Povrchový důl v severních Čechách, foto: Lysippos, Creative Commons 3.0
V dnešní rubrice se Zdeněk Vališ ohlédne za návštěvou Václava Havla v severozápadních Čechách a vrátí se ke konfliktu pilotů ČSA s vedením o výši jejich platů.
Povrchový důl v severních Čechách, foto: Lysippos, Creative Commons 3.0
Prezident Václav Havel si tento týden prohlížel v severozápadních Čechách, jak probíhá rekultivace krajiny zničené důlní činností. Problémy jsou ovšem nejen s půdou zdevastovanou, ale i se značně kultivovanou. Přesně před rokem vstoupil v platnost zákon o vinohradnictví a vinařství. Podle něj museli pěstitelé vína do jednoho roku zaregistrovat své vinice. Registrace vinic o rozloze nad deset arů totiž bude nutná po vstupu Česka do Evropské unie. Ta totiž podle mluvčího ministerstva zemědělství Pavla Kováře rozlohu vinic v členských zemí velmi bedlivě sleduje. Ačkoli už uplynul rok, někteří vinaři dosud o registraci nepožádali. V současné době proto probíhá na celém území, kde se víno pěstuje, letecké snímkování, které by mělo odhalit všechny neregistrované vinice. Dohled provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně. Jak potvrzuje Eva Jetmarová z odboru trvalých kultur, ústav má ze zákona možnost udělovat sankce nezodpovědným vinařům. Je samozřejmě v zájmu pěstitelů a celého českého vinařství zaregistrovat co nejvíce vinic. Česká republika není soběstačná v produkci vína. Ministerstvo zemědělství proto zakládání nových vinic dotuje. Tento postup může ministerstvo uplatňovat až do vstupu země do Evropské unie. Pak už nebude možné rozsah vinic zvyšovat. Zatím je zaregistrováno jen asi šest tisíc hektarů vinic. Jde především o velké firmy, které se produkcí révy a výrobou vína živí.
Stávková hrozba pilotů Českých aeroliniích k sobě poutala minulý týden mimořádnou pozornost. Nakonec byla zažehnána kompromisem. Pilotům se v průměru zvýší platy o 30 procent. Vlajkový letecký dopravce patří v Česku k úspěšným dynamickým firmám. Na druhé straně ani ČSA se nevyhnuly potíže světové ekonomiky. Za první pololetí hlásí společnost poprvé po několika letech ztrátu téměř 60 miliónů korun. Podle ředitele vnějších vztahů Dana Plovajka se však dopravní ukazatele vyvíjejí příznivě, a tak by za celý rok měly být aerolinky nakonec v zisku. České aerolinie jsou členem Sky Teamu, druhého největšího leteckého sdružení na světě. Prostřednictvím Fondu národního majetku v nich má zatím 90procentní podíl stát.
A u letadel ještě zůstaneme. Do ostravského letiště Mošnov vkládali představitelé regionu vždy velké naděje. Především se v souvislosti s ním hovořilo o vzniku průmyslové zóny, která by do regionu přilákala zahraniční kapitál. Například Radim Berka z ostravského magistrátu už před dvěma roky řekl Radiu Praha, že...
letadlo ČSA
A po dvou letech už je vše na dobré cestě. S opravou velkokapacitních letedel typu Boeing 747 Jumbo Jet na mezinárodním letišti Ostrava-Mošnov by se mělo začít na podzim příštího roku. Podle Gudmunda Sverrisona ze společnosti ECA, Mezinárodního konsorcia investorů z Islandu a Velké Británie závisí realizace projektu na dohodě s českou Správou letišť. Zatímco zahraniční investor požaduje pronájem plochy na dobu 50 let, Správa letišť chce objekt pronajmout jen na 30 let.
"Jsme poměrně v počátečním stádiu v tuto chvíli vyjednáváme o pronájmu prostorů na ostravském letišti. Pokud se nám podaří všechna jednání zakončit včas, pokud získáme včas všechna povolení pro zahájení stavby, mohli bychom začít stavět na jaře příštího roku s tím ,že servisní středisko by se mohlo stát plně operačním ještě do konce příštího roku."
Tolik Gudmund Sverrison z ECA. Chystaná investice má být součástí tzv. offsetových programů britsko-švédského konsorcia BAE Systems-Saab. BAE totiž slibuje poskytnout české ekonomice až 150procentní průmyslové kompenzace z ceny, kterou by Česko zaplatilo za nákup 36 kusů nadzvukových stíhaček Gripen. Ostravský projekt by se ale podle Gudmunda Sverrisona uskutečnil i v případě, kdyby Česko stíhačky Gripen nekoupilo. Zahraničním investorům se jinde nepodařilo sehnat vhodnou lokalitu pro opravy Jumbo-Jetů. Ostravské letiště má podle nich velký potenciál pro opravárenský závod, a to délkou letové a přistávací plochy, parkovacími místy pro letadla a také kvůli místní kvalifikované pracovní síle.
