Historická návštěva Petra Pavla v Českém domě vyvolala mezi potomky Čechů v Argentině nezapomenutelné dojetí
Během návštěvy Argentiny navštívil prezident Petr Pavel sdružení Český dům a setkal se s potomky českých krajanů. Nechybělo pivo Pilsner, typické argentinské pokrmy, tanec, fotografie, tango, potlesk, slova povzbuzení ani emoce.
Už několik týdnů si učitel češtiny v Buenos Aires Petr Táborský všímal, že jeho studenti jsou roztěkanější než obvykle. Ne proto, že by se české skloňování stalo ještě složitějším, ale proto, že v předvečer recepce pořádané českou ambasádou v Argentině pro prezidenta Petra Pavla studenti na chvíli odložili gramatické pády a začali ho zasypávat otázkami. Chtěli vědět vše o události, která se nakonec uskutečnila v Českém domě za účasti zástupců všech českých a československých komunit.
„Samozřejmě nebylo možné pozvat všechny, protože z bezpečnostních a logistických důvodů nemohlo být přítomno příliš mnoho lidí. Museli jsme také počítat s delegací téměř padesáti osob, která přijela s prezidentem — navíc dorazil se svou manželkou, tlumočnicí, novináři a celou politickou i ekonomickou delegací.“
Program trvající pouhou půlhodinu
Zatímco krajané a zástupci komunit netrpělivě čekali v sídle Českého domu ve Valentín Alsina na jihu Velkého Buenos Aires, dorazila nejprve delegace a krátce po ní i prezident Petr Pavel se svou manželkou. Podle tradice byl přivítán chlebem a solí — symbolem pohostinnosti a dobrých přání. Poté se slova ujal Petr Táborský, který celou akci moderoval.
„Shrnul jsem, co my jako krajané v Argentině děláme, a připomněli jsme také pomoc, kterou Česko poskytuje už desítky let — ekonomickou, kulturní, i prostřednictvím vysílání učitelů a nyní také stážistů. Poté zazněly hymny. Zpívala je naše kolegyně Macarena Castro, která studovala v Praze. Nejprve argentinskou, poté českou. Znělo to nádherně. A pak jsme požádali pana prezidenta, aby nám věnoval pár slov.“
Velký motivátor
Ve svém krátkém, ale velmi upřímném projevu prezident nejprve poděkoval za přijetí a ocenil zásadní roli krajanů při udržování české kultury, tradic a odkazu jejich předků.
„Pronesl také několik motivujících slov — vzhledem k tomu, že svět je v poslední době kvůli válkám stále napjatější — o tom, že se nesmíme vzdávat a že musíme pokračovat v tom, jak zde v Argentině vzdáváme hold našim předkům,“ popisuje Petr Táborský. „Poté jsme požádali Ricarda Basovnika, předsedu sdružení Český dům, aby pronesl pár slov. Měl je připravené v češtině, protože mluvil jménem krajanů.“
Následně vystoupila Ana Souchopová, která představila taneční skupinu Sokol. Ta předvedla zhruba pět tanců a sklidila nadšené reakce — potlesk i úsměvy byly slyšet a vidět po celém sále. Program poté vyvrcholil vystoupením tanečníků tanga Elizabeth Cordone a Matíase Rivase.
Slzy štěstí
„Byl to úžasný zážitek. Je opravdu výjimečný jako člověk i jako lidská bytost. Snaží se na nás, potomky našich předků, udělat co nejlepší dojem a poskytnout nám podporu, abychom i nadále udržovali tradice České republiky v Argentině.“
Enrique Hrabina, bývalý profesionální fotbalista a potomek českých přistěhovalců
„Pan prezident se ptal mnoha lidí na různé věci a především se staršími si mohl popovídat česky, což je velmi potěšilo. Mnoho lidí plakalo štěstím, že ho mohli vidět, podat mu ruku, říct mu pár slov a poděkovat. Prezident působil jako velmi pohodový, klidný člověk, který umí skvěle mluvit a je nesmírně přátelský. Přišel k nám a zeptal se: ‚Můžu si nalít pivo?‘ Tak jsem mu ho nalil a on dál mluvil s lidmi. Byla to opravdu neformální akce a myslím, že to bylo moc hezké. Když ekonomická delegace odešla, zůstal ještě na pár piv, povídal si s lidmi a teprve poté se vrátili na místo ubytování. My jsme pak zůstali s krajany, vyměňovali si dojmy a myslím, že jsme se všichni shodli, že prezident je velmi klidný a přátelský člověk a že akce, která začala s trochou stresu, se brzy stala velmi příjemnou.“
Jedním z těch, kteří sdíleli stejné dojmy, byl i bývalý profesionální fotbalista a potomek českých přistěhovalců Enrique Hrabina. Ten si navíc splnil osobní přání a daroval prezidentovi Pavlovi dres Boca Juniors — klubu, v němž strávil velkou část své kariéry a stal se jedním z jeho největších idolů.
„Myslel jsem na své prarodiče a na svého otce — jak by byli šťastní, že mohu hrát písně, které oni přivezli, a to přímo pro českého prezidenta.“
Daniel Inger, hudebník uchovávající československý hudební odkaz
„Byl to úžasný zážitek. Velmi seriózní, zodpovědný a empatický člověk, který chápe tradice našich předků, kteří přišli do této země, aby zde položili základy a vybudovali lepší budoucnost. Je opravdu výjimečný jako člověk i jako lidská bytost. Snaží se na nás, potomky našich předků, udělat co nejlepší dojem a poskytnout nám podporu, abychom i nadále udržovali tradice České republiky v Argentině.“
Na počest předků a pro budoucí generace
Ačkoli akce skončila pozdě, mnozí účastníci obětovali část spánku, aby vyjádřili svou radost a vděčnost ze setkání s prezidentem. Mezi nimi byl i uznávaný hudebník Daniel Inger, který se dlouhodobě věnuje uchovávání hudebního odkazu svých československých předků.
„Právě jsem se vrátil z akce, která pro mě bude, myslím, nezapomenutelná po celý život. Účastnil jsem se recepce na počest prezidenta Petra Pavla, který je na návštěvě v Buenos Aires, a měl jsem tu velkou čest a privilegium dnes večer hrát na akordeon. A nejen to — měl jsem také příležitost si s ním vyměnit pár slov, pozdravit ho a poděkovat mu. Hrál jsem a on se přiblížil; hudba se mu líbila, protože jsem dlouho věnoval čas tradičním českým písním,“ popisuje Inger.
Po tolika letech, kdy se s velkým nasazením věnoval šíření české hudby v Argentině, by ho nikdy nenapadlo, že jednoho dne bude mít možnost setkat se a popovídat si s prezidentem země svých předků.
„Přijmout prezidenta Petra Pavla nebyla jen čest. Bylo to objetí našich kořenů, dojem, který nelze slovy popsat.“
Francisco Arturo Křivánek, viceprezident Českého domu
„Stejně jako všichni ostatní přítomní, kteří patříme ke třetí nebo čtvrté generaci přistěhovalců, jsem hodně myslel na své prarodiče a na svého otce. Jak by se jim líbilo být tam, jak by byli šťastní, že mohu hrát písně, které oni přivezli — a to přímo pro českého prezidenta.“
Účastníci tohoto historického setkání ocenili také to, že prezident podnikl tak dlouhou cestu a rozhodl se s nimi setkat hned první den své návštěvy, po téměř devatenáctihodinovém letu. Prvním člověkem, který ho na argentinské půdě přivítal, byl Roberto Salafia, bývalý argentinský velvyslanec v České republice a současný náměstek ministra zahraničních věcí pro ekonomická jednání.
„V Buenos Aires byl krásný slunečný podzimní den a jak prezident, tak jeho manželka měli velmi dobrou náladu. Později se zúčastnili networkingového setkání v Argentinské obchodní a servisní komoře společně s českou podnikatelskou delegací. Setkání vyvrcholilo projevy prezidenta Pavla a ministra zahraničí. Opravdu to bylo velmi pěkné,“ uvedl Salafia.
Viceprezident Českého domu Francisco Arturo Křivánek se po setkání netajil silnými emocemi. „V Českém domě Argentina jsem prožil jeden z těch okamžiků, které zůstávají navždy v duši. Přijmout prezidenta Petra Pavla nebyla jen čest — bylo to, jako by vlast znovu zabouchala na dveře daleko od domova. Bylo to objetí našich kořenů, dojem, který nelze slovy popsat.“
Příspěvek ve španělském jazyce si můžete přečíst a poslechnout zde:
Do češtiny přeložila Klára Stejskalová.
