Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

Ekonomické aktuality vám přináší Zdeněk Vališ.

Víkendový kongres ODS se podle očekávání nesl ve znamení ostré kritiky sociálnědemokratické vlády za její ekonomické výsledky. Už sjezdová zpráva Václava Klause nenechala na Zemanově kabinetu nit suchou.

"Příležitost, kterou ČSSD dostala, naprosto prohospodařila. Nastupovala ke kormidlu v okamžiku, kdy se už cyklický proces začal obracet. a to i díky opatřením, která naše vláda na jaře 1997 - v dramatických chvílích příprav politického převratu - stačila přijmout. Naši socialisté tuto příležitost nejen nevyužili, oni ji projekty svých ideových vůdců typu ministrů Grégra, Fencla Špidly a dalších doslova proexperimentovali. Dosáhli tím bohužel jen toho, že nevídaným způsobem zadlužili náš stát a že znevážili sám koncept tržní ekonomiky."

Ani předseda rozpočtového výboru sněmovny Vlastimil Tlustý nedokázal bez použití slůvka -ale- zodpovědět kladně na otázku, zda vláda přece jen alespoň něco neudělala dobře.

"Já o ničem ve skutečnosti dobrém nevím. A kdybych tak probral to, čím se sociálnědemokratická vláda chvástá, tak jediné, u čeho by to ale bylo asi menší, než u toho ostatního, by byly výsledky zahraničních investic, spoluvyvolané tzv. investičními pobídkami. To malé -ale- spočívá v tom, že ony investiční pobídky jsou zároveň narušováním konkurenčního prostředí a diskriminací jiných podnikatelů, kteří na ně nedosáhnou. Ale abych se vrátil k tomu pozitivnímu, je pravda, že výsledkem toho systému je příliv zahraničních investic, vznik pracovních míst atd. To je snad jediný případ, kde to -ale- je malé."

Vlastimil Tlustý je stínovým ministrem financí ODS. V případě jejího volebního vítězství by se tedy pravděpodobně stal strážcem státní kasy. O co by se tedy ve své funkci zasazoval nejdříve?

"Kdyby mně to výsledek voleb umožnil, tak bych uvedl do života záměr ODS, který se jmenuje rovná daň. Jinými slovy zásadní zjednodušení a také zásadní snížení daně z příjmu. Rovná daň předpokládá, že by všechny podnikatelské subjekty, všichni občané měli všechny druhy příjmů zdaňovány sazbou jedinou, přibližně ve výši patnáct procent. Domnívám se, že to by byla ta správná injekce, kterou by česká ekonomika měla dostat."


Tolik tedy ještě ke kongresu ODS. A nyní už se vraťme do ekonomického světa, který by neměl být natolik zpolitizovaný. I když, co vlastně není politika? Ministerstvo průmyslu a obchodu dostatečně nehlídá používání peněz od Evropské unie. Prohřešky v řádu statisíců korun zjistil Nejvyšší kontrolní úřad u dvou poradenských center, která získávají finance z programu Phare. Jdou přes Agenturu pro rozvoj podnikání, což je příspěvková organizace ministerstva. Podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomíra Voleníka, centra například falšovala doklady o poskytování poradenských služeb podnikatelům.

"Je to také trošku úkol pro orgány činné v trestním řízení, aby ty věci dořešili. Protože je smutné, když se špatně nakládá s prostředky státního rozpočtu, ale pokud se špatně nakládá s prostředky zahraniční pomoci, tak to není jen vnitrostátní ostuda, ale ostuda mezinárodní a toho bychom se měli vyvarovat."

Nejvyšší kontrolní úřad už také podal trestní oznámení na Poradenské a podnikatelské centrum Domažlice a další kroky očekává od ministerstva průmyslu a obchodu. Kontrolní úřad na druhé straně konstatuje, že díky loňskému založení Národního fondu, ve kterém se soustřeďují všechny peníze z fondů Evropské unie, existuje nyní jasný přehled o tom, kolik jich do Česka směřuje a na co se mají využít. Využívání zahraniční pomoci je tedy lepší a efektivnější, než tomu bylo v minulosti. Kontrolní úřad ale ve své zprávě kritizuje i samotnou Evropskou unii. A to za stanovení kritérií pro čerpání peněz ze strukturálních fondů. Kritéria jsou totiž někdy na hony vzdálená realitě. Jinými slovy, úředníci v Bruselu mohou těžko ze svých vzdálených kanceláří posoudit, jak vypadá situace přímo na místě, a proč český žadatel o finanční zdroje zdůvodňuje svůj projekt tak či onak.


Česká koruna v uplynulých týdnech celkově stále zpevňovala kurs jak vůči euru, tak především vůči dolaru. Jak známo, vývozcům příliš silná koruna snižuje zisky, zatímco dovozci a čeští občané cestující do zahraničí si lebedí. Zahraničí je pro ně prostě lacinější. Například kopřivnické automobilce Tatra, jak uvádí její mluvčí Věra Brejová, znepříjemňuje silná koruna život. Jednotlivé díly totiž podnik nakupuje většinou za koruny, ale auta pak prodává za dolary.

"Výkyvy kursu a silná koruna se samozřejmě projeví ve výsledcích firmy, kterámá přes 80 procent exportu tak jako Tatra, negativně. Tyto negativní výkyvy mohou dosáhnout výše až 16 až 20 miliónů korun."

Stačí ale, když koruna na několik dní oslabí třeba jen o deset haléřů, řeklo by se tedy o nicotnou částku, a vývozcům se rozjasní tvář, jak potvrzuje mluvčí celulózky Biocel Paskov Marina Konečná.

"Biocel vyváží téměř 90 procent své produkce. Současné oslabení kursu koruny má proto pozitivní dopad na naše hospodářské výsledky. Mohu to dokumentovat velmi jednoduchými čísly. Oslabení koruny o deset haléřů vůči euru znamená navýšení měsíčních tržeb o bezmála tři čtvrtě miliónu korun."

Relativně dobře jsou na tom v návaznosti na kurs koruny velké hutní podniky. Ty totiž nakupují železnou rudu v dolarech a své výrobky prodávají rovněž v dolarech nebo v euru. Mluvčí Nové huti Sylva Mazurková k tomu uvádí.

"V současném období se dá říci, že to, co ušetříme na vstupech - co se týče dolarové báze-, následně rozpustíme při současné recesi v cenách na výstupech. Nedá se v této chvíli mluvit o zásadní ztrátě, která by tím byla způsobena, ani o jejím opaku, tedy profitu."

Kurs české koruny ovšem ovlivňuje nejen hodnota dolaru či eura, ale i přepočtový kurs mezi nimi. Nejvýhodnější jak pro firmy, tak pro občany samozřejmě je stabilizovaný kurs.