali. Třeba se tam chystali s malými dětmi, a ptali se mě, která pláž je nejlepší na spaní. Proto mi teď lidi píší soukromě na blog a žádají o uveřejnění. Můžu tak kontrolovat, co se uveřejňuje, a jaké rady dostávají. Spousta lidí si neuvědomuje, že jsme tady na malém ostrově, a bez znalostí cizích jazyků se tady nemůžeme obejít, protože 90 procent lidí tu žije z turismu".

Pamatujete si, kdo vám první na blog napsal?

„Pamatuju. Jmenuje se Eliška a žije v severních Čechách. Hned se mě ptala na jméno, aby věděla, kdo je za tím blogem. Dodnes mě sleduje. Budou to téměř tři roky, co jsem otevřela tento blog určený Čechům a Slovákům na Tenerife, a lidem, kteří jsou do Tenerife zamilovaní, a chtějí tu žít. Jak je vidět na facebooku, tak nám k dnešnímu dalo laik skoro 1750 lidí, ale téměř 1800 lidí nás jednom sleduje. Měli jsme s krajany asi pět setkání v české restauraci Orange Café. Na některých setkáních nás přišlo asi 25. Chtěli bychom naučit českou a slovenskou komunitu, aby si vzájemně pomáhali, aby se setkávali, protože to jim může jenom pomoci. Lidi tu hledají ubytování za slušné peníze, práci nejenom v restauracích. Píší mi lidé, že by chtěli pracovat na recepcích v hotelech, a co pro to musí udělat. Tak jim dávám i kontakty, které stránky mají sledovat, kam mají zaslat životopis. Snažím se jim v rámci svých možností pomoci. Jak se říká, dobrá rada nad zlato".

Pláž tu máte kousek, jak často se tam dostanete?

„Já chodím jenom s mým vnoučkem. Teď přes léto začneme a budeme chodit jednou týdně v neděli. Je tu spousta lidí, kteří na tu pláž nejdou. Když musí celý týden pracovat, tak v neděli už jsou tak mrtví, že jsou rádi, že si udělají něco doma, a vyloží se na terasu. Moje kamarádka Italka pracuje v Abama resort, což je luxusní hotel na Tenerife, a ta mi říká: už si nepamatuji, kdy jsem byla naposledy na pláži".

Vraťme se ještě k vašemu blogu. Píšete tam i nějaké příběhy?

„Za mlada jsem chtěla dělat žurnalistiku, snila jsem o tom. Říkám si, že teď budu mít víc času, že bych mohla začít psát. Nevím, jestli mám psát v češtině nebo v italštině. Mám oba jazyky na téměř stejné úrovni. Problém je, jestli najdu někoho, kdo by mi to publikoval".

Je po těch letech ještě něco, co vám tu chybí?

„Z Česka mi chybí moje procházky po centru Prahy. Žila jsem na Letné, a pracovala blízko židovské čtvrti. Když jsem byla v realitní kanceláři nebo zamlada v Komerční bance, tak jsem se ráda procházela po centru. Mně se strašně líbí architektura. Když cestujeme, tak pro mě architektura a muzea jsou to první, kde se zastavím".