Ekonomika

Připravil Zdeněk Vališ.

Už tři čtvrtiny slibů, které jsme dali voličům, jsme splnili, prohlásil v úterý premiér Zeman, když bilancoval tisíc dnů své vlády. Opozice ale menšinové vládě vytýká, že zadlužuje zemi a že se neodhodlala mimo jiné k nutné reformě veřejných financí. Jejich stav považuje za klíčový problém Česka rovněž pravidelná jarní mise Mezinárodního měnového fondu. Fond varuje zejména před dalším zvyšováním výdajů z rozpočtu a spoléháním na nejisté příjmy z privatizace. Podle některých analytiků není vyloučeno, že se vláda pokusí pokrýt chybějící část rozpočtu a stabilizovat finance vyššími daněmi. Takový krok by ale narazil na tvrdý odpor opozice. Také prezident Liberálního institutu Jiří Schwarz soudí, že ozdravění rozpočtu nelze řešit přes zvyšování daní. S nutností zastavit růst schodku veřejných financí premiér Zeman souhlasí. Připomíná však, že rozpočtové deficity pomohly nastartovat současný hospodářský růst. Kromě toho, jak uvádí Zeman, byl růst celkového schodku dán také tím, že vláda vyndala ze skříně kostlivce a odkryla dluhy naskládané do tzv. transformačních institucí minulými vládami. Rovněž ozdravěním bankovního sektoru platí vláda daň za minulost.

Poslech v RealAudio

---

Předseda Evropské komise Romano Prodi se během své nedávné návštěvy v Praze snažil mimo jiné zaplašit obavy mnohých českých politiků a veřejnosti, že po vstupu Česka do Evropské unie dojde v zemi k hromadnému skupování půdy a nemovitostí občany bohatších zemí unie. Praha kvůli tomu požaduje pětileté přechodné období, kdy by platil pro občany unie zákaz kupování tzv. druhotných nemovitostí, tedy domů a bytů a desetileté období pro zemědělskou a lesní půdu. Například generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec ale obavy z přílišného skupování nemovitostí nesdílí a poukazuje na fakt, že cizí státní příslušníci je přece mohou nakupovat v Česku už léta, ačkoli to zákon neumožňuje. Zatím to vypadá tak, že na domy a byty by Česko mohlo dostat pětiletou výjimku, i když to dosud nikdy nahlas neřekl. Je ale málo pravděpodobné, že by Česko uspělo s žádostí o desetiletou výjimku na půdu.To je prý pro Brusel příliš dlouhá doba. Třeba Švédsko a Rakousko, tedy státy z poslední vlny rozšíření Evropské unie, si vyjednaly přechodné období právě jen na druhotné nemovitosti, na lesní a zemědělskou půdu ne. Švédům to přechodné období končí letos. Podle odborníků samozřejmě nelze vůbec počítat s tím, že by si Česko vymohlo výjimku, jako kdysi Dánsko, kde platí zákaz prodeje bytů a domů cizincům navždy. Evžen Korec soudí, že takové kroky nemají v Evropě smysl. S názorem generálního ředitele developerské firmy Ekospol Evžena Korce se ovšem neztotožňuje řada jiných odborníků. Někteří poukazují třeba na příklad Irska, kde po vstupu do unie výrazně vzrostly právě ceny nemovitostí. Odborníci také poukazují na fakt, že Brusel tlačí na kandidátské země v případě volného pohybu kapitálu, což zahrnuje i liberalizaci prodeje půdy a nemovitostí, a argumentuje politickým a psychologickým efektem vůči západoevropské veřejnosti a na druhé straně stejným efektem odůvodňuje navrhovaný dlouholetý zákaz volného pohybu pracovních sil z kandidátských zemí po jejich vstupu do unie.

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

---

A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 19. dubna. Dolar 39 korun. Marka 17 korun, 58 haléřů.