Palas: Česko v zemědělských kvótách neprosadilo dva ze svých cílů

Před summitem Evropské unie v Kodani, který začíná již tento čtvrtek, zbývá České republice uzavřít ještě tři přístupové kapitoly. Kromě rozpočtu a dopravy jde především o nejtěžší zemědělství. Čeští vyjednavači v Bruselu počátkem týdne přistoupili na kompromisní návrh Dánska ohledně zemědělských výrobních kvót a konečnému uzavření kapitoly tak fakticky nestojí nic v cestě.

Palas: Česko v zemědělských kvótách neprosadilo dva ze svých cílů

Jaroslav Palas a německá ministryně zemědělství Renate Kuenast, Foto: ČTK

Český ministr zemědělství Jaroslav Palas hodnotí vyjednaný kompromis střízlivě:

"V otázce kvót a limitů bych řekl lakonicky: určitých cílů jsme dosáhli, ale mohlo to být lepší."

Jedním z pěti cílů, kterých se podle Palase české straně v Bruselu nepodařilo prosadit, je kvóta na masné krávy:

"Co se nám nepodařilo, to jsou v této chvíli krávy bez tržní produkce mléka, kde jsme zůstali na 90 300 kusech, nicméně tam počítáme s vytvořením - ať už z národních zdrojů nebo z evropských prostředků - jakéhosi náhradního programu ve vztahu k chovu skotu v horských a podhorských oblastech."

Cyril Svoboda na jednání v Bruselu s dánským ministrem Moellerem a G. Verheugenem, Foto: ČTK

Druhým nedosaženým cílem je vývozní kvóta na cukr ve výši 60 000 tun, která zůstala na 13 000 tunách. Jaroslav Palas se nicméně domnívá, že nešlo počítat s tím, že se podaří prosadit všechny cíle a poukazuje na komodity, u kterých je naopak česká pozice výhodná:

"Já jsem také deklaroval, že ta jednání s Evropskou komisí nemohou dopadnou ve vztahu k pěti prioritám, které jsem již dříve deklaroval, 5:0. Nicméně mohu říci, že v některých komoditách jsme docílili poměrně pozitivních výsledků, například u kvóty na mléko, kde jsme, řekněme, na úrovni kvóty, kterou v tuto chvíli nenaplňujeme."

Otázky výrobních kvót jsou tedy zodpovězeny, problémem nadále zůstává startovní výše přímých plateb pro české farmáře, která by v okamžiku vstupu do Unie měla činit 25 procent úrovně nynějších členských států. Česká republika považuje výši zemědělských podpor za diskriminační a je proto pravděpodobné, že premiér Vladimír Špidla na summitu v Kodani předloží Evropské unii požadavek na zvýšení jejich počáteční úrovně.