Dukla mezi mrakodrapy

Nezapomenutelný Ota Pavel, ve své době i redaktor sportovní redakce Československého rozhlasu, napsal už jako renomovaný reportér a žurnalista útlou knihu s názvem Dukla mezi mrakodrapy. Zachycovala úspěšné tažení slavné fotbalové generace Dukly Praha druhým ročníkem Amerického poháru. Ten se hrál v létě roku 1961 a promotéři v čele s miliardářem Coxem tu do pole šestnácti startujících sehnali skutečnou šlechtu světového fotbalu. Obhájce trofeje, brazilský klub FC Bangú, byl nasazen do první osmičlenné skupiny a náš reprezentant Dukla Praha pak při své premiéře do skupiny druhé. V jejím čele stál španělský velkoklub Espaňol Barcelona.

Dukla žila v New Yorku celé léto a volných dní trenér Vejvoda využíval k hojným tréninkům ve světoznámém Central parku. Stesk po domově zaháněly časté a srdečné návštěvy v české restauraci Zlatá Praha. Vítězící jedenáctka vábila stále víc krajanů a tak chodili fandit i ti, co fotbalu ani moc nerozuměli. Hra našich a vítězné tažení, to krajanská srdce dokázalo potěšit. Tehdejší slavná sestava se stala okamžitě legendární. Fotbaloví fandové ji uměli zpaměti, doslova, jako když bičem mrská. Kouba - Šafránek, Čadek, Novák - Pluskal, Masopust - Brumovský, Vacenovský, Borovička, Kučera, Jelínek.

Ta sestava to hned na úvod neměla lehké. Hrála proti klubu Crvena zvezda Bělehrad. Byli to vojáci, jako ti naši.Jejich hru dirigoval ve světě ceněný Dragan Šekularac. Ještě deset minut před koncem byl nerozhodný stav 1:1. V doslova splašeném závěru diktovaném útočnou hrou soupeře a železnou kondicí Dukly se zrodil cenný výsledek 4:2. Páteří naší jedenáctky byla nezapomenutelná záloha Pluskal-Masopust a střelecky na sebe upozornil Rudolf Kučera. Za pár dní už miláček bariér. On byl nejlepším střelcem našich v jasných zápasech proti izraelskému Petah Tikva s výsledkem 7:1 a Rapidu Vídeň s pro svět neuvěřitelným výsledkem 6:0. V Montrealu proti místní Concordii byl ovšem Kučera vyloučen a skončilo to 2:2.I bez něho pak přehrála Dukla elegány z AS Monaco 2:0.

A čekal bohatý a slavný Espaňol Barcelona trénovaný nepřehlédnutelnou legendou se jménem Ricardo Zamora. Hodinu téměř vyrovnaný duel se změnil v závěrečnou exhibici našich. K výsledku 5:1 není třeba co dodávat. V přátelské propagaci s irským Shamrock Rovers, kde si zahráli všichni náhradníci, vyhráli naši jen 4:3,ale v zápase prvních garnitur, kde už se výsledek do turnaje počítal, to skončilo rekordně - totiž 10:0. Dukla vyhrála svou skupinu se 13 body a měla nádherné skóre 36:6.

Svět už obletělo zpravodajství a komentáře o tomto významném turnaji. Jména Novák, Pluskal a Masopust byla označena puncem absolutní světovosti a prohlášena za hráče té nejvyšší třídy. Útočník Kučera, pro své vlastnosti chladnokrevného technika a brilantního střelce pak za "utajenou zbraň" a trenér Vejvoda za geniálního stratéga. Naši mohli prvně pozorovat, co je to reklama po americku a naskytla se jim nevšední příležitost spatřit svá jména a své fotografie velkých formátů na prvních stránkách předních listů Nového světa. To všechno bylo krásné,ale vyhráno ještě nebylo. Čekalo totiž dvoukolové finale proti tradičnímu klubu hrdého Albionu FC Everton.

Anglická jedenáctka pod taktovkou trojice internacionálů Vernon, Labone a Kendall začala ve velkém stylu. Drtila chasníky v zadních řadách Dukly velkým tlakem a střílenými centry. Měla dokonce výhodu penalty...ale Kouba ji chytil. Od té chvíle bylo všechno jinak. Dukle začala vycházet klasická, technická hra plná nápadů a poločas byl z říše snů - 5:0 pro nás. Druhá půle už nemohla přinést zvrat. Konec a 7:2. Odveta se už více podobala šachové partii, přesto náš mistr zase vyhrál. 2:0. Slavná garnitura těchto hráčů dokázala vyhrát Americký pohár v následujících letech ještě dvakrát. V roce 1962 nad brazilským FC America s vítězným gólem Pluskala a 1963 nad anglickým West Hamem zase s vítězným gólem Masopusta.

Foto: Slavná Dukla Praha v Americe 1961: odleva stojící Novák, Šafránek, Čadek, Borovička, Vacenovský, Jelínek a Kučera, a dolní řada rovněž odleva Pluskal, Kouba, Brumovský a Masopust. (repro: Vladimír Brada).