Dvacet let v EU: Češi stále patří mezi největší euroskeptiky. Odpovědnost politiků, míní komentátoři
Česká republika slaví 20 let členství v Evropské unii. Nadšení, které při vstupu mezi Čechy panovalo, postupem času opadlo a Česko patří mezi nejvíce euroskepticky naladěné země. Podle komentátorů za to mohou hlavně politické reprezentace. Evropskou unii upozadili, míní.
Česká republika se společně s devíti státy po 8 letech od předložení přihlášky připojila k evropskému integračnímu projektu 1. května 2004, když si o rok dřív odsouhlasili vstup občané v referendu. Od té doby se hodně změnilo - přestože v referendu se tehdy pro členství vyjádřilo 77 procent voličů (22 procent hlasovalo proti), poslední průzkumy ukazují, že se postoj Čechů k Evropské unii a členství zhoršil.
Zhruba 10 procent občanů ČR by si podle průzkumů (podle některých až 20 procent) dokonce přálo, aby Česko z Unie vystoupilo. Většina politiků, politologů, komentátorů a expertů se ale shoduje v tom, že to by mělo pro zemi nedozírné ekonomické negativní následky.
„Myslím, že pro celou Evropu bylo velkým poučením to, co se odehrálo ve Velké Británii a i to, že teď řada lidí lituje svého rozhodnutí. Průzkumy už zase říkají, že většina Britů by se ráda vrátila zpátky do EU. A to se bavíme o Velké Británii, o Spojeném království, o obrovské silné zemi, historicky zakořeněné. Takže nechci hádat, co by se odehrávalo v ČR v případě, že bychom z EU vystoupili. Zároveň by to byla velká rána pro českou ekonomiku. Česká ekonomika je proexportní. Více než 80 % českého exportu směřuje do zemí EU. Těžíme z vnitřního trhu, a kdybychom vystoupili, tak o tyto výhody i přijdeme. Myslet si, že si vyjednáme nějaký exkluzivní přístup na evropský trh, je představa naprosto mylná. Neprošlo to ani Velké Británii. Takže odchod Česka v EU by bylo podříznutí větve, na které stojíme,“ upozornila v diskusi Českého rozhlasu Plus Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Euractiv.
Jak ukázal unikátní průzkum analytického ústavu STEM pro Český rozhlas Rozděleni Evropou, většina Čechů z Evropské unie ale vystupovat nechce. S členstvím je však aktuálně spokojeno jen 45 procent české společnosti.
„Česká politická reprezentace po vstupu do Unie nedokázala vysvětlovat lidem, co se vlastně stalo a co se bude dít a jak to ovlivní ČR na následující desetiletí. My jsme si to odpracovali, vstoupili jsme do Evropské unie a pak jako bychom tu Unii tak trochu upozadili,“ vysvětluje Zachová.
Podobně to vidí i zahraničně politický komentátor a předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý. „Politické reprezentace nedokázaly zdůraznit, jaký kus práce se udělal a hlavně, jaký kus práce se má udělat. V těch technikáliích, spoustě předpisů, zmizelo to, že se nám podařilo vstoupit do velkého prosperujícího společenství států, který nám zvyšuje možnost uplatnit se na mezinárodním fóru. A to, jak je důležité naše členství v dnešním světě a ve světě, který nás asi čeká,“ uvedl v diskuzi na ČRo Plus.
Publicista, komentátor a pedagog na Newyorské univerzitě v Praze Jiří Pehe připomíná, že už při vstupu Česka do EU bylo možné pozorovat euroskepticismus určité části politické scény, který měl podle něj na svědomí především Václav Klaus a lidé okolo něho.
„Místo toho, abychom byli jednoznačně vděční za to, že tam můžeme vstoupit, část politické scény to už tehdy trochu zpochybňovala. Debata o EU se odehrávala tak trochu jako debata o účetní operaci - kolik získáme, kolik ztratíme, co z toho máme, co nemáme. A vytratila se debata o politickém, politicko-filozofickém smyslu členství v EU. A vlastně to manko je s námi tak trochu dodnes. Je to jeden z důvodů, proč dodnes mnoho Čechů vnímá EU tak trochu jako dojnou krávu, která je dobrá dokud z ní můžeme čerpat, ale až nebudeme, tak se uvidí,“ naznačuje Pehe.
Vlak o 27 vagonech
Česko je stále v pozici čistého příjemce, takže z unijního rozpočtu dostává více, než do něj dává. Od vstupu do Unie do konce loňska získalo Česko z evropských zdrojů dva biliony korun. Naopak český příspěvek do evropské pokladny nebyl v tomto období ani poloviční. Všechny prognózy navíc ukazují, že více z rozpočtu Unie dostávat než do něj přispívat bude Česko ještě řadu let.
Za dvacet let od vstupu Česka do Evropské unie se také podařilo zvýšit životní úroveň Čechů. Podle ekonomické analýzy České spořitelny vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele od vstupu do Evropské unie o více než 40 procent - na 675 tisíc korun ročně. Průměrná spotřeba domácností pak vzrostla o více než pětinu na 302 000 korun.
„Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by byl o pětinu, tedy o 130 tisíc korun nižší a spotřeba domácností by se snížila o třetinu, tedy o 100 tisíc korun,“ uvedla na svém webu banka.
Celkově se podle ní životní úroveň Čechů během posledních dvou dekád přiblížila k úrovni západní Evropy. Česko dokonce předehnalo země jako Řecko, Portugalsko či Španělsko a přiblížilo se životní úrovni v Itálii. Na druhou stranu, některé země, které stejně jako Česko vstoupily do EU v roce 2004, dokázaly růst rychleji, jako například Polsko nebo Litva.
Přínos členství v EU ale nelze poměřovat jen ekonomickou výhodností. Je to také bezpečnost a stabilita. Je to volné cestování po Evropě, desítky tisíc studentů využily možnost studia v zahraničí díky programu Erasmus a také díky tomu, že v jiných členských státech mohou studovat za stejných podmínek jako ti domácí. Řada českých občanů využila možnost pracovat nebo poskytovat služby v jiných státech EU bez nutnosti vyřizování speciálních povolení. Evropské dotace například pomáhají zachraňovat i českou přírodu.
„Já dnes vidím EU po 20 letech jako vlak o 27 vagonech. V tom vlaku jezdí různí lidé. Někteří dobrovolně, někteří ne, někteří nadšeně a někteří méně. Někteří s důvěrou ve strojvůdce a někteří s tím, že jinou cestu před sebou nevidí. A mnozí z těch lidí již dnes stojí s tím strojvůdcem v kabině a společně pomáhají určovat směr,“ uvedla na nedávné mezinárodní konferenci Česko v EU: Příštích 20 let místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
