Ekonomika

Ekonomickou rubriku, která se dnes věnuje především návrhu zákona o vyvlastnění pozemků a dále o cestách, které hledá vláda pro intenzivní hospodářský růst země, připravil Zdeněk Vališ.

Poslanci sociální demokracie připravili návrh zákona, který by měl umožnit vyvlastnění pozemku ve veřejném zájmu při zřizování důležitých průmyslových zón. Podle poslanců se tak má zabránit spekulacím a neadekvátnímu navyšování výkupních cen pozemků. Zákon je jednak reakcí na průtahy při získávání zhruba jednohektarového pozemku majitelky v Hranicích na Přerovsku, které brzdí investici koncernu Philips za 250 miliónů dolarů. Jednak má mít obecný dopad, protože jen letos by mělo být vytvořeno na 30 průmyslových zón. Jejich budování a realizace investičních pobídek přitom patří k prioritám vládní ekonomické politiky. K návrhu sociálnědemokratických poslanců se dosti překvapivě připojil i poslanec za pravicově liberální Unii svobody. Po kritice ze strany svých kolegů svůj podpis pod návrhem odvolal. Dá se čekat, že pravicová opozice nějaké rozšiřování vyvlastňovacích praktik odmítne.


Ministerstvo průmyslu a obchodu pokračuje intenzivně v přípravách tzv. velkého třesku, který předpokládá, že do ekonomiky bude během dvou tří let napumpováno téměř 300 miliard korun, což hodnotově představuje zhruba tři atomové Temelíny. Navrhovaný plán by měl zvýšit růst hrubého domácího produktu v příštích letech na pět až šest procent. Má posílit zaměstnanost, zvýšit výkonnost podniků a kupní sílu obyvatel. Základní myšlenka tohoto projektu je podle premiéra Zemana velmi jednoduchá. Jeho vláda převzala rozhašený bankovní sektor, a aby zachránila úspory střadatelů, musela těmto bankám před privatizací pomoci. Toto období nyní končí a vláda musí usilovat o to, aby výnosy z další privatizace šly na produktivní účely, a nikoli už na záchranu bankovního sektoru. Ministerstvo průmyslu zároveň razí heslo, že Česko nemá vstupovat do Unie v předklonu a být vnímáno jako chudý příbuzný. Navíc při současném přece jen stále křehkém hospodářském růstu, jak uvádí náměstek ministra průmyslu a obchodu Zdeněk Vorlíček, by Česko v okamžiku vstupu do unie čekaly velké problémy. Čili přeloženo do češtiny, aby nedošlo k určitém třesku, je nutné dnes naplánovat zmíněný velký třesk. K financování investic by měly být použity dosavadní plánované prostředky rozpočtu, budoucí výnosy z privatizace, prostředky z evropských fondů a individuální soukromé zdroje, které na jednotlivé programy budou navazovat. Ministr Grégr říká, že trh sám o sobě situaci nevyřeší. O reálnosti projektu ovšem mnozí odborníci pochybují. V samotné vládě premiéra Zemana jsou na ni různé názory. A přestože Miroslav Grégr tvrdí, že tyto investice nemají žádné další nároky na státní rozpočet, bývalý ministr financí Pavel Mertlík má na věc jiný názor. Jednoznačně velký třesk odmítá opozice. Už teď je ale zřejmé, že plán ministra Grégra se rozhodně neuskuteční v té podobě, v jaké je prezentován. Možná z něj bude vybrána určitá pasáž a tu pak bude vláda prosazovat.


Premiér Miloš Zeman znovu obhajoval v Ostravě rozhodnutí vlády, která nedávno schválila využití soukromého kapitálu při dostavbě dálnice D47 z Lipníku nad Bečvou do Ostravy a na hranice s Polskem. 60kilometrový úsek bude financovat izraelská firma Housing and Construction, aniž by podstoupila výběrové řízení. Případný tendr by podle Zemana prodloužil dobu výstavby na více než plánovaných pět let a existuje prý i jiný důvod. Stínovým mýtem by byly platby od státu izraelské firmě za skutečný provoz po dálnici. Ta bude financovat nejen výstavbu dálnice, ale i její následnou údržbu po dobu 30 let. Po uplynutí této doby ji předá do vlastnictví státu. Při výstavbě hodlají Izraelci spolupracovat převážně s českými stavebními firmami, a to především z Ostravského regionu. Dálnice D47 má napojit Ostravsko na severojižní dopravní tah ze Skandinávie do Itálie a na Balkán, zvýšit objem investic v regionu a přinést tím i více pracovních příležitostí.