Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

Ekonomickou rubriku připravil Zdeněk Vališ.

Příznivým signálem o úrovni české ekonomiky je její povýšení z klientských zemí Světové banky do skupiny vyspělých států. O změně statutu se hovořilo už na loňském výročním zasedání dvou světových finančních organizací. Jak uvádí česká zástupkyně ve Světové bance Jana Matesová, kromě už dojednaných projektů, Česko v novém postavení ztrácí nárok na pomoc Světové banky. Se změnou statutu z klientské na vyspělou zemi souhlasila minulý týden česká vláda.


Evropská unie vyjádřila tento týden spokojenost nad tím, že Česká republika nepožaduje přechodná období nikde v celém sektoru dopravy. Jedním z klíčových témat rozhovorů, které v Bruselu vedl ministr dopravy a spojů Jaromír Schling, byla budoucnost Českých drah. Schling ujistil unii, že Česko je schopné zajistit využívání domácí infrastruktury pro vlaky zahraničních společností v termínech, o nichž samy uvažují. Ministr zároveň možná s lehkou výčitkou v hlase uvedl, že liberalizace železničního trhu je na českých tratích mnohem širší než v členských zemích Evropské unie. Česko je rovněž připraveno plně otevřít trh při zadávání veřejných zakázek pro provozování městské hromadné dopravy. Zcela bez obav hledí Česko vstříc i budoucí plné liberalizaci letecké přepravy včetně vnitrostátní. Už jen proto, že České aerolinie jsou od poloviny března členem Sky Teamu, druhého nejsilnějšího uskupení leteckých přepravců na světě. Ukazuje se naopak, že jsou to právě některé státy Evropské unie, které mají obavy z liberalizace trhu po vstupu Česka do unie, protože se obávají konkurence. Nejmarkantněji se to projevuje v silniční dopravě. Česku se vůbec nelíbí úvahy, které nyní v Evropské unii probleskují, podle nichž by se proti budoucím novým členům unie měla zavádět další omezení a regulace pro jejich dopravní firmy. Bruselu se pod tlakem západoevropských dopravců prostě nelíbí, že už nyní firmy ze střední a východní Evropy zabezpečují 80 procent přepravy přes bývalou železnou oponu. Jsou levnější a tudíž konkurenceschopnější. S tímto názorem lehce polemizuje Martin Špriňar, zástupce generálního tajemníka Sdružení českých autodopravců ČESMAD. Podle Špriňara mají české firmy výhodu jen v nižších mzdových nákladech na řidiče. ČESMAD podle Špriňara chápe, že liberalizovat dopravní trh ze dne na den není možné. I české straně by to přineslo jisté problémy. K přípravě na tento krok by ale mělo sloužit právě období před vstupem Česka do unie. Je už téměř jisté, že Brusel prosadí vůči novým členským zemím několikaletý zákaz volného pohybu pracovních sil. Pokud Evropská unie přijme opatření omezující autodopravcům z nových zemí možnost podnikání na silnicích v celé unii, půjde pro změnu o zpochybnění principu o volném pohybu kapitálu, zboží a služeb.


Zemědělci jsou rozzlobeni na prezidenta Václava Havla. Ten odmítl podepsat zákon o dluhopisech, jehož součástí je i náhrada škod způsobených loňským katastrofálním suchem. Důsledkem Havlova veta je, že odškodnění zemědělcům se odkládá na neurčito, protože zákon se nyní vrací do sněmovny. Mnozí pěstitelé, které poškodilo sucho, přitom letos nakoupili osiva, hnojiva a krmné směsi na dluh, takže příští úroda už vlastně není jejich. Zemědělci jsou ovšem navztekaní na nepravého. Jako rukojmí si je totiž vzali poslanci. Do zákona o dluhopisech, který měl obsahovat pouze vyrovnání závazků s Německem, zahrnuli čistě účelově i jiné paragrafy, mimo jiné sporný státní příspěvek politickým stranám. A právě vůči tomuto paragrafu má prezident výhrady. Vetovat ovšem musel celý zákon. Ale to už je o něčem jiném. Faktem je, že zatímco důsledky jedné pohromy nejsou dosud zažehnány, na část zemědělců se přivalila v menších rozměrech jiná. Loňské sucho a vysoce nadprůměrné teploty vystřídaly letos o Velikonocích mrazy. Ty nejvíce postihly ovocnáře na jižní Moravě, kde už byly meruňky v plném květu. Současný stav zhodnotil pro Radio Praha Miroslav Richetr ze Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Želešicích u Brna. Miroslav Richter říká, že letošní rok je opravdu výjimečný. Jenže ono to vypadá tak, jako by v uplynulých pěti šesti letech byl každý rok v něčem pro zemědělce výjimečný.


A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 26. dubna. Dolar 38 korun, 61 haléřů. Marka 17 korun, 63 haléřů.