Hospodářská komora ČR a Evropská unie

r_2100x1400_radio_praha.png

Náš vstup do Evropské unie s ubíhajícími měsíci přestává být pouhou proklamací, nebo dokonce zbožným přáním politiků, a postupně se stává realitou, která kromě mnoha plus přináší i řadu problémů a zatěžkávacích zkoušek. Hodnotící zprávy z posledních dvou let i současná jednání o přechodná období ukazují, kde všude má zatím Česká republika v porovnání s členskými státy patnáctky své slabiny. Je vcelku logické, že nejdále v procesu našeho začleňování do Unie pokročila legislativa: až na výjimky jsou české zákony již sladěny s evropskými právními normami.

Zcela jiný obraz však dává hospodářská sféra. Velké společnosti se zahraniční majetkovou účastí a managementem jsou na vstup do Unie připraveny daleko lépe nežli malé a střední podniky. Ty přitom mají ve svém úhrnu na tvorbě hromadného domácího produktu větší podíl a zaměstnávají i vyšší počet pracovních sil. Jenže právě malí a střední podnikatelé, tedy takoví, kteří zaměstnávají v přepočtu do 250 zaměstnanců, jakoby si ještě ani neuvědomili, že náš vstup do Evropské unie je až nebezpečně blízký. Nebezpečně proto, že většina z nich zatím není schopna v konkurenci jednotného evropského trhu obstát. Tento deficit se pokoušejí v posledních dvou třech letech odstraňovat na jedné straně programy podpory malého a středního podnikání, které s finanční pomocí evropských podpůrných fondů vypisují ministerstva průmyslu a obchodu, zemědělství či pro místní rozvoj, na druhé straně si však podnikatelé konečně začínají pomáhat sami, například prostřednictvím Hospodářské komory České republiky.

Jak uvedl její prezident Zdeněk Somr, Hospodářská komora byla první, kdo pro podnikatele začal evropské programy připravovat. Stalo se tak v Centru pro evropskou integraci, které vzniklo v roce 1998. Za poslední dva roky uspořádalo sérii školení, seminářů, odborných konferencí a specializovaných přednášek, které mají českým podnikatelům pomoci v přípravě na vstup do Unie. Centrum systematicky monitoruje evropskou legislativu i české zákony, které v souvislosti s naším vstupem na jednotný evropský trh ovlivňují podnikatelskou sféru. Mezi nejúspěšnější vzdělávací akce Centra patří manažerský kurz věnovaný podnikatelským strategiím pro jednotný trh nebo semestry evropských studií. O nových projektech Centra hovoří jeho ředitelka Pavla Birne: Přímá spolupráce s Bruselem není samozřejmě cílem pouze Hospodářské komory. O své místo v centru Evropské unie, o možnost získávat informace a kontakty přímo u zdroje, lobbovat za své zájmy usiluje dnes každý, kdo v Unii chce obstát. Své zastoupení v Bruselu tak buduje například i Magistrát hl. města Prahy. Hospodářská komora chápe svou snahu nalézt bezprostřední kontakty v Bruselu především jako prevenci. Její prezident Zdeněk Somr k tomu dodal: Svědčí o prozíravosti komory, že se s problematikou vstupu našich podnikatelů na jednotný evropský trh nepotýká sama, pouze na národní úrovni, ale koordinuje svou činnost i s dalšími komorami středoevropských zemí, zejména s Polskem a Maďarskem. Tajemník republikové komory Ing. Okrouhlý na otázku, jak konkrétně hospodářské komory středoevropského regionu spolupracují, odpověděl: Na počátku letošního roku nabídla Hospodářská komora ČR podnikatelům další formu pomoci před naších vstupem do Unie. S podporou fondu Phare a grantu ministerstva zahraničí vydala dvě užitečné publikace, které lze bezplatně získat prostřednictvím regionálních zastoupení komory. Tou první je Evropský katalog podnikatele pro rok 2001, který shrnuje základní informace o evropských asistenčních programech, firemních strategiích, marketingu i kvalitativních požadavcích jednotného evropského trhu. Další je průvodce k "Přípravě českých malých a středních podniků na vstup do Evropské unie", který formou případových studií nabízí zcela praktický způsob, jak si podnikatelé mohou otestovat svůj podnik a zjistit, nakolik v evropské konkurenci uspěje.

Tolik tedy o úloze Hospodářské komory České republiky v procesu našeho přibližování k Unii. A na závěr ekonomické rubriky ještě krátce o čtvrtečních devizových kurzech: americký dolar má hodnotu 37,38 koruny, britská libra 54,77, německá marka 17,85 a euro 34 horun, 90 haléřů.