Ekonomika
Ekonomickou rubriku připravil Zdeněk Vališ.
Růst cen by se měl příští rok pohybovat mezi třemi až pěti procenty. Do roku 2005 se předpokládá pokles inflace na úroveň dvou až čtyř procent. Na tomto inflačním cíli se poprvé shodly Česká národní banka a vláda. Od nového roku totiž ústřední banka musí tento výhled s vládou projednat. Banka je nicméně spokojena, protože výsledek dohody odpovídá její dlouhodobé měnové strategii, tedy nepřipustit akceleraci inflace. Další novinkou je to, že ústřední banka přešla od prognózování čisté inflace k celkové inflaci. To znamená, že při úvahách, jak by se měla pohybovat hladina cen, brala banka dosud inflaci očištěnou od cen, které jsou postupně deregulovány. Teď tedy bude říkat, jak by si představovala celkový vývoj spotřebitelských cen. Jak potvrdil guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, nešlo rozhodně o žádnou maličkost. Společný inflační cíl jako závazek vlády a centrální banky postupovat ve shodě je významným signálem pro investory i pro budoucí vývoj ekonomiky. Pokud by došlo k nějakým skokům, Česká národní banka bude pracovat s tzv. institutem výjimek. To znamená, že pokud se inflace vychýlí mimo koridor kvůli skokovým změnám například nepřímých daní, kursu korunu či sezónních cen potravin a surovin, nebude banka reagovat pohybem úrokových sazeb. Jsou tu samozřejmě i jistá rizika, především ve veřejných financích. Ty se vyvíjejí nepříznivě a vláda zatím podle guvernéra Zdeňka Tůmy banku nepřesvědčila, že s tím hodlá něco dělat. Kritický pohled centrální banky na veřejné finance sdílí i většina ekonomů. Například ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík považuje jisté megalomanství vlády, která slibuje to, na co nemá, za nebezpečné. Změnu inflačního cílování ale Ševčík vítá.
Ministr financí Pavel Mertlík se při své nedávné bleskové misi v Moskvě pokusil dobýt alespoň část z ruského dluhu vůči České republice, který převyšuje tři miliardy sedm set miliónů dolarů. Podle ministra existují v podstatě tři způsoby, jak dluh umořit. Pavel Mertlík tvrdí, že ruská strana je ochotná splácet dlouholetý dluh. Tak jasný příslib prý Česko ještě nemělo. Za zvláště perspektivní považuje ministr financí zřízení zmíněného Garančního fondu, do kterého by Moskva vložila podle předběžných úvah zhruba 300 miliónů dolarů. Možná je ale ještě jiná varianta. Totiž prodej českých pohledávek jinému subjektu. I o tom se v Moskvě jednalo. V souvislosti s tímto způsobem urovnání části ruského dluhu padlo jméno firmy Falkon Capital. Její nynější kontakt s Ministerstvem financí není jediný. Už dříve se o této společnosti hovořilo v souvislosti s deblokací pohledávek České republiky v Libyi. Podle informací českého tisku je ale Falcon Capital podezřelá ze spojení s podsvětím. Mertlík tvrdí, že partnerem pro českou vládu nikdy nebude firma, představující bezpečnostní riziko pro Česko. Na druhé straně uvádí, že rozhodujícím kritériem pro výběr subjektu, přes který by byla část ruského dluhu splacena, bude celková výnosnost operace. Přijatelná výše výnosů se podle Mertlíka pohybuje mezi dvaceti až pětadvaceti procenty.
A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 12.dubna. Dolar 39 korun. Marka 17 korun, 77 haléřů.
doporučujeme
-
Válka na Ukrajině
Hněvín na stráži nad Mostem
Unikátní divadlo i zvonečky pro sluhy. Zámek Kozel překvapí svou architekturou
sledujte nás
nejčtenější články
