Jsem šťastná, že je teď vše doma, říká Alenka Soukup. Dárkyně sbírky Jana Masaryka se stala českou občankou
„Ta díla nikdy nebyla naše, patří českým lidem,“ prohlásila Alenka Soukup, dcera tajemníka Jana Masaryka, která Česku darovala uměleckou sbírku bývalého ministra zahraničí. Z rukou šéfa české diplomacie si převzala listinu o znovunabytí českého státního občanství.
Sbírka z pozůstalosti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka, kterou rodina Lumíra Soukupa – Masarykova osobního londýnského tajemníka – darovala českému státu, obsahuje tři desítky uměleckých děl. Původně zdobila Masarykův londýnský byt a Lumíru Soukupovi se v dražbách ve Spojeném království podařilo tyto umělecké předměty zachránit. Rodina letos celý soubor věnovala českému státu.
„Jsem šťastná, že to, co moji rodiče od roku 1948 po léta bezpečně uchovávali, se konečně vrátilo domů,“ řekla Alenka Soukup poté, co ji šéf české diplomacie předal listinu o znovunabytí českého státního občanství.
„Tento dokument je nejenom právním potvrzením vaší příslušnosti k českému státu, ale je skutečným vyjádřením našeho uznání a radosti, že se k nám vracíte nejenom jako dárkyně, ale jako naše občanka,“ řekl Alence Soukup ministr Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
Zároveň ocenil rozhodnutí rodiny Soukupových jako silné vyjádření vztahu k rodné zemi a důležitý symbol návratu ke kořenům. Připomněl také, že část rodinné sbírky byla už v 90. letech a počátkem tisíciletí věnována Národní galerii, Národnímu archivu a Masarykovu muzeu v Lánech.
„Tento velkorysý dar přesahuje hranice kulturně politického významu a dotýká se samotného srdce našeho národního příběhu,“ řekl Lipavský a dodal:
„Soubor děl z Masarykova londýnského bytu není jen ukázkou kulturního bohatství, ale i důkazem silných vazeb mezi rodinou Masarykových a předními českými umělci té doby.“
Zmínil například Oskara Kokoschku, Jaromíra Strettiho-Zamponiho nebo Jana Štursu – nejen jako autory, ale i přátele rodiny Masarykových. „Jejich blízký vztah vtiskl těmto dílům vedle estetické hodnoty i hlubokou lidskou výpověď o přátelství, vděku a víře v lepší demokratický svět,“ dodal ministr.
„Věděli jsme, že nakonec dorazí domů“
Rodina Soukupových sbírku po desetiletí opatrovala nejprve ve Spojeném království, později na jihu Francie, kam se ze Skotska přestěhovali. Na otázku, zda ve sbírce existuje jedno, které jí bylo obzvlášť těžké darovat, Alenka Soukup odpověděla s nadhledem:
„Ono je u všech složité žít bez nich, ale ta díla nikdy nebyla naše, patří českým lidem. Takže je to těžké, ale nemá to žádnou emoční stránku, protože nebyly naše. My jsme vždycky věděli, že nakonec dorazí domů.“
Slavnostního setkání v Černínském paláci se zúčastnili i velvyslanci Francie a Spojeného království – Stéphane Crouzat a Matt Field. Oba velvyslanci vyzdvihli historický i symbolický význam návratu umělecké sbírky a připomněli společnou roli svých zemí při podpoře Česka v citlivých historických otázkách.
„Těší mě, že měl Jan Masaryk velmi blízký vztah k Londýnu. Byl jeho druhým domovem, stal se jeho exilem za války i symbolem jeho hlasu proti nacismu,“ poznamenal Field. Crouzat připomněl, že letos Francie, stejně jako Spojené království a USA, předaly ministerstvu zahraničí archiválie, aby mohlo pokračovat vyšetřování smrti Jana Masaryka.
Umělecká sbírka z londýnského bytu Jana Masaryka se stala součástí výstavy „Immortales, očima času“, kterou v Konírně Toskánského paláce připravil Patrik Hábl, absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové.
Hábl výstavu obohatil o vlastní tvorbu, včetně nových portrétů Jana Masaryka a jeho bratra Herberta. Pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí tak vznikl jedinečný projekt, který propojuje reinterpretaci historických děl s portréty a symbolickými obrazy ze státních sbírek.
