Je Havel obětí sentimentálního mýtu?
Naše další téma přivezla z Francie kolegyně, redaktorka francouzské sekce Radia Praha Magda Segertová. Magdo, vítám tě ve studiu! Na univerzitě v Bordeaux se v minulých dnech uskutečnilo kolokvium, které mělo mimořádně silný vztah k České republice - bylo věnováno osobnosti Václava Havla. Francouzští odborníci se Havlovi věnovali jako literátovi i jako politikovi. Proč zvolili toto téma? Co je na Havlovi zaujalo nejvíc?
"Téma toho kolokvia byklo poněkud širší, i když se týkalo konkrétně Václava Havla. Bylo to zakončení několika seminářů organizovaných na univerzitě v Bordeaux Střediskem pro slovanská studia. Tématem těch seminářů byl vztah mezi politikou a literaturou ve slovanských zemích."
A jak se tedy podle francouzských odborníků vzájemně ovlivňují ty dvě roviny Havel-politik a Havel-spisovatel?
"Podle toho co jsem slyšela, oni se vůbec nedomnívají, že by se jednotlivé části jeho osobnosti a živvota daly oddělovat. Oni ho prostě berou jako celistvou osobnost, jako, což byl také námět jrednioho z referátů, atypického politického lídra v postkomunistické střední Evropě, atypického právě v tom, že on dokázal spojit roli intelektuála a roli politika, a jako jeden z mála, ne-li jediný, z protikomunistické opozice se dokázal nejen do té vysoké funkce dostat, takových případů bylo víc, ale dokázal se v ní tak dlouho udržet a svoje ideály obhajovat."
Ozvaly se tam také nějaké kritické hlasy?
"Kritických hlasů moc nebylo, vzhledem k tomu, že Václav Havel je po celém světě a ve Francii zvlášť velice populární. je uctíván právě pro svě velké ideály humanistické, filosofické... takže ve Francii moc kritiků Václava Havla není, je-li vůbec nějaký. Nicméně ozvaly se dva kritické hlasy, jeden Petra Steinera, profesora z univerzity v Pensylvánii, který se zabýval postojem Václava Havla k Iráku. A další kritický hlas byl Martina Hyblera, což je bývalý chartista, sociolog a psycholog, který působí od roku 1982, kdy emigroval do Francie, v Limoes. ten měl velice zajímavý příspěvek o určitém rysu v české politice, který on nazývá sentimentálním kýčem. Podle něj vznikl v národním obrození. Je to jakýsi mýtus o tom, že jsem malý, ale velice kvalitní národ, který byl chudák velice zkoušen v historii. Takže je tu jakási bolestínská poloha a zároveň snaha Čechů se izolovat, jejich nepřizpůsobivost, to, že velice těžce přijímají vnější vlivy. Buďto je podle pana Hyblera akceptují a oslavují okamžitě, nebo se zatvrdí a mají k nim velice odmítavý postoj. A Václav Havel je podle Martina Hyblera také obětí tohoto sentimentálního kýče, což u francouzských odborníků vyvolalo vlnu protestů. Ale česká část odborné veřejnosti, která tam byla zastoupena, ta to brala jako velice zajímavý podnět k zamyšlení."
Byl na kolokviu v Bordeaux Havel osobně přítomen?
"Václav Havel se kolokvia osobně nezúčastnil, ale všichni doufají, že do Bordeaux přijede na podzim převzít doktorát, který mu bude udělen místní univerzitou."
