Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

V dnešní rubrice vás bude Zdeněk Vališ informovat o snaze vypracovat novou smlouvu o ochraně investic mezi Českou a Slovenskou republikou, vrátí se k případu bankrotu společnosti Private Investors a závěrem se zmíní o systému finančních podpor v Evropské unii.

Novou smlouvu o vzájemné podpoře a ochraně investic se ani po pondělním jednání ministrů financí Česka a Slovenska nepodařilo dopracovat. Zatímco Slovensko požaduje, aby se smlouva vztahovala pouze na nové investice, Česko trvá na zaručení ochrany investic od roku 1992. A to včetně úvěru, který Československá obchodní banka poskytla Slovenské inkasní a který nyní vymáhá na slovenském státu. Výše úvěru dosáhla 21 miliard korun včetně úroků. Vztahy obou zemí se řídí smlouvou o ochraně investic z roku 1992. Slovensko však v roce 1997 prohlásilo tuto dohodu za neplatnou, což česká strana odmítá.


Bankrot společnosti Private Investors, která obchodovala s cennými papíry, je dalším ze série případů, kdy občané svěřili své peníze do rukou finančníků v dobré víře, že jim je rozhojní a místo toho jim nyní hrozí velká ztráta. Poté, co v minulých letech zklamaly mnohé občany kamenné banky či kampeličky, nyní přicházejí do řečí i obchodníci s cennými papíry. Private Investors shromažďovala peníze od drobnějších investorů a ty pak investovala na americkém akciovém trhu. Soustřeďovala se především na tzv. nové technologie na akciovém trhu Nasdaq. Ten se však za posledních 12 měsíců propadl o více než 50 procent. Podle majitelů Private Investors ale může za krach společnosti také nedokonalý systém obchodování s akciemi v Americe. Co bude s majetkem klientů zkrachovalé společnosti, si netroufne odhadnout ani předseda Asociace kapitálového trhu Martin Fuchs. Mluvčí Komise pro cenné papíry Radka Procházková zhodnotila situaci lakonicky. Tato opatrná formulace se dá do češtiny přeložit rovněž slovem šlendrián. Historický pád technologických akcií majetek klientů skutečně podstatně zmenšil. To, že akcie ztratí svou hodnotu ale ještě neznamená, že z účtů klientů úplně zmizí. Jak se to mohlo stát? Private Investors obchodovala ve Spojených státech prostřednictvím brokerské firmy A.B.Watley. Ta ale nepřeváděla nakoupené akcie na účty znějící na jména klientů, nýbrž na společný účet Private Investors.

Kámen úrazu spočíval v tom, že Američané poskytovali klientům Private Investors také půjčky na nákup akcií. A za tyto půjčky pak Private Investors ručila celým svým účtem ve Spojených státech. Tedy akciemi všech klientů bez rozdílu, i těch, kteří si žádné peníze nepůjčovali. Prudký pokles akciových kursů zřejmě Private Investors vůbec neznepokojoval. Na společném účtu bylo peněz stále dost. Američané byli mnohem prozíravější a v určitém okamžiku prostě všechny akcie prodali, aby se jim alespoň částečně vrátily jejich půjčky. Jak říká mluvčí Komise pro cenné papíry Radka Procházková, klientům Private Investors ještě zbývá naděje pro výplatu náhrad z garančního fondu obchodníků s cennými papíry. Ať už manažeři Private Investors prováděli s majetkem klientů cokoliv, v konečném důsledku připravili o majetek lidi, na jejichž peníze či akcie neměli právo sahat. Zda šlo o trestný čin, to nyní posuzuje policie.


Evropská unie už několik desetiletí praktikuje politiku solidarity. Chudší oblasti dostávají pomoc od těch bohatších, a to vede k vyrovnávání životní úrovně v celé západní Evropě. Problém nastává nyní s chystaným přijetím nových kandidátských zemí. Téměř sto procent lidí ve střední a východní Evropě totiž žije z hlediska Unie v chudých regionech, takže peněz bude zřejmě nedostatek. Jedinou výjimkou v celém postkomunistickém prostoru je Praha, která dosahuje průměru životní úrovně v Evropské unii a nebude mít tedy nárok na žádný finanční příspěvek. Jak je to ale s ostatními českými regiony? To už je otázka pro stálého zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Milana Fridricha.