Evropská unie zapsala Český modrý mák mezi chráněná zeměpisná označení
V Česku je přes 970 pěstitelů máku. Dvě stovky z nich jsou ve spolku Český modrý mák. Evropská unie teď zapsala Český modrý mák mezi chráněná zeměpisná označení.
Mák, který se pěstuje zejména v západní Evropě, je mák technický. Využívá se pro farmaceutické účely a semeno se nesmí použít jako potravina. Naproti tomu Český modrý mák je potravina, která má své místo nejen v ČR a na Slovensku, ale také v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku a dalších státech, které spojuje slovanská historie" vysvětlil za spolek Český modrý mák Vlastimil Mikšík z České zemědělské univerzity v Praze. Uznání žádosti trvalo 5,5 roku.
"Evropská komise v podstatě garantuje, že každou žádost posoudí do roka. Tato trvala 5,5 roku zejména z toho důvodu, že západní Evropa pěstuje pouze technické máky. Jedná se zejména o Španělsko, Francii, částečně Velkou Británii a ty mají v EU jiné slovo než my."
Česko bojuje proti falšování máku už víc než deset let
V případě Českého modrého máku bylo nutné opakovaně prokazovat, že se skutečně nejedná o farmaceutickou surovinu, ale o v Česku běžně konzumovanou potravinu.
Co tedy uznání pro Česko znamená?
"Spotřebitel bude mít v tento okamžik jistotu, že kupuje a konzumuje skutečnou kvalitu. U nás se jiný mák nepěstuje, než potravinářský na rozdíl od jiných sousedních zemí, kde pěstují i mák, který je zaměřen pro farmacii kvůli zvýšenému obsahu morfinu a jiných alkaloidů."
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého jde o velký úspěch pro republiku, protože stát se snaží zabránit falšování máku různými způsoby už déle než deset let.
Na export jde 85 procent produkce máku
Název Český modrý mák tak nyní nebude možné v rámci EU použít, pokud skutečně nebude původem z ČR. Zhruba 85 procent z české makové produkce jde na export, hlavně do Ruska a Rakouska.
Podle Vlastimila Mikšíka na rozdíl od jiných produktů s chráněným zeměpisným označením (CHZO) je pro mák výjimečné, že se vztahuje na veškerý modrosemenný mák vyprodukovaný v ČR, který splňuje normy na potravinářské využití. Firmy v ČR tak nebudou muset pocházet z určitého regionu, jako je tomu například u Olomouckých tvarůžků nebo Třeboňského kapra.
