Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

Ekonomickou rubriku připravil Zdeněk Vališ.

Helena Illnerova
Akademii věd České republiky povede v dalším období fyzioložka Helena Illnerová, která patří ve svém oboru ke světovým autoritám. Na úterním výročním akademickém sněmu nahradila Illnerová mimořádnou osobnost Rudolfa Zahradníka, který nejprestižnější českou vědeckou instituci vedl osm let. O dalších osudech české vědy však může nová předsedkyně rozhodovat jen do jisté míry. V českých podmínkách odhání talenty od výzkumu především nedostatek financí. Státní výdaje na vědu se v uplynulém desetiletí zněkolikanásobily, stále však neodpovídají potřebám nové doby. Nemluvě o dluhu, který vůči základnímu a aplikovanému výzkumu i vývoji má nemalá část podnikatelů. Ti totiž často mění své provozy pouze na montážní dílny zahraničních firem, které na rozdíl od českých podnikatelů pochopily, do čeho se vyplatí přednostně investovat. Profesor Zahradník přitom v rozhovoru pro Radio Praha mimo jiné zdůraznil, že v Akademii věd je mnoho entusiasmu, který by se dal znamenitě pro potřeby průmyslu využít.


O Češích se sice říká, že jsou dost konzervativní, ale když se konečně rozhoupou, dokáží lámat rekordy. Po pádu komunistického režimu se sice mnozí lidé dlouho dívali s určitou nedůvěrou třeba na platební karty, nicméně loni už se jejich prostřednictvím uskutečnily transakce za bezmála 90 miliard korun. Vyplývá to ze statistik společnosti Europay stojící za systémem platebních karet Maestro a Euro Card Master Card. Jen za loňský rok se počet obou typů karet zvýšil o 230 procent. Zatím jich bylo vydáno přes dva milióny kusů. A to není všechno. Společnosti Europay ještě konkurují systémy Visa a Electron s více než 40procentním podílem na trhu. Podle ředitele české pobočky Europay Jana Černého české číslo výrazně ovlivnilo statistiky za celou střední a východní Evropu. Zajímavá je i statistika průměrné útraty na jednu kartovou operaci přepočtenou na evropskou měnu. Pro srovnání Rakousko mírně překračuje hodnotu 55 eur na jednu kartovou transakci. Rozdíl mezi Českem a vyspělými zeměmi se zažitou tržní ekonomikou je patrný ještě v jiném ohledu. Mnozí Češi totiž stále nevědí, jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní platební kartou. Domnívají se, že vlastní kreditní kartu, přičemž v drtivé většině mají ve svých peněženkách zastrčenu debetní kartu, kterou dostali ke svému bankovnímu účtu. Počet klasických kreditních karet se zatím v Česku počítá spíše na tisíce. Někteří odborníci to připisují faktu, že Češi se neradi zadlužují. Jiní naopak vidí hlavní příčinu spíše v přílišné opatrnosti peněžních ústavů.


Není žádným tajemstvím, že uchránit některé české výrobní a obchodní značky bude jedním z nejtěžších oříšků při vstupu Česka do Evropské unie. A s některými se budou muset Češi rozloučit natrvalo.Vstup do Evropské unie bude například znamenat konec tradičního českého nápoje tuzemského rumu. Jeho příznivci ho budou sice dál popíjet, ale už pod změněným názvem, protože předpisy evropské patnáctky dovolují označovat jako rum výhradně alkoholický nápoj vyráběný na bázi cukrové třtiny. Ředitel známé jindřichohradecké společnosti Fruko Šulc Josef Nejedlý je z toho dost nešťastný.

Se stejným problémem se setkali před několika lety při vstupu do Evropské unie také Rakušané. Vždyť rum, jak známe ze Švejka, se pil po celé někdejší monarchii, i když, pravda, převážně v její západní části. V Česku to však podle Josefa Nejedlého bereme příliš hopem.

V Unii výrobců lihovin se už nyní intenzivně jedná o nějakém společném názvu. V každém případě s Tuzemským rumem bude po roce 2003 amen.


A na závěr ještě obvyklý pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 29. března. Dolar 38 korun, 78 haléřů. Marka 17 korun, 62 haléřů.