Ekonomika

V dnešní ekonomické rubrice se Zdeněk Vališ věnuje česko-francouzskému fóru, jehož cílem bylo přispět k dalšímu rozvoji francouzských investic v České republice, povíme si, čím vzbudila Česká spořitelna nevoli u ostatních hupotečních bank a závěrem vás budeme informovat, na čem pracuje Advokátní komora.

Na osmdesát firem ze země galského kohouta se v závěru minulého týdne představilo v rámci česko-francouzského fóra. Cílem dvoudenní akce, kterou přišel osobně podpořit premiér Miloš Zeman, bylo přispět k dalšímu rozvoji francouzských investic v České republice. Ty loni dosáhly něco málo přes šest miliard korun, což představuje ani ne čtyři procenta všech přímých zahraničních investic. Francie se v posledních letech snaží dohnat to, co v Česku zameškala. Příznivě se už začala vyvíjet obchodní výměna. Loni vzrostla oproti roku 1998 třikrát. Česko si však ve vzájemném obchodu udržuje pasivní bilanci a premiér Zeman proto vyslovil naději, že dynamika českého exportu do Francie poroste. Emmanuel Lavacher, prezident Francouzsko-české obchodní komory, vyzval podnikatele své země, aby Česku věnovali zvýšenou pozornost. Poukázal přitom na vysokou kvalifikovanost v sektoru průmyslu a fakt, že co do kupní síly obyvatelstva je Česko mezi zeměmi střední a východní Evropy na druhém místě za Slovinskem.


Velkou nevoli ostatních hypotečních bank vzbudila Česká spořitelna, když snížila úrokovou sazbu u svých hypotečních úvěrů o tři procenta. Průměrné úroky z hypotečních úvěrů ovlivňuje řada záležitostí, například jde o bonitu klienta, tedy schopnost splácet úvěr z příjmů. Čím vyšší je jeho příjem, tím nižší úrok, i když tato přímá úměra není zcela automatická. Vliv má ale také například odhadní cena nemovitosti. Čím větší je rozdíl mezi půjčenou částkou a odhadní cenou, tím lépe pro klienta. Má šanci získat nižší úrok. Průměrná výše úroků z hypotečních úvěrů se pohybuje kolem 7,5 procenta. To, že spořitelna snížila sazbu o tři procenta, ale neznamená, že přesně o tolik se průměrná výše úroků sníží. Spořitelna svou novou obchodní politikou zlevňuje pouze polovinu celkového úvěru a pro tuto polovinu ještě stanovuje limit jednoho miliónu korun v případě půjčky na byt a půldruhého miliónu v případě domu. Odborníci si přesto kladou otázku, zda i takto zlevněný úrok je pro spořitelnu rentabilní, nebo jinak řečeno, zda pokryje spořitelně alespoň výdaje spojené s těmito úvěry. Záleží především na ceně peněz na trhu, to znamená na získání zdrojů pro tyto úvěry. Sazba pro dlouhodobé peníze na finančních trzích pro banky se pohybuje v rozmezí 5,5 až 6 procent. Obdobné je to podle předsedy komise pro hypotéční obchody Františka Pavelky u hypotéčních zástavních listů, které banky prodávají, aby získaly prostředky na tyto úvěry. A právě na té délce a počtu klientů záleží, jak se zachovají ostatní banky. Zřejmě budou muset své úroky snížit také. Budou muset hledat rezervy v nákladech, aby se jim hypoteční úvěry ještě vyplácely. A budou muset klientům nabídnout co nejpříznivější podmínky. A také zlepšit způsob jednání s nimi. Takže sečteno a podtrženo, příjemci hypotečních úvěrů na avízovaném kroku spořitelny určitě vydělají.


Advokátní komora pracuje na přípravě novel zákonů o advokacii a daňovém poradenství. Advokáti mají silné výhrady především vůči různým společnostem, které se snaží poskytovat sdruženě daňové, právní, auditorské a účetní služby. Jednotlivé profese mají přitom často protichůdné povinnosti ohledně mlčenlivosti. Zatímco advokát má povinnost informace sdělené klientem přísně utajovat a bez jeho souhlasu neposkytnout nikomu dalšímu, auditor má opačné poslání. Koneckonců obě skupiny mají samostatné profesní komory. Kritizované společnosti se ale snaží poskytovat svým klientům co nejvíce služeb na jednom místě a tím postupně ovládnout co největší část trhu. Vzniklé multidisciplinární společnosti narážejí už nyní na české zákony. Případně poškozený zákazník si pak podle právníka Jaroslava Nováka nemá možnost ani na nikoho stěžovat. Advokát musí být pojištěn přes svoji profesní komoru pro případ, že by svému klientovi způsobil škodu. Pro ostatní profese platí totéž. U zmíněných firem jsou však odpovědné jen jejich statutární orgány, často bez příslušného vzdělání. U akciových společností jsou to členové představenstva, u společností s ručením omezením jednatelé. Konečná právní úprava by měla spatřit světlo světa do konce roku.