Matiční ulice: Zeď, která rozdělila společnost a vyvolala mezinárodní pozdvižení
Před pětadvaceti lety se jméno Matiční ulice v Ústí nad Labem, stometrové cesty mezi rodinnými řadovkami a třemi činžáky, v nichž tehdy bydleli sociálně slabí Romové, rozletělo do světa. Plot mezi nimi, který chystala radnice, byl ve své době vnímán jako symbol rasismu a segregace Romů.
Problém jménem Matiční narůstal v Ústí nad Labem během celých devadesátých let. Do krátké ulice nedaleko řeky město postupně sestěhovávalo neplatiče z ostatních čtvrtí tak dlouho, až se utvořila velká komunita nepřizpůsobivých, sociálně vyloučených lidí, v níž se ve velkém užívaly drogy i alkohol. Hluk, nekonečná nuda a trestná činnost byly na denním pořádku. Proti tomu se zvedl odpor lidí z druhé strany ulice, kteří tam vlastnili rodinné domky. Místní zastupitelstvo rozhodlo o stavbě 1,8 metru vysokého plotu, který by oba světy rozdělil. Stavba začala 13. října 1999. Výstavba vyvolala doslova celosvětový odpor. Kritizovali ji například tehdejší prezident Václav Havel, evropský komisař Günter Verheugen, zajímal se o ni i Bill Clinton. Do Ústí se vydávaly delegace českých i evropských politiků a z Matiční se stal ohromný problém ohrožující vstup Česka do Evropské unie. Po šesti týdnech byla rozebrána. Ale navždy se stala symbolem problematického soužití většinového obyvatelstva a romské menšiny v Česku.
Jak vypadá Matiční ulice v Ústí dnes?
Dlouhé roky neskýtala Matiční ulice právě povzbudivý obraz. Tři vybydlené činžovní domy s propadlými stropy, kde se často ve vyhořelých bytech scházeli bezdomovci a narkomani. Dnes tu stojí relikt minulosti už jen jeden, který má soukromého vlastníka, zbývající dva nechalo město zdemolovat. Vedle toho město opravilo další dva řadové domy, a v ulici tak vzniklo krizové bydlení. Na celou lokalitu navíc dohlíží městská policie hlídkami i kamerou.