Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

Prakticky všichni odborníci se velice zmýlili ve svých odhadech obchodní bilance na tento rok. Ta totiž zřejmě skončí až 140miliardovým deficitem, zatímco odborníci odhadovali asi poloviční číslo. Stejný schodek vykázal český zahraniční obchod naposledy v roce 1997, tedy těsně před tím, než se ekonomika dostala do vleklé recese. Odborníkům ale nelze špatný odhad současného stavu příliš vyčítat. Stejně jako jiní ve světě mohli těžko předvídat především dosti dramatický vývoj na trhu s ropou. Přesto, jak tvrdí například analytik Komerční banky Jan Výmělek na tom není český zahraniční obchod zase tak špatně.

Konjunktura v západní Evropě způsobila i oživení české ekonomiky. Tím vzrostla i domácí poptávka po dovozech strojů a dopravních zařízení. Jen za říjen se zvýšila meziročně o 50 procent. Takové investiční dovozy se v delším časovém horizontu promítnou do zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky. Důležitější než absolutní hodnota deficitu je tedy srovnání struktury dovozu a samozřejmě také vývozu, přičemž na straně dovozu je nutné brát v úvahu i vliv sezónního efektu, kterým jsou předvánoční nákupy.

O celkem zdravé struktuře vývozu a dovozu svědčí fakt, že nejvyšší záporné saldo zaznamenala nerostná paliva, jejichž ceny v posledních měsících výrazně vzrostly. Aktivní saldo bylo naopak zaznamenáno u průmyslového spotřebního zboží.

Blížící se summit Evropské unie v Nice by měl o další krůček přiblížit vstup Česka do unie. Při vstupních jednáních uzavřely obě strany zatím 13 z 29 kapitol. Problémy se zřejmě projeví při projednávání kapitoly o volném pohybu kapitálu, kde Praha bude žádat o přechodné období na prodej půdy, pozemků a nemovitostí cizincům. Důvodem jsou politické a ekonomické ohledy. Pro Česko by bylo nevýhodné otevřít okamžitě po vstupu do unie svůj trh s půdou a nemovitostmi kvůli jejich relativně nízké ceně. Zatímco cena bytů a domů v Praze dosahuje asi poloviční ceny srovnatelných nemovitostí v metropolích na Západě, tak zemědělská půda je velice levná. Podobné je to u stavebních parcel. V Bruselu se ovšem otevřeně mluví o tom, že Česko bude třeba těžko prosazovat přechodné období na prodej půdy a nemovitostí kvůli takzvaně psychologickému efektu v případě sudetských Němců. Špatně to zřejmě půjde také u běžných stavebních parcel nebo bytů a domů ve velkých městech. Naopak unie asi vyslyší českou žádost na embargo na prodej půdy zemědělské. To se spíše dá zdůvodnit a navíc o to žádají všechny kandidátské státy s výjimkou Estonska. Polsko žádá o 25leté přechodné období, Maďarsko o 10 let. Hrozí tedy rozprodávání pozemků nebo nadměrný růst cen nemovitostí? Situaci na trhu sleduje generální ředitel developerské a stavební společnosti Ekospol Evžen Korec.

Otázkou je, zda má tedy smysl žádat o jakési přechodné období po vstupu do EU.

V každém případě drtivou většinu českých občanů bude zajímat, v jakém rozsahu se tedy ceny pozemků a nemovitostí zvýší po vstupu do EU?

Faktem je, že dočasné výjimky uděluje Brusel jen velmi neochotně a většinou až po tvrdém vyjednávacím souboji, ve kterém druhá strana musí nabídnout odpovídající ústupek v jiné oblasti. A Praha těch trumfů pro vyjednávání zase tak moc v ruce nemá. Vídeň si například vymohla dočasnou výjimku, především kvůli obavám z Němců, znemožňující skupovat rakouskou půdu. Pouze Dánsko získalo trvalou výjimku, podle které žádný cizinec nemůže v zemi koupit rekreační chalupu. V obou případech jde ovšem o země, o jejichž členství Evropská unie velice stála.