Ekonomika

vlajka EU

Nejčerstvější novinky ze světa ekonomiky pro vás připravil Zdeněk Vališ.

Poslední přípravy na zavádění bankovek a mincí euro udělali minulý týden v belgickém Gentu premiéři zemí Evropské unie. Podle šéfa Evropské komise Romana Prodiho může právě jednotná měna pomoci Evropě vypotácet se z ekonomického zpomalení, které zavinily teroristické útoky na Spojená státy. Evropa, jak řekl Prodi, nezažívá velké výkyvy, inflace klesá a euro se ukázalo jako určitý stabilizátor. Bez něj by dnes možná Evropa zažívala měnové turbolence, jako několikrát v minulosti. Všechna tato pozitiva by měla přispět k tomu, že důsledky terorismu nebudou až tak hrozivé. Prodi soudí, že evropská ekonomika by měla opět nabrat dech v druhé polovině příštího roku. A to je jistě

vlajka EU
dobrá zpráva pro tak evropsky vysoce závislou ekonomiku, jako je ta česká. Mimo jiné také proto vidí ministr financí Jiří Rusnok její nejbližší perspektivu vcelku optimisticky. Pouze si neodpouští rýpnutí do České národní banky.

"Ten český ekonomický růst je dnes tažen zejména zahraničními investicemi, které jsou do značné míry předurčeny mnoha vyjednáváními, která probíhají dnes, a tím, co už bylo zahájeno a už se staví. Ty kapacity vstoupí do provozu v příštím roce. Nepředpokládám, že by v stupovaly do provozu s tím, že nebudou vyrábět a nebudou exportovat. Za druhé je tady velmi dobrá situace pro ekonomický růst z hlediska úrokových sazeb, zejména v zahraničí, a myslím, že i česká centrální banka postupně pochopí, že nejsme ostrov vytržený z tohoto světa. Stejně tak z hlediska inflace ta rizika opadla. Když se podívám do světa, klesají ceny základních vstupů, výrazně klesají ceny finančních nákladů, to znamená úrokové sazby. Čili všechno to hovoří spíše pro klidný, stabilní ekonomický vývoj."

Ministr financí doporučuje České národní bance snížit úrokové sazby o čtvrt procenta na pět procent. Za přílišnou opatrnost kritizuje ústřední banku také premiér Miloš Zeman, když varoval před opakováním omylu z roku 1996. Tehdy banka špatně zhodnotila vývoj a její restriktivní měnová politika vedla k ekonomické krizi, z níž se Česko vyhrabalo teprve loni. Za současné situace, kdy světové banky výrazně snižují úrokové sazby, je podle premiéra sama stagnace českých úrokových sazeb jen pozvánkou pro horký spekulativní kapitál. Ten, jak upozornil Zeman v narážce na minulou krizi, už tady jednou byl.


Během své krátké pracovní návštěvy v Německu zavítal minulý týden premiér Miloš Zeman do Hamburku, a to především v souvislosti s kolapsem Československé plavby labské. Zeman připomenul, že tato společnost, na kterou byl v roce 1992 převeden majetek státního plavebního podniku, a která, jak už jsme informovali, je od srpna v konkursu, nevyužívala efektivně české přístavní kapacity v Hamburku. O zchátralé objekty v současné době není zájem. Jak ale premiér potvrdil Českému rozhlasu, pokud by stát objekty od zkrachovalé společnosti vykoupil, o pronájem by byl zájem hned.

"Dostal jsme materiál například od akciové společnosti České přístavy, která nabízí lepší využití přístavu. Mohu říci, že i projekt Řeka-moře, který teď projednáváme s Ruskem, může přispět k oživení této části, protože jde o více než 20 lodí, které mohou plout jak na moři, tak po řekách."

Uvažovaný rusko-český projekt řeka-moře, o kterém Zeman hovořil, je jednou z možných forem splácení zbytku ruského dluhu vůči České republice.


Známý brněnský pivovar Starobrno a znojemský Hostan během příštího roku zfúzují. Oznámili to zástupci obou firem poté, co se dohodli na okamžité spolupráci na marketingové úrovni. Oba jihomoravské podniky chtějí tímto krokem čelit tlaku zejména plzeňských a pražských pivovarů. Podle generálního ředitele Starobrna Františka Krakeše zůstanou zachovány obě značky, nebude se měnit cena jednotlivých druhů piva ani počet zaměstnanců. Spolupráce ušetří oběma pivovarům zejména fixní náklady.

"Samozřejmě, že hospodaření obou společností, které už dnes je vysoce pozitivní, by se mělo dále zefektivnit, protože v jedné společnosti po fúzi by měly odpadnout určité náklady, které dnes vlastně vynakládají obě společnosti samostatně."


S podporou vládní dotace se plzeňská Škoda Steel, dceřinná společnost Škody Holding, stala největším světovým výrobcem hřídelí pro větrné elektrárny. Tento poměrně mladý obor tvoří zhruba šestinu celkových zisků firmy. Loni vyrobil podnik 1300 hřídelí, letos jich už má být dva tisíce a v příštím roce tři tisíce. Jak uvádí tisková mluvčí Radka Pistoriusová, dominantnímu postavení na trhu napomáhá plzeňské firmě celosvětová konjunktura v daném oboru.

"Větrnou energetiku využívá řadu let nejvíce Dánsko, Německo a Španělsko. Nyní se jí začínají rovněž zabývat Itálie, Irsko, Anglie, ale i Japonsko a Čína."

Podnikatelská strategie Škody Steel vychází z informací, že některé ze současných odběratelských zemí uvažují ve střednědobém horizontu až s desetinásobným zvýšením využívání větrné energie.


Česká měna v pondělí zdolala další posilovací rekord, když končila obchodování na 33 korunách, 32 halířích za euro. Podle odborníků není vyloučeno další zpevňování. Záležet bude nyní na postojích ostatních účastníků trhu a případné reakci oficiálních činitelů, tedy premiéra, ministra financí či guvernéra České národní banky. Analytik Viktor Mikulecký z České spořitelny se nechal v tisku slyšet, že ve výhledu dvou měsíců by koruna mohla posílit až na úroveň 33 korun za euro. Tento týden ale koruna reagovala především na oznámení o vývoji obchodní bilance, která se po dvou letech dostala v září do aktiva. A k tomu bezesporu přispěla i mladoboleslavská automobilka Škoda, největší český exportér. V celosvětovém měřítku se jí podařilo zvýšit prodej o téměř 14 procent. Jak potvrdil mluvčí automobilky Milan Smutný, dosahuje Škoda meziročně největšího vzestupu prodejů v rámci koncernu Volkswagen.

"Za těmi nárůsty jsou desítky tisíc prodaných Fabií a Octavií. Asi je to také proto, že jsme zkompletovali celou modelovou řadu Fabia. Sedan neexistoval několik desítek let, už je tady taky a to je dobře. A v České republice je ta naše pozice o to výjimečnější, že Česko je absolutně otevřeným, liberalizovaným státem, a my tady máme 54 procent trhu s nově prodanými automobily a na Slovensku je to ještě o procento víc."

Toto pondělí mluvčí automobilky oznámil, že na poslední dva dny v říjnu se chystá odstávka výroby, takže nebude vyrobeno 3800 vozů. K odstávce se prý firma rozhodla v souvislosti s celkovým ochlazením celosvětových obchodních aktivit. Dvoudenní přerušení výroby se nebude týkat nového modelu Superb v pobočném závodě Kvasiny.