Lichtenštejnsko se kvůli sporu o pozemky s Českem obrátí na evropský soud
Česko a Lichtenštejnsko vedou již řadu let spor o majetek vyvlastněný Lichtenštejnům po druhé světové válce. Ti se nyní rozhodli obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Po válce byly totiž na majetek Lichtenštejnů uplatněny dekrety prezidenta Beneše. Knížecí rodina tvrdí, že jí český stát zabavil majetek nezákonně, protože vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.
Lichtenštejnové byli však tehdejší československou mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné. Jak uvedl vládnoucí lichtenštejnský knížete Hans Adam II., jeho rodina za války neuznala Protektorát Čechy a Morava a finančně podporovala Benešovu exilovou vládu.
Proč pozemky u Říčan? Rozhodly už všechny soudy
Rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny. Na evropský soud do Štrasburku se obrátili se sporem o 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan.
Proč právě pozemky u Říčan? Protože už o nich rozhodly všechny české soudní instance. Navíc v tomto případě nežalovali Lichtenštejnové Česko, ale naopak, zdůraznil advokát Lichtenštejnů Vít Makarius.
První soud dokonce určil, že pozemky jako dědictví po František Josef II. získává Nadace knížete z Lichtenštejna. Nadaci o rok později zažaloval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Rozhodnutí pozemky Lichtenštejnům nevydat potvrdily všechny odvolací soudy a letos v únoru nakonec i soud ústavní.
"Takovýchto mezistátních kauz bylo v celé historii štrasburského soudu pouze 25," uvedl advokát Makarius. Je to zároveň vůbec poprvé, co si zde na Česko stěžuje jiný stát. Podání stížnosti podporují i nejvyšší zástupci monarchie včetně vládnoucího knížete Hanse Adama II.
Verdikt soudu by mohl historický problém vyřešit
Že je krok Lichtenštejnska nestandardní, nikoliv však překvapivý, potvrdilo i české ministerstvo zahraničí. "Lichtenštejnská strana nás o něm předem informovala, není tedy překvapující,"řekla ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.
"Paradoxně by se finálním verdiktem soudu mohly naše vztahy s Lichtenštejnskem od tohoto historického problému očistit, neočekáváme jejich zhoršení. O tom svědčí i plánovaná cesta ministra Tomáše Petříčka (ČSSD) do země na podzim tohoto roku," doplnila Štíchová.
Na rozhodnutí čeká dalších 26 žalob
Rozhodnutí soudu by se mohlo vztahovat i na všechny ostatní případy. U českých soudů totiž leží 26 žalob podaných v roce 2018. Lichtenštejnové se domáhají vrácení zhruba 60.000 hektarů polí a lesů, ale také pěti moravských zámků včetně Lednice či Valtic. Lichtenštejnové požadují pouze nemovitostí, jejichž vlastníkem je nyní stát, nikoliv majetek krajů, obcí, univerzit, neziskových organizací nebo soukromých osob.
Majetkové spory byly také důvodem, proč oba státy navázaly diplomatické styky až v roce 2009. Rod se však tímto aktem nároků na zabavený majetek nevzdal.
