Gipsy.cz ukončili čtrnáctidenní australské turné

Úspěšná česká romská kapela Gipsy.cz končí čtrnáctidenní australské turné. Zahájila je vystoupením na mezinárodním festivalu Karavan 25. a 26. února v Sydney a Melbourne a pokračovali v Tasmánii a Brisbane. Naše kolegyně Martina Vacková z českého vysílání australského radia SBS pozvala na začátku turné do studia zpěváka a textaře kapely Radoslava Bangu a houslistu a zpěváka Vojtu Lavičku. Vy si nyní můžete poslechnout jejich rozhovor ve zkrácené podobě.

Pozdrav z Austrálie, foto: Gipsy.cz

První otázka Martiny Vackové směřovala k 35 hodinovému letu českých muzikantů z Evropy do Austrálie. Odpovídá Vojta Lavička, později se přidá Radek Banga.

Lavička: "Já bych to popsal tak, že jsme měli pocit, že jdeme na jinou planetu. Vždyť je to na druhé straně planety... Ale ona ta cesta nakonec nebyla špatná, komfort v letadlech je veliký a i díky personálu jsme to nakonec ve zdraví přežili. Krize na nás padla teprve teď, když tady je den a u nás noc..."

Banga: "Hlavně u nás máme mínus sedm stupňů..."

Lavička: "Jasně, a tady je krásně. Co jsem vůbec nečekal, jak ta země je nádherná. Jen jak jsme projížděli Sydney, jak je to jiné a odlišné, domečky září, to mě bere. Tohle v Česku neznáme."

Banga: "Předpokládám, že je tady strašně moc národů, Austrálie je typická multi-kulti, pořád se to mísí..."

Je takovéhle vystoupení v rámci festivalu cikánské hudby Karavan vaše první, nebo už jste vystupovali na podobných festivalech?

Lavička: "Těch festivalů bylo určitě víc, my jsme už vlastně docela zvyklí a děláme to rádi. Když se sejdou romští muzikanti z celého světa, je to pro nás vlastně jediná příležitost vidět je naživo, osobně se s nimi poznat, inspirovat se, vidět, co je nového. Je to inspirativní."

Jak vnímáte skutečnost, že jste tu propagovaní s tureckou cikánskou skupinou Harem jako zlatý hřeb programu? Zavazuje vás to?

Banga: "My už takhle šest let vystupujeme, přece jenom náš nástup na evropskou etnoscénu byl silný a velmi úspěšný. Samozřejmě si toho považujeme a zavazuje nás to, ale nepřekvapuje."

Vojta Lavička

Lavička: "Já bych dodal, že s druhým albem reprezent jsme se umístili v hitparádě MTV World Chart Express třetí, drželi jsme se tam čtyři týdny a v celkovém ročním žebříčku jsme byli jedenáctí, což byl na českou romskou kapelu obrovský úspěch. Samozřejmě to, že nás někde nasadí jako headlinery, to je nesmírná pocta. protože i skupina Harem je opravdu špičková. Ale přece to není soutěž, není to tenis nebo hokej. Nejde o to, jestli jsme tenhle rok headlineři, protože příští rok tam bude jiné jméno, ale jde o to, aby se ta budba dostala k lidem a aby Australané mohli poznat naši kulturu, naši hudbu, náš jazyk, nás osobně. O tom je podle mě ten festival."

Váš styl, to není tradiční cikánská hudba. Je to kombinace hip-hopu, rapu a cikánské hudby. Vzhledem k tomu, že tento festival je propagovaný jako festival cikanské hudby, budete se držet spíš té tradiční, folkové cikánské hudby, kterou má každý v povědomí?

Banga: "Nevím, co na to řekne Vojta, ale já myslím, že ať půjdeme kamkoliv, my si zachováme svoji tvář. My přece přicházíme jako Gipsy.cz. Přístup nezměníme a prostě to do těch lidí naimplantujeme."

Lavička: "Hlavně on je rozdíl, když máte vinárenskou kapelu, té řeknete, co chcete, aby hrála, kdežto my jsme byli pozváni kvůli tomu, co hrajeme. My jdeme se svým stylem. A jako správní vyčůraní romové jsme smíchali opravdu úplně všechno, jsme i etno, ale můžeme hrát i popové festivaly, ale můžeme hrát i popové festivaly, country, můžeme hrát úplně všechno. Předností Gipsy.cz je, že divákům většinou nedáme šanci. Buď se jim to líbí nebo nelíbí. Dáváme do toho úplně všechno, šílenou energii a většinou diváky roztančíme."

Byli jste v Koreji, v Číně, po Evropě. Jak vás přijímali? Setkali jste se i s chladnějším přístupem publika?

Radek Banga

Banga: "Univerzální prvek v naší hudbě, který funguje, je jednoduše energie. Když tou energií jdete do lidí přímo, tak oni to vycítí a je jedno, jestli rozumí vaší řeči nebo jestli zrovna je to jejich šálek kafe. V Koreji, Číně, v Rusku, v Evropě i u nás doma všude to fungovalo v podstatě stejně. To je důkazem, že energie je univerzálním jazykem. Když Vojta zahraje svoje sólo, tak do toho dá ne 100 procent, ale 1000 procent, ale to se týká i celé kapely. Kdybyste neuměla nic a dala tam tu energii, tak diváky přesvědčíte, že jste úplně dokonalá. O tom to je. Mick Jagger, který podle mě nikdy neuměl zpívat, kapela byla mimo rytmus a byl to opravdu špinavý hrozný punk, ale jejich koncert, když se podařil, tak lidé odcházeli s neuvěřitelným zážitkem. Energie je proto pro Gipsy.cz mnohem důležitější než virtuózní um. A my jí máme na 1000 procent."

A co vám zpětně dává publikum, které dobře reaguje?

Lavička: "Dá se říct, že my jsme normální narkomani, kteří během koncertu dostávají legální drogu. protože samozřejmě když do těch lidí něco dáte a jich je tam tisíc nebo dva tisíce, tak se to vrátí znásobené. Vyskočí vám adrenalin a hormon štěstí, člověku se po koncertu motá hlava a je šťastný. Místo toho, aby byl úplně vyčerpaný, tak je ještě víc nastartovaný. Je to oboustranný zážitek a vzájemná hra: my lidem něco dáme a oni nám to vrátí."