Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

Připravil Zdeněk Vališ

Poslanci minulý týden schválili vládní návrh a oddělili vlaky od kolejí, čímž odstartovali dlouho odkládanou reformu železnic. Znamená to, že České dráhy se rozdělí na dvě firmy. Jedna, ta státní, bude spravovat železniční infrastrukturu, tedy koleje a budovy, bude se starat o jejich údržbu a modernizaci. Navíc na ní bude převeden veškerý současný dluh Českých drah ve výši téměř 40 miliard korun. Druhá firma, akciová, ale zatím se stoprocentní účastí státu, má provozovat osobní a nákladní dopravu. Do života vstoupí bez dluhů a stát bude této akciové společnosti ještě ročně přispívat na její provoz šesti miliardami korun. Navíc bude společnost zajišťovat na kolejích i provoz, tedy třeba výpravčí či výhybkáře. Ve svých důsledcích to znamená, že konkurence se na státem spravované koleje pravděpodobně nedostane a v podstatě bude zachován současný monopol Českých drah. Moc hezky vysvětlil rozdíl od současného stavu ministr dopravy Jaromír Schling.

"Zaměstnanci státní organizace Správa železniční dopravní cesty - až vznikne, ono to bude trvat ještě nejméně půl roku - budou, pokud jde o výplaty, mít větší jistotu, než zaměstnanci akciové společnosti, protože Správa železniční dopravní cesty bude víc úřad, zatímco akciová společnost České dráhy bude samozřejmě více podnikatelským subjektem."

O reformu Českých drah se pokoušela už v polovině devadesátých vláda Václav Klause. Plán počítal s tím, že se dráhy rozdělí do několika akciových společností, které by zajišťovaly dopravu osob a nákladů a vzájemně si konkurovaly, a na firmu starající se o tratě, budovy a provoz. Tato firma by pak jednotlivým přepravcům železnici pronajímala. Podle této představy by konkurence držela ceny jízdného a přepravy na přijatelné úrovni a nutila by jednotlivé společnosti nabízet lepší služby. Od transformačního plánu ale Klausova vláda nakonec upustila kvůli odborům, které hrozily dlouhodobou stávkou a ochromením dopravy v zemi. Už z toho je zřejmé, kdo vlastně na železnici vládne. Se současnou podobou transformace drah, schválenou poslanci, jak vyplývá ze slov šéfa železničních odborů Jaromíra Duška, odbory souhlasí, i když ji nepovažují za ideální.

"Já myslím, že je to z naší strany jakési krajně přijatelné řešení. A já věřím, že i po takto přijaté transformaci to bude jezdit tak dobře, jako to jezdí dnes."

Jaromír Dušek nesouhlasí s názorem, že konkurenčním přepravním společnostem bude v podstatě znemožněn přístup na železnici.

"Oni už tady dnes jiní dopravci existují. Už tady existuje poměrně vážná konkurence. Tu vytváří Zákon 266 o drahách a ten umožňuje přístup na dopravní cestu i jiným subjektům. Samozřejmě do budoucna lze očekávat, že vznikne řada dopravců na úrovni regionů, v čemž budou jistě hrát dominantní roli hejtmanství, města a obce. Možná se přiblížíme trošku švýcarskému modelu. Domnívám se, že by to také do budoucna mohlo přinést zvýšený zájem institucí i občanů o železnici a možná i ten komfort. Ale bez peněz to určitě nepůjde."

Peníze, peníze a zase peníze. Stát převzal od Českých drah veškeré jejich dluhy už v roce 1993, když se tehdejší železnice dělila na českou a slovenskou.

Od té doby stačily dráhy nadělat další dluhy, oněch už zmíněných téměř 40 miliard korun, které podle schváleného transformačního projektu opět spadnou na stát. Ministr dopravy Jaromír Schling ale s takto formulovaným konstatováním nesouhlasí. Zadlužení Českých drah je podle něj umělé. V tomto případě jde vlastně o dluh státu.

"Vláda opustila praxi minulých pravicových vlád, které aby zastřely deficitnost svých rozpočtů, vkládaly úvěry na budování železničních tratí - tedy státní dopravní infrastruktury - na firmu, tedy na České dráhy. Tím je dodnes výrazně zkreslována jejich bilance a novináři potom mylně uvádějí, že české dráhy jsou jakousi černou dírou."

Nejvíce peněz spolykají investice do výstavby koridorů. Za pozornost ale stojí, že například první vysokorychlostní koridor z Děčína do Břeclavi, který je před dokončením, se značně prodraží, a to o celých 12 miliard. Původní rozpočet přitom hovořil o celkové částce 25 miliard.


A u železnice ještě zůstaneme. Hodně peněz budou České dráhy potřebovat v příštích letech na obnovu svého vozového parku v jedné z nejdůležitějších oblastí, tedy na příměstských tratích z Prahy. Elektrické soupravy, které zde jezdí, jsou až 30 let staré. Přitom, jak dodává mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský, jejich ekonomická životnost je přibližně 20 let.

"Tyto vlaky jsou vlastně daleko za hranicí své životnosti. Patří mezi nejstarší vozidla na Českých drahách a významně také omezují rozvoj příměstské železnice v této důležité aglomeraci."

Dráhy chtějí nakoupit téměř 50 patrových souprav a má je dodat česká firma.

"Cena té jedné soupravy je přibližně 180 miliónů korun." Komfort pěti nových souprav mohou už nyní ocenit cestující na trati mezi Prahou, Kolínem a Pardubicemi.

"Mají snížený vstup, jsou bezbariérové, to znamená, že umožňují přepravu vozíčkářů. Jsou vybaveny audiovizuálním informačním systémem, který usnadňuje cestování jak sluchově, tak zrakově postiženým spoluobčanům. I řešení interiéru je podstatně kvalitnější. Jsou tam například i prostory pro cyklisty a řada dalších novinek."


A na závěr ještě pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 20. prosince. Euro 31 korun, 94 haléřů. Dolar 35 korun, 53 haléřů.