Kalendárium
Kalendárium připomene Otakara Vávru, Karolinu Světlou nebo českého krále Václava IV.
Do rozsáhlého díla Otakara Vávry patří filmy jako Kladivo na čarodějnice, Romance pro křídlovku nebo veselohra Cech panen kutnohorských. V padesátých letech natočil tři historické filmy tzv. husitskou trilogii. Právě tyto snímky mohli čeští televizní diváci vidět nejčastěji, na obrazovkách se objevují zcela pravidelně, zejména v období výročí upálení Mistra Jana Husa. Filmy jsou diváky jak kritizovány s poukazem na ideologický podtext, tak i dodnes oblíbeny. V roce 1956 vznikla z natáčení posledního z nich s názvem Proti všem rozhlasová reportáž. Mluvilo se v ní i o Vávrově hledání filmového Vítkova, kde husité svedli svou slavnou bitvu.
"Scénu bitvy na Vítkově budeme natáčet na několika místech v Praze a u Prahy, nikde totiž není takový terén, jako má Praha. Hledali jsme ho po celých Čechách a není možné jej nalézti."
A nakonec ještě otázku, kdy se tento třetí díl husitské trilogie dostane na plátna biografu?
"Do konce roku film bude dotočen a na plátna biografu se tedy může dostat na jaře roku 1958."
V době, kdy film přišel do kin, bylo jeho režisérovi 46 let, letos slaví 99. narozeniny.
Osobnosti předposledního Lucemburka na českém trůně se ve své knize "o nemocech mocných" věnoval i neurolog Ivan Lesný.
"Václav měl poněkud nerozumnou výchovu, na jejíž bázi a vlivem rodinných okolností se vyvinula frustrační neuróza, porušená psychická i fyzická rovnováha. K tomu přistoupilo nadužívání alkoholu, které vedlo k organickým mozkovým změnám obvyklým u chronického alkoholismu, to jest k afektům zlosti, alkoholické polyneuritidě, alkoholické demenci a změnám v obličeji. A vedlo pravděpodobně i k epileptickým záchvatům a Václavově smrti v epileptickém statu...Jak vidět, těžko objektivně hodnotit nejen život, ale i smrt českého krále Václava IV."
Antoš Jírovec a Sylva jsou hrdiny Vesnického románu spisovatelky Karoliny Světlé, která se narodila 24. února 1830 jako Johanna Rottová. Vesnice, kterou má kniha, z níž jste ve zvukové verzi mohli slyšet ukázku, v názvu, se stala Světlé celoživotní inspirací. Do venkovského prostředí zasadila i děj svých dalších děl, třeba Kříže u potoka nebo Frantiny. A po rodišti svého muže, Světlé pod Ještědem, si zvolila i literární pseudonym.
