Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

Tentokrát se Zdeněk Vališ věnuje problematice placení prostřednictvím internetu, výhodnosti různých investic a situaci ve Fondu národního majetku.

Co nevidět budou mít zákazníci bank k dispozici novou pohodlnou a bezpečnou možnost placení po internetu. Právě nyní v letních měsících se v Česku testuje projekt virtuální platební karty. Zatím běží tzv. pilotní projekt. Má ověřit, zda to, co dosud fungovalo v umělém zkušebním prostředí bude stejně dobře zvládat běžný provoz. To znamená pohyb peněz v datové podobě po internetu. Virtuální karta samozřejmě nepatří mezi nejžhavější elektronické novinky, ale každá země pro ni musí takzvaně dozrát. Tvrdí to alespoň ředitel E- banky Roman Mentlík. Banka zatím jako pokusné králíky používá vlastní zaměstnance. Ti si jejím prostřednictvím po internetu hospodaří s určitou částí výplaty. Virtuální platební karty jsou v tuto chvíli v Česku doménou firmy Europay. Ta je už provozuje s úspěchem i v zemích, které jsou považovány za méně bezpečné. Virtuální karty jsou prý na síti v tomto ohledu praktičtější než dosavadní plastikové. Podle Jana Černého z Europay je důvod zřejmý. Karty mají podobu obrázku na monitoru. Nemusí se nikam nosit a nelze je prakticky ukrást. Protože se nemusí vyrábět, klesají bankám náklady. Roční poplatky za vedení takových účtů by neměly přesáhnout 150 korun. Největší problém asi bude nezapomenout přidělené číslo.


Nejvíce letos vydělává v Česku americký dolar, nejnižší výnosy naopak přinášejí české akcie. Slibně vydělává zlato. Pokud někdo vložil v lednu 100 tisíc korun do nákupu dolarů, mohl v červenci vydělat více než 15 tisíc korun. Pokud ale někdo nakoupil v lednu za 100 tisíc akcie obsažené v indexu PX 50, ztratil za stejné období 24 tisíc korun. Úspory už delší dobu znehodnocuje záporná úroková míra. A to i poté, co Česká národní banka zvýšila před dvěma týdny základní úrokové sazby o čtvrt procenta.


Poslední odhad ministerstva financí, publikovaný na jaře, hovoří asi o 170 miliardách, které by měly letos přijít na konto Fondu národního majetku. Do této chvíle se podařilo splnit na sto procent pouze prodej Komerční banky. Největší optimisté snili na jaře o prodejní částce ve výši 40 miliard korun. A ten sen se stal skutečností. Dobrou cenu - šest miliard - získala vláda rovněž za Pražské vodovody a kanalizace a na kontě fondu se ocitly ještě nějaké menší částky z jiných privatizačních akcí. Naproti tomu stále ještě není jasné, jak úspěšný bude prodej Telecomu a Českých radiokomunikací. Ekonomický expert deníku Právo Roman Pospíšil soudí, že za určitých okolností by jarní předpověď o celkových letošních příjmech fondu mohla být reálná. Fond má ale zároveň také výdaje a ty by podle jeho místopředsedy Jana Juchelky měly být téměř ve stejné výši jako příjmy, tedy kolem 170 miliard korun. Na příspěvky čekají třeba mimorozpočtové fondy nebo Konsolidační banka, ten odpadkový koš, ve kterém se léta shromažďují různé špatné pohledávky bank a podniků. Fond by měl poskytnout také příspěvek na úhradu státního dluhu. Podle Romana Pospíšila je ale otázka, co Fond národního majetku skutečně letos zaplatit musí. Tolik ekonomický expert deníku Právo Roman Pospíšil. K jeho slovům lze ještě dodat, že jen letos bude nutné vynaložit z prostředků fondu asi 70 miliard korun na ekologické závazky státu. Výdaje na ekologické projekty, nezbytné ke splnění závazků vůči Evropské unii, budou přitom v dalších letech ještě vyšší. A nelze zapomínat, že příjmy Fondu národního majetku se v příštích letech už nebudou počítat na desítky či stovky miliard. Nebude už nic podstatného k privatizování.