Farmáři chtějí po EU výjimku na zkrmování masokostní moučky
O výjimku ze zákazu zkrmování masokostní moučky, který platí v zemích Evropské unie do roku 2005 a v ČR od začátku měsíce, chtějí požádat Brusel tuzemští zemědělci. Po propadu sklizně obilovin o 16 procent a výnosech kukuřice jen na třetině běžné úrovně jim totiž chybí nezbytná součást krmných směsí pro výkrm zvířat. "Po propadu sklizně řepky není žádná alternativa," řekl v Brně prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Farmářům podle něj nyní vážně zasahuje do ekonomické bilance drastické zvýšení cen sóji, která může masokostní moučku ve směsi nahradit. Z dřívější ceny 7700 Kč/t se plodina dostala až na současných 10.800 korun a podle Hlaváčka lze očekávat další dodávky s cenou i přes 11.000 korun za tunu. Doplnil, že jen u vepřového masa by to spolu s doplňkem minerálů a aminokyselin do směsí znamenalo zvýšení nákladů o 2,50 až tři Kč na kilogram.
S výjimkou však nesouhlasí řezníci. Předseda Českého svazu zpracovatelů Ladislav Steinhauser upozornil, že je nebezpečné na toto téma otevírat s EU diskuzi. "Jakékoli ústupky jsou nereálné a vstupenka ČR do unie bude prostě stát zvýšené náklady," uvedl s tím, že pokud se českým vyjednavačům podaří zlomit jako jediným nařízení EU, jako odborník a veterinář to uvítá. Zdůraznil ale, že nynější cena vepřového v živém je na úrovni okolních zemí a zpracovatelé nebudou rozhodně surovinu doma nakupovat dráž. "K navýšení ceny masa v tuto chvíli nedojde, je to otázka nabídky a poptávky, ale pouze do vstupu země do EU," prohlásil Steinhauser. Problematiku masokostní moučky označil jako zatím neřešitelný problém pro potravinářský průmysl. Podle jeho slov je třeba počítat s otevřením trhu a pokud výjimku čeští zemědělci dostanou, hrozí jim naopak zákaz vývozu produkce. "Všechny státy však budou moci dovážet k nám," uzavřel Steinhauser.
Zákaz zkrmování masokostní moučky až do poloviny roku 2005 je podle odborníků rozporuplnou reakcí na nebezpečí takzvané nemoci šílených krav (BSE). O nejednotnosti odborných stanovisek svědčí i poměr hlasování, kdy pro zákaz hlasovalo osm a proti sedm zemí z evropské patnáctky.
