Ekonomika
Ekonomickou rubriku, která je tentokrát věnována výročnímu zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze, komplikovanému vývoji kauzy IPB a situaci na trhu pohonných hmot v Česku, připravil Zdeněk Vališ.
Už za pět týdnů bude v Praze zahájeno výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Událost, které z hlediska světového významu konkuruje letos pouze olympiáda v Sydney. V Česku se stejná akce může opět uskutečnit až někdy v polovině příštího tisíciletí. Na každou členskou zemi Mezinárodního měnového fondu a Světové banky mimo jejich sídlo totiž připadá podle zákona pravděpodobnosti organizace jejich společného zasedání v průměru jednou za 540 let. V obou mezinárodních institucích prý ale v poslední době panuje zklamání nad postojem české veřejnosti. Poukazuje se na to, že většinu publicity a vystoupení tuzemských politiků k pražskému zasedání zabírají informace o chystaných demonstracích, zatímco obsah zasedání a přínos, který tato akce může mít pro Českou republiku, stojí na okraji zájmu.
Stálá česká zástupkyně ve Světové bance Jana Matesová uvedla tento týden pro Hospodářské noviny, že čelí dotazům řady kolegů z jiných zemí, co se to v Česku děje. Obě instituce přitom Praze poskytují i takové mediální zbraně, jako byly například nedávné návštěvy jejich nejvyšších představitelů. Právě při setkání s výkonným ředitelem Mezinárodního měnového fondu Horstem Köhlerem začátkem srpna vyslovil prezident Václav Havel jisté znechucení nad neustálým vyzdvihováním doprovodných jevů pražského setkání. Podle prezidenta by českou společnost měla zajímat především role obou institucí v globálně propojeném světě a jakým způsobem uvést světové finanční vztahy do souladu s dnešními potřebami. Václav Havel to přirovnal k pravidlům silničního provozu. Šéf Mezinárodního měnového fondu Horst Köhler reagoval tehdy v Zámecké zahradě Praž ského hradu na Havlova slova takto: "Teď už víte, proč jsem tak rád, že výroční zasedání se bude konat v době, kdy je u vás prezidentem právě Václav Havel. Protože on je myslitelem a právě myšlenky takovýchto lidí představují často dobrý podnět pro finančníky", řekl nejvyšší představitel MMF.
Případ Investiční a Poštovní banky se opět zamotává. Japonská Nomura, její bývalý dominantní vlastník, minulý pátek nečekaně prodala dvěma zahraničním společnostem na Kajmanských ostrovech téměř polovinu akcií IPB. Otázkou je, co Nomura svým počínáním sleduje. Poté, co Česká národní banka vyhlásila v polovině června na IPB nucenou zprávu a nucený správce banku během několika hodin prodal Československé obchodní bance, mají akcie IPB hodnotu blízkou nule. Akcionáři, tedy i Nomura, nemají žádný přístup k majetku banky. A kupujícím společnostem musí být tato skutečnost známa. Navíc je otázkou, zda celá finanční operace je v pořádku i po právní stránce. Jednak podle zákona o bankách musí s převodem akciového podílu nad deset procent souhlasit Česká národní banka, a ta souhlas nevydala. Jednak může jít o porušení dalšího nařízení. Komise pro cenné papíry totiž po uvalení nucené správy na IPB zakázala obchodování s jejími akciemi. Za porušení zákazu hrozí vysoká pokuta. Byla vyslovena hypotéza, že za obchodem s akciemi by mohl být pokus získat téměř deset miliard korun z majetku IBP na úkor státu, který na aktiva IPB poskytl Československé obchodní bance státní záruky. Jak řekl mluvčí ČNB Milan Tománek, centrální banka se teď snaží předejít všem rizikům. Prodej dnes bezcenných akcií by podle expertů mohl být součástí širší transakce. V pozadí je údajně směnka na téměř deset miliard korun. Tuto sumu získala Nomura za prodej Plzeňských pivovarů, které byly součástí portfolia Poštovní a Investiční banky. A směnka má sloužit jako záruka za úvěry právě u dvou společností na Kajmanských ostrovech, kterým Nomura prodala akcie IPB s nulovou hodnotou. Jenže obě společnosti jsou prý nějakým způsobem napojeny na neuvěřitelný propletenec firem a obchodů, vybudovaný právě bývalými vysokými manažéry Investiční a Poštovní banky. Celý trik by tedy mohl spočívat v tom, že na konci bude Nomura, která za bezcenné akcie získá onu směnku na deset miliard korun. Pokud ovšem obě společnosti na Kajmanských ostrovech jsou skutečně součástí IPB Holdingu, pak by směnka měla patřit mezi aktiva převzatá novým majitelem, tedy Československou obchodní bankou. A případnou ztrátu aktiv by ve svých důsledcích měl zaplatit český stát, který poskytl ČSOB záruky. Přesto, jak tvrdí její mluvčí Jan Stolár, je i ČSOB připravena sáhnout k razantním krokům, pokud by zjistila, že dochází k pokusu vytunelovat zatím nezdokumentovaný majetek IPB. Někteří experti soudí, že japonská Nomura se celou transakcí s akciemi snaží zároveň vytvořit si předpoklady pro úspěch v případných soudních sporech o Investiční a Poštovní banku. V první řadě se dá předpokládat, že Nomura soudně napadne vyhlášení nucené správy nad IPB.
Jedním z projevů stabilizace české ekonomiky a nastartovaného růstu jsou rostoucí tržby obchodníků. Výjimku tvoří čerpací stanice. Prudký růst cen pohonných hmot, který začal na jaře, narušuje mnohým českým domácnostem rodinný rozpočet. A snad poprvé v historii se proto u Čechů projevuje snaha spotřebu pohonných hmot omezit. Tento týden se ceny ropy na londýnském trhu dostaly na nejvyšší úroveň za posledních deset let, 32 dolarů za barel. Jak stále dražší černé zlato ovlivní českou ekonomiku, to už je otázka pro analytika Conseq Finance Petra Zahradníka. Se zajímavým projektem seznámil v těchto dnech odborníky státní podnik Transgas. Hodlá vytvořit celostátní sít čerpacích stanic zemního plynu konkurující nabídce benzínu a nafty. Přelom v nabídce pohonných hmot na českém trhu, který by tak nastal, hodnotí odborníci příznivě. Snížení závislosti na dodávkách ropy umožní diverzifikovat zdroje kapalných pohonných hmot. I částečná náhrada ropy zemním plynem by zlepšila finanční situaci tuzemských motoristů. Touto cestou se ostatně vydávají ostatní vyspělé země, které nechtějí být závislé pouze na diktátu OPEC. Podobné projekty přitom zároveň přispívají k ochraně životního prostředí. Na stlačený zemní plyn mohou jezdit autobusy, nákladní, ale i osobní auta. Návratnost investic do tohoto programu je podle odborníků výhodná. Projekt je rovněž přínosný pro plynárenskou firmu tím, že stabilizuje odběry zemního plynu v létě, kdy jinak jeho spotřeba výrazně klesá.
A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 17. srpna. Dolar 39 korun. Marka 18 korun, deset haléřů.
