Klamná reklama

Letní dovolené jsou opět přede dveřmi. Mnozí Češi vyjedou do ciziny a mnozí cizinci naopak zamíří k nám. Většinou se budou vracet spokojeni. Přesto jim něco, jak uvádí Zdeněk Vališ, může jejich kladné dojmy pokazit.

Některým cizincům prý Češi připadají jako zachmuření, uzavření a nervózní lidé v celkem hezké zemi. Soudí tak převážně Američané, temperamentním jihoevropanům připadají kupodivu jako docela družní. Jiní poukazují třeba na českou zvláštnost přezouvat se při návštěvách českých domácností do pantoflí. Přitom třeba pro Japonce je to typická tradice, nemluvě už o muslimech. Čechům naopak mohou připadat přinejmenším jako zvláštní ti cizinci, kteří si dávají nohy v botách na sedadlo i v Národním divadle.

Jsou ale také turisté a návštěvníci Česka, kteří přijíždějí málem s pocitem, že je čeká nebezpečná země místy obývaná loupeživými tlupami. Varování před nekalými živly se neobjevuje jen v některých zahraničních médiích. I česká policie například sama rozesílá na hraniční přechody a po hotelích informační letáky v několika jazycích, ve kterých upozorňuje, nač si turisté mají dát pozor. I když, po pravdě řečeno, s pouličními zlodějíčky se může člověk setkat i v jiných evropských zemích. Něco jiného je na druhé straně leckde přetrvávající existenci dvojích cen, pro tuzemce a cizince, a samozřejmě nelze zapomenout na prabídnou pověst taxikářů, zejména těch pražských.

Už nějaký čas se ale návštěvníci Česka setkávají s jinou nepříjemností, která jim dokáže pokazit dojmy z pobytu. To, když si jdou vyměnit peníze do nebankovní pouliční směnárny, protože se nechali zmást lákavými směnárenskými kursy. Po výměně pak zjistí, že dostali méně peněz, než očekávali. Klidně o devět i více procent. Pokud chtějí protestovat, může se jim dostat pohotové odpovědi, že stržená částka nejsou poplatky, ale srážka za poskytování služeb. Odpověď ovšem nevystihuje podstatu fíglu. Ten spočívá v tom, že směnárna nalákala turisty velkými poutači s textem "0 percent commission". Týká se to ovšem jen prodeje valut, nikoliv jejich nákupu. Informace o poplatcích za nákup je uvedena jen drobným písmem pod kursovním lístkem, který je obvykle stranou.

S touto praxí se může cizinec setkat kupodivu u velké mezinárodní společnosti Chequepoint, která má v Česku mezi nebankovními směnárnami silné zastoupení. Česká národní banka už požádala společnost Chequepoint o sjednocení velikosti písma, aby zákazník nebyl dezinformován. Ve chvíli, kdy chce vyměnit valuty za koruny si zpravidla neuvědomí, co je prodej a co nákup valut. Nic se ale dodnes nezměnilo. Proč také? Společnost přece žádný zákon neporušuje. Nikde ve směrnicích České národní banky o směnárnách není uvedeno, jakým druhem a velikostí písma mají být informace o ceně služeb zveřejněny. Názor banky, že chování společnosti odporuje pravidlům slušného podnikání, si banka může strčit za klobouk. Devizové předpisy směnárny neporušují. Je tu sice ještě živnostenský úřad, který vydává oprávnění k podnikatelské činnosti. Jenže dokázat směnárenskému řetězci, že klame turisty, by prý bylo obtížné. Navíc je to velmi silná a údajně agresivní firma. Inu, zbývá pouze rada dát si při případné letní dovolené větší pozor.