Ekonomika
Po prázdninové přestávce začala vláda intenzivně pracovat na přípravě státního rozpočtu. Ten musí předložit sněmovně do 30. září. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
Návrh ministerstva financí počítá s příjmy ve výši 613 miliard korun a s výdaji o 20 miliard vyššími. Jednotlivé resorty ale požadují dalších 94 miliard. Podle mluvčího ministerstva financí Libora Vacka takové požadavky nepřichází v úvahu. Jednotlivé resorty a instituce dostaly začátkem léta od ministerstva financí stropy, do nichž se musely při sestavování svých finančních plánů na příští rok vejít. Většinou šlo o méně peněz, než kolik mají k dispozici letos. Podle očekávání se však úřady do nastavených mantinelů nevešly. Například ministerstvu zemědělství hrozí škrty až o 22 procent a ministerstvu zdravotnictví dokonce o 30 procent. Napjaté situaci kolem rozpočtu na příští rok bude věnován zítřejší komentář.
Bývalá Investiční a Poštovní banka je nadále zdrojem nečekaných překvapení. Nejnovější zpráva hovoří o tom, že IPB, která je už ve vlastnictví Československé obchodní banky, možná zůstane zachována její bankovní licence. Pololetní výsledky zbytkové IPB ukazují, že ačkoliv byl peněžní ústav před dvěma měsíci na pokraji krachu, nyní dosahuje zisk a plní všechny podmínky bankovního dohledu České národní banky. Důvody, kvůli kterým byla na IPB uvalena nucená správa a zahájeno správní řízení o odejmutí bankovní licence, tedy pominuly. Bývalá IPB se tak dostala do paradoxní situace, kterou stěží někdo očekával. Bankovní licence samo o sobě je totiž neprodejná. A protože byla vystavena na společnost IPB, museli by tedy akcionáři banky souhlasit s prodejem své společnosti. Odborníci ovšem neočekávají, že by po stažení japonské Nomury z IPB měli zbylí akcionáři ambice začínat s novým bankovním byznysem. Odborníci také soudí, že do ziskové pozice se zbytková IPB dostala jen díky tomu, že aktiva a pasiva IPB byla převedena na Československou obchodní banku. Pokud by ale skutečně zůstala IPB zachována bankovní licence, šlo by v Česku o historicky první případ. Doposud všechny peněžní ústavy, které se v obdobné situaci ocitly, o licenci přišly. Od roku 1993 už takový osud potkal 17 peněžních ústavů.
Červnové události kolem nucené správy v IPB nepřinesly jen rozruch na bankovním trhu, ale i jeden letošní rekord: celkem 211 miliard korun hotovosti v oběhu oproti 184 miliardám počátkem června. Část peněz vybraných klienty v panice se už do bank vrátila, nikoli však všechny. Podle odborníků zde působí určitá setrvačnost a hotovosti se nevracejí do bank stejně rychle, jak rychle byly vybírány. K dynamickému nárůstu oběživa dochází v ČR už od roku 1993, kdy bylo v oběhu 30 miliard korun. Důvodem jsou zejména obavy z nesolventnosti obchodního partnera. Značná část podnikatelů tak dává před bezhotovostním převodem přednost platbě v hotovosti při předání zboží. Svou roli hraje i to, že hotovostní platby umožňují v řadě případů zkreslovat hospodářské aktivity a tím vytvářejí podmínky pro daňové úniky.
Na českém trhu se objevila dokonalá napodobenina diamantů tzv. moissanit. Ten se vyrábí pouze v Rusku a ve Spojených státech. Zatímco ze Spojených států se moissanit dováží do Česka oficiálně a je označen jako imitace, ruští obchodníci jej vydávají za pravý drahokam. Moissanit od diamantu nerozeznají často ani nejzkušenější odborníci. Moissanit se totiž svou tvrdostí 9,25 blíží diamantu, který dosahuje desátého stupně tvrdosti. Rozdíl mezi moissanitem a diamantem, který však pozná jen velmi zkušený gemolog, je v indexu lomu. Moissanit je dvojlomý a diamant jednolomý. Podle předsedy České gemologické asociace Michala Košelji spočívá nebezpečnost tohoto materiálu ve dvou rovinách. Podíl falešných diamantů na domácím trhu lze podle odborníků jen stěží odhadnout vzhledem k tomu, že v České republice neexistuje úřad, který by byl obdobou puncovního úřadu pro zlaté šperky. Původ prodávaných kamenů proto nelze v podstatě zjistit. Řešením pro Česko by tak bylo zřízení úřadu, který by na obchod s kameny dohlížel, nebo povinná certifikace pravosti kamenů. Ta je však možná jen u volných tzv. investičních kamenů, nikoli u drahokamů zasazených do šperků.
Tento týden začala platit novela zákona o vinohradnictví a vinařství. Tím by měla být kvalitní česká odrůdová vína chráněna před nekalou zahraniční konkurencí. Zákon zároveň slaďuje českou legislativu s právem zemí Evropské unie a jak uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Hugo Roldán přispěje také k větší ochraně spotřebitelů. Vinařům tedy spadl jeden kámen ze srdce, zato zelinářům přibývají vrásky na čele. Ačkoli na jihu Moravy či v Polabí vrcholí hlavní zelinářská sezóna, na pultech obchodů velkých měst i městeček v pohraničí to není téměř znát. Ceny většiny druhů zeleniny zůstávají vysoké. Morava přitom hlásí značný přetlak nabídky okurek, paprik i rajčat. Pěstitelé dodávají obchodníkům například polní rajčata za osm až čtrnáct korun, na trhu se však jejich cena pohybuje od pětadvaceti do čtyřiceti korun. Vysokou cenu totiž podle zelinářů udržuje to, že obchodníci dávají přednost dražší rychlené zelenině a dodávkám z dovozu. O podstatně lacinější domácí zeleninu prý nemají zájem nebo ji prodávají až se stoprocentními maržemi. Pěstitelům zeleniny, jak se zdá, není do zpěvu. Dokonce i na Znojemsku se už podle tamních soukromých zemědělců asi zelenina tolik pěstovat nebude. Je to nákladné, supermarkety raději zeleninu dovezou a navíc se na polích mnohem víc krade.
Red: A na závěr ještě pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 24. srpna. Dolar 39 korun, 60 haléřů, marka 18 korun.
