Dohodu Česka o přistoupení k EHP zatíží spor s Lichtenštejnskem

Dohoda o přistoupení České republiky a dalších devíti kandidátských zemí EU k Evropskému hospodářskému prostoru (EHP) bude velmi pravděpodobně doplněna deklaracemi Lichtenštejnska, Česka a Slovenska. Lichtenštejnsko uvádí, že ho česká a slovenská strana plně neuznává jako svrchovaný stát od jeho vzniku. Žádá takové uznání a jedním dechem také vyrovnání za majetky vyvlastněné na základě takzvaných Benešových dekretů, protože osobami postiženými vyvlastněním nebyli podle Vaduzu Němci, ale občané Lichtenštejnska.

"Lichtenštejnsko existovalo dávno před rokem 1945 a bylo plně uznáváno jako svrchovaný stát. Samo také uznávalo Československo; československé pasy například v Lichtenštejnsku platily i za války. Chceme proto tuto věc řešit a domníváme se, že by pro Prahu neměl být problém uznat Lichtenštejnsko v celém rozsahu," řekl ČTK princ Nikolaus de Liechtenstein, velvyslanec své země při EU. Odmítl údajnou českou nabídku, aby se obě země vzájemně uznaly od roku 1993, kdy ČR vznikla po rozdělení Československa. Připustil však, že "méně důležitý majetkový problém" je motorem v pozadí. Princ Nikolaus také připouští, že Čechy odrazuje rozsah zabaveného majetku. Podle lichtenštejnských propočtů jde o 10.000 hektarů kvalitní půdy, o továrny, domy a movitosti v celkové hodnotě kolem 100 milionů eur.

Česká strana ve své "protideklaraci" vítá, že lichtenštejnský dokument obsahuje výslovné uznání Česka a prohlašuje, že sama uznává knížectví jako suverénní stát. Nijak však nereaguje na majetkové požadavky, pouze vyslovuje naději, že obě země naváží diplomatické styky. Připomíná, že prakticky všechny země světa Českou republiku uznaly na přelomu let 1992-1993, Lichtenštejnsko však mělo výhrady.