Dnešní ekonomická rubrika, kterou připravil Zdeněk Vališ, se věnuje problematice Temelína a závěrům zprávy OECD, která hodnotila českou ekonomiku.
Oficiální důvody, které vedly německou vládu k výzvě uzavřít Temelínskou nukleární elektrárnu, souvisí údajně s její bezpečností. Podle mnohých ekonomů jsou ale pravé příčiny někde úplně jinde. Jednak jde o snahu srazit cenu Českých energetických závodů při privatizaci, jednak se v aktivitách kolem Temelína odehrává normální konkurenční boj. Stejný názor má i ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík. Tolik ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík. V současné době je v Česku výroba elektrické energie vyšší než její spotřeba. Tato situace by se ale mohla v případě zastavení Temelína změnit. Rovněž mluvčí ČEZu Daniel Častvaj potvrzuje mínění řady ekonomů, že Česko by se mohlo rychle stát dovozcem elektřiny.
Hodnotící zpráva Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, zveřejněná v pondělí, chválí nastartovaný růst českého hospodářství a konsolidaci bankovního sektoru. Už tradičně jsou ale ve zprávě kritizovány veřejné finance, stejně jako špatné vynucování práva. Zásadně přitom OECD nesouhlasí s rozdělováním rozpočtových prostředků do nejrůznějších fondů - ať už na bydlení, dopravu či penze. Tyto fondy, stojící mimo státní rozpočet, zneprůhledňují stav veřejných financí a dávají možnost vzniku skrytých dluhů. S tím ale nesouhlasí ministr financí Jiří Rusnok. Výhody oddělení fondů od rozpočtu podle něj převažují. Nejmarkantněji se to projevuje u systému důchodového pojištění, který dnes zcela dominuje v systému veřejných financí. Rusnok obhajuje vládní návrh na vznik Sociální pojišťovny, při níž by si občané lépe uvědomili, že si na důchody placením sociálního pojištění v podstatě spoří a nedostávají od státu nic zadarmo. Rusnok zároveň upozornil, že penzijní systém není schopen se v rámci státního rozpočtu dál prosadit jako priorita, protože rozpočty budou v příštích letech spíše kráceny než rozšiřovány. Není ale možné přejít ani na modernější systém individuálních účtů, protože na realizaci takového jednorázového nákladného projektu prostě nejsou peníze. Kromě kritiky návrhu Sociální pojišťovny upozorňuje zároveň OECD na nutnost zvýšit hranici odchodu do důchodu, která je podle standardu vyspělých zemí v Česku příliš nízká. Zahraniční ekonomové se rovněž pozastavují nad systémem předčasných důchodů, častou valorizací penzí a snadnou dostupností invalidních důchodů. OECD se ale v situaci fiskálních deficitů nelíbí ani vyplácení rodičovských dávek i bohatým rodinám a další údajně štědré sociální dávky. Analýza také nedoporučuje zvyšovat výdaje do školství v době, kdy do prvních tříd nastupuje stále méně dětí. Dosti rezervovaně se OECD staví k projektu ministerstva průmyslu a obchodu na posílení hospodářského růstu, který vešel do povědomí veřejnosti pod názvem velký třesk. Rovněž v tomto případě panují obavy z dalšího zvyšování deficitu veřejných financí a růstu zadlužení.
Podle vrchního ředitele sekce hospodářské politiky ministerstva Vlastimila Gajdoše se této otázce už při projednávání zprávy OECD v Paříži věnovala nepřiměřená pozornost. Česká strana prý marně vysvětlovala, že uvažované výdaje na celý projekt ze začátku roku ve výši zhruba 260 miliard korun byly jen velmi hrubým obrysem a nešlo o vládní dokument. Teprve nedávno vláda reálně schválila pro tento projekt částku o sto miliard nižší. Na rozdíl od fiskální politiky vlády nenašla analýza OECD žádné zásadní chyby v měnové politice České národní banky. Ta také, jak potvrdila Radiu Praha členka bankovní rady Michaela Erbenová, nemá k analýze žádné výhrady.
