Ekonomika

Budování průmyslových zón je stále populárnější. Meziresortní komise, která rozhoduje o poskytování dotací městům, která průmyslovou zónu budují, má proto stále těžší práci. Peněz není samozřejmě nikdy dost a na všechny se nedostane, i když - jak říká generální ředitel vládní agentury Czechinvest Martin Jahn - rok od rok stoupá objem prostředků určených na tyto projekty.

Ekonomika

Foto: Miloš Turek

"Je to mnohonásobně více. Začínali jsme někde u sto dvě stě miliónů korun ročně, pak to bylo čtyři sta, šest set. V současné době se to blíží miliardě. A ten plán na příští rok je také v tomto řádu, to znamená, že ty příspěvky, které stát prostřednictvím rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu na tyto zóny každoročně věnuje, výrazně roste."

Letos dostane nejvíce prostředků, jak jinak, průmyslová zóna v Kolíně. Nová automobilka Toyoty a Peugeotu výrazně převyšuje význam ostatních investičních akcí. V letošním a příštím roce proto půjde většina prostředků právě na kolínskou průmyslovou zónu. Celkem se počítá s částkou hodně převyšující jednu miliardu korun.

"Nejsou to pouze dotace. Část z této sumy je i návratná, jde o finanční výpomoc, kterou bude město po zaplacení kupní ceny investorem státu vracet."

Jak už bylo naznačeno, mezirezortní komise posuzuje udělení dotací na základě svých kritérií.

"Zóny dostávají příspěvky podle toho, jak jsou připraveny. Také podle toho, jak jsou atraktivní, to znamená. jestli je možné očekávat, že ta zóna získá investora a ty finanční prostředky budou využity. Nemáme samozřejmě zájem financovat zóny, které budou dlouho ležet ladem. A také si nemyslím, že všechny zóny musí mít participaci nebo subvenci státu. V některých případech je možné, aby je z větší části financovalo město."

Na financování průmyslových zón se přirozeně podílejí i soukromé firmy, jako jsou třeba prodejci elektrické energie či plynu nebo poskytovatelé služeb, kteří počítají se získáním zakázek u budoucích investorů.

---

V nejbližších letech by se měla zdvojnásobit plocha tuzemských vinic. Počítá s tím alespoň vládní plán přezdívaný malý "Velký třesk". Plán předpokládá, že výsadba nových vinohradů se stihne ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Ukazuje se však, že velkoplošné osazování vinnou révou naráží na celou řadu problémů, takže za dva roky se tak rozsáhlá akce nedá zvládnout. Svého času bylo vinicemi osázeno v republice více než 50 tisíc hektarů ploch. Ještě před deseti lety to bylo 16 tisíc hektarů. Nyní je to asi o čtvrtinu méně. Výsadba každého nového vinohradu je však složitá záležitost, která dokonce podléhá stavebnímu řízení, podobně jako třeba stavba domu. Povolení předpokládá naprosto jasné vlastnické vztahy. A ty například ve velké části okresu Břeclav, kde je nejvíce vinic, nejsou z různých důvodů zcela jasné.

Narovnání vztahů by však jen na Břeclavsku stalo nejméně 50 miliónů korun. Podle prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka vázne výsadba nových vinic i na dalších okolnostech.

"Je třeba vytvořit vinohradníkům ekonomické zázemí. A to buď poskytnutím dlouhodobých úvěrů s nějakou dotací úroků a garancí státu, a také vytvořit podmínky pro nákup zemědělské půdy, ať už státní nebo vlastnické, prostřednictvím hypotečních úvěrů. Naráží to i na určité překážky v legislativě, třeba zákon o půdě hovoří o tom, že vlastník pozemku je vlastníkem trvalého porostu."

Všechno to jsou sice problémy řešitelné, ale vinohradníky teď tlačí čas.

"Ten časový horizont vidíme v tom, že Česká republika si vyjedná přechodné období pro rozšíření ploch vinic a pro restrukturalizaci celého oboru."

Sami zemědělci ale mají obavy, že když vysadí nové vinice, přijde stejně nakonec z Bruselu direktiva, že smějí vyrábět jen určité množství vína. Proti mocné vinařské lobby ze starých zemí Evropské unie prý nebudou mít šanci se prosadit. Záležet tedy bude především na tom, jaké podmínky pro vstup do unie dohodnou v tomto ohledu čeští vyjednavači. Zatím to moc slibně nevypadá. Třeba o tom, že by Česko mělo dostat přechodné období pro rozšiřování plochy vinic po vstupu země do unie, prý nechce Brusel vůbec slyšet.

---

A na závěr ještě pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 2. května. Euro 30 korun, 62 haléřů. Dolar 33 korun, 98 haléřů.