Hašení asfaltem

Pražský primátor Jan Kasl přišel s velmi revolučním návrhem. Chce vybírat poplatky do městské pokladny za průjezd automobilů centrem. Slibuje si od toho nejen řešení permanentního kolapsovitého stavu v dopravě, ale i nezanedbatelný finanční přínos na opravu městských komunikací. Podle Zdeňka Vališe se dá primátorův návrh vyložit i tak, že v Česku už došlo k upevnění demokracie.

Někdy v polovině devadesátých let navštívil Prahu starosta Londýna a poté, co shlédl dopravní stav v centru města, upřímně se zděsil. Mimochodem také podotkl, že v britské metropoli je vjezd do centra soukromým automobilům zcela zakázán. Tehdejší pražský primátor mu na to ale bezelstně odvětil, že křehká česká demokracie by něco takového neunesla. Jestliže nynější primátor hodlá, i když ne tak razantně, sáhnout na něco mnoha Čechům tak posvátného, jako je automobil, znamená to logicky jediné: demokratický systém je v Česku už natolik pevný, že by takový zásah unesl a nezhroutil se jako domeček z karet. Ono není jen tak oznámit českému řidiči, že když je líný sednout do metra a nemá v centru trvalé bydliště, tak to bude mít zkrátka dražší.

Zmínka o lenosti samozřejmě hodně řidičů rozčílí. Jen málokdo by byl ochoten něco takového přiznat. Mnozí odpůrci primátorova návrhu ale přijdou zajisté s argumentem, nad kterým rozhodně nelze mávnout rukou. Pražská silniční síť je totiž stále v mnoha ohledech poplatná středověkému uspořádání města. Příjezdové trasy ze všech směrů směřují tradičně do centra. Přes centrum často musejí prostě projet i řidiči, kteří by jinak využili obchvatu. Ten však není kolem Prahy dobudován. Leccos se na tom v uplynulých letech už změnilo, ale na rozdíl od většiny západoevropských velkoměst, která měla čas reagovat na růst automobilismu průběžně po celé poválečné období, zasáhla českou metropoli automobilová smršť obrazně řečeno ze dne na den. Jen v Praze je dnes v přepočtu na počet obyvatel stejný počet automobilů jako ve Vídni či v Mnichově. Vešli by se do nich všichni obyvatelé hlavního města a dokonce by při tom seděli jen na předních sedačkách.

Úmysl primátora Jana Kasla, člena Klausovy ODS a zřejmě nejlepšího popřevratového šéfa metropole, je bezesporu chvályhodný a bezesporu rovněž utopický. Přinejmenším pro nejbližší roky plechová lavina z centra nezmizí, stejně jako z něj nezmizí mlha jedovatých zplodin a hluk mnohonásobně převyšující na mnoha místech hygienické normy. Nemluvě o tom, že místní lidé nemají často už ani šanci zaparkovat automobily poblíž svého domu. Vytlačili je odtamtud ti, co si do centra jen zajíždějí. Život v centru je dnes skoro za trest. A co za pár let, až bude dobudována tolik očekávaná nová komunikační síť? Inu, centrum Prahy si jistě oddechne. Jenže znečištění a hluk nezmizí, pouze se přesunou. Na úkor přírody a životního prostředí jiných lidí. Automobilismus totiž připomíná požár, který se lidé snaží hasit benzinem. Pardon asfaltem.