Fotbalovou první ligu řídila poprvé žena - Dagmar Damková.

Sobotní prvoligový zápas v kopané mezi Libercem a Českými Budějovicemi vstoupil do historie. Ne však počtem vstřelených branek nebo počtem diváků, ale skutečností, že jej jako hlavní rozhodčí vůbec poprvé řídila žena. S Dagmar Damkovou z Plzně hovořil Herbert Brynda.

Fotbalovou první ligu řídila poprvé žena - Dagmar Damková.

Dagmar Damková v roli hlavní rozhodčí, foto: ČTK

Osmadvacetiletá učitelka angličtiny a fotbalová rozhodčí Dagmar Damková z Plzně si v sobotu na trávníku libereckého stadionu U Nisy odbyla premiéru. Jako vůbec první žena u nás rozhodovala prvoligový zápas. Před pěti tisíci diváků nakonec domácí Liberec zvítězil 2:1, hlavní pozornost ale patřila Dagmar Damkové. Ta si během zápasu získala respekt jak ochozů, tak samotných fotbalistů, proto bývalá fotbalistka sahala pro žlutou kartu jen dvakrát. Zajímalo mě, jak se Dagmar Damkové premiéra v první lize a povedla a jestli se cítí jako pionýrka:

"Premiéra snad byla úspěšná, mám z toho dobrý pocit. Věřím, že i ostatní to tak mohou nazvat, a jestli jsem pionýrka? Asi ano, asi jsem opravdu průkopnice a teď už je to na těch ostatních, jestli mě budou nebo nebudou následovat."

Vy už jste měla zkušenosti z druhé ligy. Připravovala jste se nějak zvláštně na tento zápas? V čem se rozhodování v nižších a v té nejvyšší soutěži liší?

"Nic speciálního jsem nedělala, protože jsem si říkala, že kdybych udělala něco neobvyklého, tak by se to mohlo nějak promítnout. Takže to bylo úplně stejné jako vždy. Já žádné rituály nemám, takže nic navíc. A v čem je to jiné? Jiné je to v tom, že to rozhodování je rychlejší a zápas fotbalovější. A pak také mediální tlak, ten je v první lize obrovský."

Jak jste se vlastně k fotbalu dostala? A existuje podle vás něco jako ženský pohled na tuto hru, v čem na hřišti vidíte plusy a minusy toho, že jste žena?

Dagmar Damková v roli hlavní rozhodčí, foto: ČTK

"Já jsem fotbal kdysi hrávala, nejdřív s kluky na plácku a pak závodně. Když jsem skončila, tak mě bývalý mezinárodní rozhodčí Roman Berbr přivedl k pískání. Dnes jsem mu za to velmi vděčná a vůbec toho nelituji. Že jsem žena asi ti muži na hřišti pociťují a chovají se ke mně jinak; proto například nejsou tak vulgární. Ale když rozhoduji ženy, tak těm je jedno, že jsem žena a někdy jsou vulgární."

Právě na ta nevybíravá slova jsem se chtěl zeptat. Jak je snášíte, když přijdou?

"Už to rozhodně snáším daleko lépe než dřív. Dříve jsem si to hodně brala, bylo to hodně psychicky náročné. Teď to jde jedním uchem dovnitř a druhým zase ven. A často se nad tím pousměji a řeknu si, že něco takového může říci jen ubožák. Takhle se nad to povznáším."

A kdy vás čeští diváci zase uvidí při řízení prvoligového zápasu?

"To je spíše otázka pro komisi rozhodčích, ale věřím, že by se to ještě na podzim mohlo povést."

Máte také mezinárodní ambice?

"Mezinárodně rozhoduji již pět let, jsou to ale utkání žen, protože tam je to rozdělené na mezinárodní listinu žen a mužů, ale je tu šance zapískat si Pohár UEFA, což by bylo vynikající, a momentálně mým nejvyšším cílem je dostat se na olympijské hry. Věřím, že tohle byl odrazový můstek a kromě dobrých výkonů už proto víc udělat nemohu. Pak už mi musí pomoci například lidé z komise rozhodčích. Prostě za mě musí bojovat."

Takže olympiáda je jakýmsi kariérním cílem, nebo pomýšlíte ještě výše?

"Já si myslím, že to je absolutní vrchol. Olympiádu si cením nejvýše,"

říká v rozhovoru pro Radio Praha první česká prvoligová rozhodčí kopané, Dagmar Damková.